Jakou měla prosincová valná hromada vaší jednoty účast a průběh?
Vzhledem k její důležitosti jsme nechtěli jít cestou delegátů, ale rozhodli se pro valnou hromadu s možností účasti všech členů. Ti pochopili vážnost situace a nutnost učinění tohoto kroku a dostavili se ve velkém počtu. Co se týká průběhu, byl obvyklý, jako na valných hromadách bývá.

Někteří členové jiných jednot a také delegáti z župy se údajně do sálu nedostali. Proč?
Víte co, on ani žádný pojem delegát župy ani jednoty na valnou hromadu jiné jednoty ve stanovách ČOS neexistuje. Konání valné hromady bylo a je autonomním právem každé jednoty. Pravda je taková, že naše právní zástupkyně nečlenům vysvětlila důvody, proč se jich tato valná hromada netýká. A oni to uznali, jelikož odjeli. Stál jsem u vchodu a zdálo se, že jednání některých nemuselo být takovým, které by ctilo sokolské myšlenky. Osobně mi byla více nepříjemná jiná věc. Každý soudný člověk uzná, že v tak velké jednotě není možné, abychom se všichni vzájemně znali. Proto jsme při vstupu měli k dispozici jmenný seznam všech členů TJ a do jednacího sálu členy pouštěli až po prokázání se průkazem. Šlo o to, aby se jednání zúčastnili pouze lidé k tomu oprávnění. Co mě u prezence mrzelo, je to, že někteří ze starších členů považovali za ostudu, že se musí prokázat průkazkou. Všem jsme se snažili důvody vysvětlit. Část to dříve či později pochopila, část ne.

Jaké klady a zápory vaší jednotě přinese vystoupení z ČOS?
Nevím, zda se dá mluvit o minusu, pokud si dobrovolně vyberete množství práce navíc. Co se týká kladů, náš přestup povede k rozvoji našich aktivit, k lepšímu přístupu ke zdrojům a hlavně k zachování tradice Sokola na Mělníku.

Jaké byly nejčastější argumenty přívrženců a odpůrců?
Přívržence a jejich argumenty nemá cenu příliš rozebírat. Jejich rozhodnutí bylo motivováno snahou o zachování a rozvoj TJ. Co se týká odpůrců, míra demokratičnosti se posuzuje tolerantností k názoru jiného. Naše jednota se považuje za demokratickou organizaci, takže pokud se někdo chtěl záporně nebo s výhradami vyjádřit k projednávanému programu, bylo mu to umožněno. Jako příklad úplné otevřenosti jednání mohu uvést, že autor jednoho z prvních příspěvků na valné hromadě navrhl odvolání celého výboru. Následně proběhlo o tomto návrhu hlasování a k navrhovateli se připojilo pouze pár přítomných. Tento návrh byl drtivou většinou přítomných zamítnut. Navrhovatel byl dále přítomen na valné hromadě, dále hlasoval a diskutoval v souladu se svým názorem. Jednoduše, každý z přítomných měl právo k projednávané tématice vyjádřit výhrady. Někteří to udělali, někteří ne. Ti druzí teď pravděpodobně za rohem mluví o nedemokratič­nosti, případně rozesílají rozhořčené listy o manipulaci.

Na župě tvrdí, že jste se k vystoupení rozhodli především kvůli osobním neúspěchům při kandidování do funkcí v župě… Co vy na to?
Představitelé naší TJ nelpí na funkcích. Naší snahou byl a nadále je trvalý rozvoj naší činnosti ve prospěch občanů mělnického regionu. Žel, po smrti našeho bývalého starosty Bohuslava Bubníka jsme začali vnímat k našemu nemilému překvapení ze strany župy nenápadný, ale systematický tlak vůči naší jednotě. Z pohledu historických sokolských myšlenek Bohuslava Bubníka, který byl po celé desetiletí srdcem jak naší jednoty, tak obnovené župy po roce 1989, se jeví, že zde byli lidé, kteří si něco nedovolili za jeho života, ale po jeho smrti pro ně přestala platit morální pravidla, která byla dříve samozřejmostí. To, že ze všech našich kandidátů do orgánů župy uspěl jediný, bylo sice nemilé, ale nijak zásadně nás to neomezovalo v naší činnosti. Problém nastal, když nám ze dne na den župa přestala předávat důležité informace. V dnešní době se nedostatek informací rovná klinické smrti. Museli jsme tudíž z této situace hledat východisko. Řešením bylo přejít do jiné župy. Byl to poměrně náročný proces, ale nakonec se nám povedlo dovést jednání do finiše a přestup připravit. Mimochodem, nová župa měla své vedení zvolené, takže myslet si, že naše kroky vedla touha po funkcích, je opravdu směšné. Vzhledem k významnosti naší jednoty by pravděpodobně někteří naši členové byli kooptováni do předsednictva nové župy a to je všechno. Žádné obsazování vrcholných funkcí, žádná touha po moci. Na druhou stranu musím uznat, že náš jediný zástupce, zvolený do vedení původní župy, po odsouhlasení přestupu raději oznámil záměr odejít z naší jednoty, než aby se vzdal nově získané funkce. Samozřejmě z demokratického hlediska na to měl právo. Pro mě osobně tento člověk ale upozadil zájmy TJ.

Jak tedy myšlenka na vystoupení vznikla?
Jednoduše jsme rozpoznali největší riziko pro fungování jednoty od roku 1948. Z toho jsme dostali oprávněné obavy. Do srdce naší jednoty přece nikdo ze své libovůle nemůže zasahovat. Před pár týdny, kdy už všechno bylo připraveno k přestupu do nové župy, se k nám dostal návrh nových stanov ČOS. Tyto stanovy nově obsahovaly několik, řekněme velmi diskutabilních ustanovení, týkajících se autonomie, majetku, vylučování členů a přesunu pravomocí jednot na ústředí. Jelikož bylo s ohledem na situaci na ústředí ČOS zřejmé, že tyto stanovy budou schváleny, což se pár dní na to potvrdilo, výbor TJ se jednohlasně shodl, že uvedené stanovy ČOS přímo ohrožují vlastní existenci naší jednoty. Výborem tak bylo jednohlasně odhlasováno svolání mimořádné valné hromady s hlavním bodem jednání, a to přestupem TJ do jiného občanského sdružení.

Nemyslíte, že vystoupení je tak trochu proti tomu, co budoval Bohuslava Bubník, který byl velký sokol tělem a duší? Jak by on podle vás na věc nahlížel?
Náš zesnulý starosta byl nejen tělem a duší Sokol. On totiž byl i obrovská morální občanská autorita. Za svého života to byl člověk, který se vždy dokázal postavit čelem proti bezpráví a neváhal riskovat život za svobodu a demokracii. Pro úctu, kterou k němu chovám, musím přiznat, že se necítím morálně oprávněn jakkoliv prezentovat jeho myšlenky. Jestli je toho někdo oprávněn, tak je to jeho nejbližší rodina, která ho znala nejlépe. A asi ze všech nejoprávněnější je jeho pozůstalá manželka, paní Táňa. Jsem stoprocentně přesvědčený, že ona by se proti jeho odkazu nikdy nezpronevěřila. Paní Táňa se valné hromady zúčastnila a společně, prakticky se všemi sokoly v sále, hlasovala pro vystoupení z ČOS.

S jakou reakcí se váš přestup setkal v ČOS?
Mě nikdo ze statutárních zástupců ČOS nekontaktoval, ale vycházím-li z toho, že první věta ve stanovách ČOS začíná slovy „dobrovolné a demokratické sdružení", předpokládám, že tuto skutečnost vzali na vědomí v souladu se stávajícím právem a judikaturou.

Jaký dopad bude mít váš přestup pro jednotu a její členy v praxi?
Jako jednotu nás čeká hromada práce s takovými těmi běžnými věcmi, jako jsou starosti o sportoviště a naše budovy, administrativa spojená s evidencí stávajících a náborem nových členů. Intenzivněji se zaměříme na získávání různých grantů a pomoc z rozvojových fondů. Také zprovozníme nové internetové stránky, abychom umožnili našim členům nebo zájemcům o členství přístup k informacím, které je ze života jednoty budou zajímat. Co se týká dopadu na naše členy, všechny kroky, které naše jednota na konci roku podnikla, byly cíleny právě k tomu, aby Sokol na Mělníce nadále plnil svoji funkci tělocvičného a také vzdělávacího centra. Naší prioritou je nadále poskytovat možnost relativně levného tělocvičného vyžití občanům Mělníka a jeho okolí. Abychom zvýšili kvalitu našich sportovišť a zlepšili podmínky pro členy, došlo v letošním roce k mírnému nárůstu členských příspěvků. Ačkoliv se může zdát, že to souvisí s naším přestupem, pravdou je, že v nejužším vedení jsme tuto otázku řešili už dávno před vlastním vystoupením z ČOS. Provozní náklady za poslední roky stoupají a k nynější úpravě příspěvků došlo po třech letech. V závislosti na tom, jaký oddíl náš člen navštěvuje, to pro děti znamená nárůst příspěvků o přibližně 10 korun měsíčně a u dospělých nárůst o nejvýše 45 korun za měsíc. Myslíme si, že tento nárůst není nijak dramatický a že se jedná opravdu spíše o kosmetické navýšení, či spíše dorovnání. Je možné, že pár jedinců to bude brát jako velkou křivdu a důvod pro vystoupení z jednoty, ale ruku na srdce, ten nárůst je opravdu minimální.

Budete nadále používat název TJ Sokol na Mělníce?
Jak jsem uvedl dříve, přihlásili jsme se k tradici Sokola na Mělníce před rokem 1948. Tudíž nadále hrdě poneseme název Tělocvičná jednota Sokol na Mělníce, jak existuje už od roku 1868, kdy byla naše jednota založena. Mimochodem nejsme první sokolskou jednotou stojící mimo ČOS. Doufáme však, že se ČOS poučí ze svých historických chyb, kdy se dříve snažila omezit jiné sokolské jednoty na jejich právní subjektivitě a ty následně využily svého zákonného práva na svobodné sdružování a ocitly se tak mimo ČOS. Je zřejmé, že tyto kroky se takovým jednotám vyplatily.

Můžete představit vaše dlouhodobé plány a vize?
Myslím, že vhodnější je mluvit o střednědobém horizontu. Z tohoto pohledu musím zopakovat, že nás v následujících měsících čeká velká porce práce. Máme v plánu nejen udržet současnou úroveň našich aktivit, ale tyto ještě rozšířit. V blízké budoucnosti budeme moci nabídnout zájemcům členství v několika nových oddílech. Vše je v jednání, a až budou vyjasněny všechny podrobnosti, rádi o nich budeme informovat. Věřím, že obyvatelé mělnického regionu naši snahu ocení a budou nás podporovat. Předpokládáme také spolupráci s dalšími obdobnými organizacemi. Jsem mile překvapený, že už pár dnů po valné hromadě jsme v kontaktu s několika organizacemi i jednotlivci, kteří nám vyjadřují podporu a nabízejí spolupráci a pomoc. Členové mají najednou větší pocit odpovědnosti a sounáležitosti s naší jednotou, projevují iniciativu, srdce a duch organizace se posílily. S hrdostí musím říci, že lidí ochotných dobrovolně bezúplatně pracovat na prosperitě a rozvoji mělnického Sokola máme stále dost a přicházejí další. Všem těmto patří náš velký dík. Navíc v zádech cítíme také podporu ze strany města a jeho představitelů, čehož si velice vážíme. Přece jen jsme v regionu jedno z největších občanských sdružení, pracující pro uspokojení sportovních a tělocvičných potřeb občanů. Podporu ze strany městských, případně krajských institucí proto považujeme za oboustranně prospěšnou. Za TJ mohu slíbit, že se ji budeme snažit dále rozvíjet.

Igor Veterník

Narozen: v roce 1963 v Topolčanech
Vzdělání: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Zaměstnání: vedoucí chemických laboratoří
Koníčky: atletika a dobrovolnická práce pro Tělocvičnou jednotu Sokol na Mělníce