Ve své kariéře už přeběhl Česko z jihu na sever, ze západu na východ i po hranicích. Ví, jak „chutná“ oběhnout Balaton, absolvovat Spartathlon v Řecku. Teď ovšem před sebe postavil další mimořádnou metu.

Jeho plán? Urazit během jedenácti dní po svých celkem 880 kilometrů. Právě tolik měří trasa do slovinského přístavního města Izola. „Už mi sice není čtyřicet, to by se mi běželo určitě lépe, ale pořád se na tuto výzvu cítím,“ nechal se slyšet.

S jakou výbavou vybíhá

Alu-folie, lehký spacák, vařič, ešus, kartuš, lžíce, nůž, rezervní běžecké prádlo, pláštěnka, baterka, hygienické a zdravotnické potřeby, mobilní telefon, bidon (sportovní lahev)

Hunčovského motto? „Všichni ti budou tvrdit, „ne, tohle se ti nemůže podařit!“ Vždy, když něco takového slyším, vím, že úspěch už mám na dosah ruky.“ Šestapadesátiletý učitel si ho vypůjčil od slavné irské taneční skupiny Lord of the Dance. I pro něj je hnací silou. A to už nějakou dobu.

Za sebou má více než osm měsíců trvající intenzivní přípravu, během které naběhal týdně pravidelně více než sto kilometrů. První prázdninový den konečně poběží naostro. „Musím už krotit emoce, energii a už jen doladit a dořešit vše potřebné, než se vydám na nekonečnou trasu,“ hlásil Hunčovský.

Nejnutnější „výbavu“ si ponese ve zhruba pět kilogramů vážícím batohu na zádech, kvůli němuž trénoval se zátěží. Ještě důležitější je pro něj ale podpora rodiny. Bez manželky na startu by si výběh vůbec nedovedl představit. „Strašně mi pomáhá a bude to běh i pro ni. Skvělí jsou i synové a další podporující příbuzní, díky za jejich velkou podporu i pochopení,“ uvedl Hunčovský, kterému fandí i jeho studenti na jednom z mělnických učilišť.

NOVÁ VÝZVA. Martin Hunčovský z Kel se po letech vrátil do intenzivního běžeckého tréninku. 
V červenci chce během jedenácti dnů doběhnout k Jadranu.
Hunčovský se po letech vrátil k intenzivnímu tréninku: Chci doběhnout k Jadranu!

Od obecního úřadu to bude mít ve čtvrtek na hranici katastru obce ještě s doprovodem. Pak už nejspíš bude pokračovat sám. Přes Tuhaň k Labi a proti proudu řeky do Lázní Toušeň. Praze se vyhne. Menší města jako Benešov, Tábor či Třeboň ale v itineráři má. Dodržet jej hodlá bez výraznějších odchylek. Jak sám říká, nemůže si je ani příliš dovolit. S jednotkami kilometrů navíc počítá snad jen v případě hledání vhodného místa pro nocleh.

„Bude to jen na mně, jak budu postupně ukrajovat kilometry, nebo kde přespím,“ vyhlíží neznámé dálky a také výšky. Poprat se totiž bude muset i se značným převýšením. Nastoupat by měl okolo šesti tisíc výškových metrů (plánovaný nejvyšší bod 1.251 m n. m.). Denně chce s přestávkami urazit okolo osmdesáti kilometrů. Běžet hodlá pouze za denního světla.

Pomoc na trase vítá

Za jednu z největších překážek považuje vlastní natěšenost. „Nejdůležitější bude to nepřehnat na začátku,“ uvědomuje si zkušený vytrvalec. Stejně jako to, že do cíle bude nutná nejen fyzická připravenost. „Je to také o mentalitě, odhodlání a motivaci. A samozřejmě pokoře, protože musím počítat i s blouděním na trase nebo tím, že třeba nenajdu vhodné místo na přespání v hostelu a budu si muset ustlat někde na kraji lesa.“

Petr Junek v dresu Třeboradic
Další mistr světa i střelecký postrach Prahy. Kralupy s posilami opět nezklamaly

I když si chce bez doprovodu dokázat, že se i při takovém sportovním výkonu dokáže postarat sám o sebe, případné pomoci na trase se rozhodně nebrání. Naopak ji uvítá. Nejvíc asi nabídku na přespání, umytí, doplnění zásob, či dobití „techniky“.

Byť na trase bude běžec snadno identifikovatelný podle české vlaječky na batohu zcela sám, na dálku bude jeho počínání možné sledovat prakticky on-line. Pro speciální stránky huncajadran.webnode.cz se bude snažit posílat několikrát denně kratší zprávy se svou aktuální polohou a případně i dalšími podrobnostmi. Prostřednictvím stránek jej bude možné i kontaktovat. Držíme palce…