„Je to skvělý pocit probojovat se opět mezi nejlepší sportovce a moci dostat do povědomí lidí náš malý, a ne tak medializovaný sport. Zároveň je to pro mě opět další náboj a motivace do tréninku a závodění," vzkázala sedmnáctiletá závodnice z Francie, kde je v těchto dnech s juniorskou reprezentací na soustředění.

Sezonu 2014 označila ze svého pohledu za „vydatnou". Jejím prvním vrcholem bylo dubnové mistrovství světa v australském Penrithu, kde získala bronzovou medaili v individuálním závodě a stala se spolu s dvěma reprezentačními kolegyněmi mistryní světa v kategorii družstev.

Další vrcholnou akcí bylo makedonské mistrovství Evropy, kde se jí individuální závod až tak nepovedl a finálovou účast nepřetavila v cenný kov. Chuť si ale spravila bronzem v závodě družstev. Poslední část sezony se nesla v duchu nominačních závodů do reprezentace na příští rok a tedy účast na mistrovství světa v Brazílii. „Bohužel jsem si vybrala pořádné množství smůly a nominace se mi nepovedla úplně podle představ," dodala k tomu Anna Koblencová, která za svůj největší dosavadní úspěch považuje závodění na pražském mistrovství světa, zisk stříbrné medaile z juniorského mistrovství světa a následné obhájení stupňů vítězů.

Vodnímu slalomu, který je pro ni už od sedmi let na prvním místě, se chce na co nejvyšší úrovni věnovat i v budoucnu, přestože je příprava na závody obrovským „žroutem" volného času a například ve škole ji v příštím roce čeká maturita. „Když vynecháme trénink, je zapotřebí pomoci při údržbě areálu. Pro mě to není za trest, jelikož se pohybuji ve skvělém kolektivu plném přátel a lidí, kteří pro náš malý sport žijí jako já," říká a potvrzuje, že zatím ve škole nenaráží na žádné potíže. Naopak. „Škola se mi snaží ve všem vyjít maximálně vstříc a podporuje mě."

A co by poradila mladým zájemcům o vodní slalom? Je podle ní pro každého? „Vodní slalom je krásný sport pro každého, kdo se nebojí vody. Naučí člověka disciplíně, a zároveň si užije spoustu zábavy. Největší doporučení je začít nejdříve v sedmi letech a přijít si to prostě jednoduše vyzkoušet. Dále je to jen na každém člověku, zda překoná původní obavy a dokáže v sobě najít cit pro vodu. Velkou část dělá také kolektiv, a ten u nás v Kralupech funguje výborně."