Jak jsou na tom Češi se cvičením a co po trenérech žádají nejčastěji? Nejen na to jsme se zeptali fitness trenéra a mistra republiky v benchpressu Zdeňka Holečka v krátkém rozhovoru. Na jeho konci na vás navíc čeká poznámka jednoho slavného českého boxera.

Opravdu se po Vánocích zvyšuje poptávka po fitness trenérech?
Bezesporu. A dokonce bych řekl, že o dobrou třetinu. Lidé s novým rokem totiž chtějí něco dělat, mají i chuť a odhodlání. Bohužel ale většina z nich delší dobu nevydrží a chodí čím dál méně. Nadšení následně upadá do normálního stavu.

Proč?
Největší problém vidím v tom, že lidé nejsou trpěliví, každý očekává vysoké výsledky okamžitě a takhle to samozřejmě nefunguje. Proto jde u těch nových často jen o krátkodobou záležitost.

Jak s nováčky spolupracujete?
S každým pracuji individuálně. S nováčkem si nejprve sedneme, já vyslechnu jeho představu a společně dáme dohromady plán, na kterém pracujeme. Na začátku každého vždy učím, aby se naučil vnímat své tělo. To je zkrátka základ. Poté ho postupně zpevňujeme a jdeme pomalými kroky ke splněnému cíli.



Trenéři se často odkazují i na různě doplňky stravy. Řešíte je se svými klienty?
S těmi, co nemají žádné zkušenosti, ani omylem. Jsem v tomhle trochu atypický. Pokud člověk nemá základní věci, jako jsou cvičení a jídelníček, zvládnuté na sto procent, nic nedoporučuji.

Jak jsou na tom Češi s posilováním? Jsme stále národem „lenochů“?
Řekl bych, že i u nás se začíná cvičit čím dál více. Lidé jsou často o posilovnách informovaní de facto kdekoliv a cestu si do nich sem tam najdou. V porovnání se zbytkem Evropy je zde situace už víceméně srovnatelná.

Být fitness trenérem, to je samo o sobě náročná aktivita…
Také zabere spoustu času. Jde ale o příjemné spojení zaměstnání a koníčku. Nějakou dobu už na Mělnicku trénuji, takže jsem si díky své práci vybudoval dobrou pověst a základnu klientů, kteří se mnou jedou už dlouho.

Co vás na vzájemné spolupráci nejvíce baví?
Je prostě skvělé zlepšovat postavu, zdravotní stav a celkovou sílu. Nejlepší je, že mám se svými svěřenci často až přátelský vztah. Komunikace je pak úplně v pohodě, což pomáhá celému cvičení. Navíc je na nich pokrok postupně vidět, což je samo o sobě výborná reklama.

Poznámka Lukáše Konečného, bývalého boxera a mistra světa

„Když to řeknu jednoduše – kdo se bojí, nesmí do lesa. Nejde o žádnou vědu. Je zapotřebí si ale uvědomit, že všechno bolí a že nic nejde samo. Není nutné hned začínat vysokými dávkami a pokud máte za cíl vyloženě jen zhubnout, stačí vám běhání v lese. Co se týče posiloven, nováčkům určitě doporučuji, aby chodili cvičit s někým sobě rovným, oba se mohou při posilování hecovat. Je také užitečné využít minimálně na začátku služeb fitness trenéra, který vám ukáže, jak správně cviky dělat. Začátečníci by si měli dát pozor především na to, aby nic nepřehnali. Kromě všeho je tu ještě jedna věc – nečekejte velké výsledky za pár dní, nic není hned. Ovšem jakmile na sobě změnu začnete postupem času pozorovat, cvičení vás chytne mnohem více. Nejvíce mě bolí oči z toho, když na někom vidím, že je líný a že údajně už nemůže. Není to pravda. Lidé v sobě mají mnohem větší množství potenciálu, než si uvědomují a v 99 procentech mohou ještě dvojnásobně. Je to zkrátka celé o tom začít něco dělat a nevymlouvat se.“