I když k mnoha zápasům nastupoval zraněný po fotbalových torturách, vždy patřil na hřišti k nejlepším. Po zásluze si Dan vysloužil přezdívku „nezničitelný“. Jeho rekord v počtu bodů v řadě v utkáních nejvyšší kralupské hokejbalové soutěže sotva někdo překoná. Bejrák bodoval ve 125 utkání za sebou. Jediná trhlinka na kráse hvězdné kariéry kapitána Machines bude kazem při cestě do síně slávy kralupských hokejbalových legend. Daniel Bejr nemá vyryté své jméno na štítku Petroniova poháru.

Vzpomeneš si vůbec, kdy jsi byl naposledy na place mezi mantinely Kolesea v I. AHL?
Na zápas jako takový si pamatuji dobře, hned na začátku utkání jsem dal po přihrávce Pepy Purnocha gól, prohráli jsme tuším 2:3 s Cardinals, ale datum si nevybavuji, jsou to přibližně tři roky, ale z toho poslední dvě sezony už jsem z časových důvodů nastupoval sporadicky. Dá se říci, že aktivně jsem hrál naposledy v roce 2004.

Chybí ti hokejbal?
Přiznám se bez mučení – ano chybí a hodně. Jsou to nezapomenutelné okamžiky mé sportovní kariéry, byly to opravdu krásné roky.

Proslýchá se, že už nejsi tak fotbalově vytížen, bydlíš v Holubicích. Nepřemýšlíš o návratu do AHL?
V Rakousku jsem již skončil, takže času mám relativně dost, z Holubic to mám na hřiště pouze deset kilometrů. Lhal bych, kdybych tvrdil, že na návrat nemyslím, veškeré nabídky za poslední léta jsem odmítal, bylo to dané opravdu mimořádným časovým vytížením. Pokud bych uvažoval o návratu, musel by to být comeback na sto procent. Rozhodně by nemělo cenu odehrát tři čtyři zápasy za sezonu. Zároveň si uvědomuji, že čas nezastavím, ta přestávka už je opravdu dlouhá.

Tvé srdce tluče i pro hokejbal, v I. AHL si se stal legendou, jejíž dres bude jednou viset pod střechou vysněné hokejbalové arény. Ale přece jen Daniel Bejr bez Petroniova poháru?
Od vzniku AHL jsem snil o okamžiku, kdy nad hlavu pozvednu tuhle modlu všech kralupských hokejbalistů. Každý, kdo hokejbal v Kralupech kdy sledoval, ví, že jsem v každém zápase, v každém okamžiku hrál pro tenhle moment, bohužel se to nikdy nepovedlo, je to jeden důvodů proč bych začal hrát, tím druhým je požitek z této krásné hry, sdílená radost z každého úspěchu mého týmu.

Hockey Machines se spojili s Cardinals a vytvořili společný tým. Jméno Machines tedy stále žije, i když v trochu okleštěné podobě. Neuvažoval jsi o tom vzkřísit staré Machines?
Není to reálné, nepředpokládám, že by Cardinals chtěli přejmenovat tým na Hockey Machines, o tom, že bych uvažoval hrát se svým týmem ve 2. lize, nepřemýšlím.

V dresu jakého klubu si dovedeš představit, že by ses mohl do nejvyšší kralupské hokejbalové soutěže vrátit?
To souvisí s mou odpovědí výše, musel by to být tým, kde je dobrá parta lidí a zároveň má ambice bojovat o titul. Myslím, že takový tým by se v lize našel. Věřím, že během několika týdnů bych se rozehrál, shodou okolností jsem se o tom nedávno bavil s Ivo Loskotem, po fyzické stránce jsem se na tom stejně jako před lety.

Jak se těšíš na historické dvou DVD, které zaznamenává 12 hokejbalových let na ploše kolem pěti hodin. Uvidíš zde v mnoha prostřizích v akci staré známé z dob největší slávy Hockey Machines i mnoho prostřihů na tvé individuální triumfy na Galavečerech. A také „věčné slibování“, že už ten Petroniův pohár konečně vyhraješ…
Na to DVD se těším jako malý kluk, hned jak jsem se dozvěděl o jeho předprodeji, tak jsem si ho u jeho tvůrců objednal. Připomenu si krásné okamžiky své kariéry, začátky AHL, kamarády nejen z Mašinek, ale i jiných mužstev. Bude to určitě povedené dílo, z mého pohledu trošku nostalgické, zavzpomínám si s chutí. Už teď si uvědomuji, jak mi hokejbal chybí, myslím, že po shlédnutí toho DVD bude ten pocit mnohonásobně větší.

Dane, kdy se potkáme znovu mezi mantinely?
Nevím kdy, ale mám pocit, že se potkáme.

Jindřich Kohm