„Za ocenění jsem neskutečně vděčný a vážím si ho. Všem, co pro mě hlasovali, bych rád vzkázal, že se nyní pečlivě připravuji na letošní sezonu. I přes přestup do vyšší věkové kategorie se pokusím vyvinout maximální úsilí, abych si opět vyjel místo v reprezentaci,“ napsal z Austrálie, kde je momentálně s trenérem a dalšími českými slalomáři na měsíčním soustředění.

Ke stříbru ze závodu hlídek jste loni na mistrovství světa juniorů přidal nejcennější kov v individuálním závodě. Předpokládám správně, že loňská sezona pro vás byla tou dosud nejúspěšnější?
Splnil jsem si tím jeden krásný sen, nad kterým jsem si na začátku pomalu ani snít netroufal. Celá reprezentace na juniorských světových akcích v roce 2018 byla jako z pohádky a zatím se jedná o mou nejúspěšnější sezonu. Samozřejmě vždy lze cíle a očekávání posouvat, nicméně zůstávám nohama na zemi a myslím, že lepší sezonu už bych si ani nemohl přát.

Na Evropě jste tak úspěšný jako na MS nebyl. Čím to, že z toho v Bratislavě byly v uvozovkách jen dva bronzy?
Po mistrovství světa následovalo pár dní oslav a pravděpodobně díky nim jsem marodil až do odjezdu na Evropu, která tím byla nejistá. Beru to jako ponaučení do budoucna.

Jak vlastně pohlížíte na ankety, v nichž se mísí úspěchy mezi různými druhy sportů?
Neberu je jako směrodatné ukazatele výkonnosti sportovce, nicméně věřím, že z hlediska uzavřenosti jednotlivých sportů je dobré, že se lidé potkají a zjistí, oč běží na jiné sportovní půdě a jak se vede ostatním v regionu. Minulý rok jsem získal ocenění jak v rámci okresu, tak i kraje, ale rovněž jsem byl v té době na soustředění v Austrálii a nemohl se akcí zúčastnit.

Na sezonu se intenzivně připravujete i nyní. Jak náročné to u protinožců je?
Zimní příprava je vždy nesmírně náročná, zároveň ale důležitá a snažím se do ní jít naplno. Často tak bojuji s únavou a čas od času člověk musí zvolnit, než je příliš pozdě, protože pak by mohl návrat do tréninku trvat poměrně dlouhou dobu. Aktuálně trénujeme dvakrát denně na vodě, mezitím téměř pravidelně probíhá analýza videa a večer si chodím zaběhat. Nezdá se to, ale společně s vařením jídel v průběhu dne nezbývá příliš volného času. A když, vyplňuji jej učením na maturitu.

Na druhou stranu se díky vodě a pádlování máte šanci podívat na nejrůznější místa naší planety, že?
I to je splněný sen, když je mi umožněno dostat se například právě do Austrálie díky tomu, co dělám nejraději. A ještě tam smět pádlovat – je to paráda.

Bojujete hodně s časovým posunem?
S posunem času nemám nějaký závažný problém, nicméně úplně jednoduché to není. Často jsem se cítil unavený a tak nějak rozbitý po celé cestě, když jsme dorazili. Teď už jsem ale v pohodě a trénujeme ostošest.

Jaké si dáváte cíle před sezonou, v níž vás čeká přechod do kategorie do 23 let?
V letošním roce se pokusím vyjet si reprezentaci do 23 let, což není vůbec jednoduchý cíl v tak nabité konkurenci. Když se mi povede zajistit si místo v reprezentačním týmu, pak budu přemýšlet nad dalšími cíli a co udělat dál.

Vrcholem asi každého sportovce je olympiáda. Pomýšlíte i vy na účast pod pěti kruhy?
Jsou to hezká slova a myslím, že každý sportovec nad tím někdy přemýšlí nebo přemýšlel. Vzhledem k faktu, že olympiády se účastní pouze jedna loď za zemi a Česká republika je jednou ze slalomových velmocí, je účast mimořádně náročná. Každopádně pokud setrvám ve své snaze a zůstanu zdravý, tak věřím, že je možné, abych si olympiádu vyjel.

Tréninky, závody, učení, cestování, soustředění… Vyšetříte během roku vůbec nějaký volný čas?
U nás je to s volným časem složité. Netrénujeme vlastně jen během volna po sezoně, což jsou zpravidla dva až čtyři týdny. Mohlo by to být i přes měsíc, ale to se mi ještě nestalo. A párkrát v průběhu sezony třeba na tři až pět dní.

Jak takové volno trávíte?
Snažím se odpočívat a dobíjet baterky. Mezi mé další drobné záliby patří v největší míře hra na piano na amatérské úrovni.

Padlo už také slovo o maturitě. Kdy vás čeká a už víte co dál?
Budu rád, když se mi povede letos na jaře zdárně odmaturovat. Do budoucna jsem odhodlaný studovat vysokou školu a nyní se snažím podat na různé přihlášky, ačkoli výběr je pro mě víc než náročný.

Jan Bárta
Doma byl tátou odmala vedený spíše k fotbalu. V devíti letech jej ovšem jeho tehdejší třídní učitelka Milena Vovsová poprvé přivedla na kanál ve Veltrusech. Dnes jí je za to nesmírně vděčný. K vodnímu živlu se postupem času upnul natolik, že v loňském roce získal titul juniorského mistra světa! „I přes strach, který jsem na počátku měl, jsem zjistil, že pádlování mě naplňuje a je to činnost pro mě nejmilejší. Na vodě si to snažím hlavně co nejvíc užívat,“ říká student gymnázia v Roudnici k více než slibně rozjeté sportovní kariéře. Tu po začátcích pod křídly Pavla Prella v kralupském oddíle v současnosti piluje u trenéra Pavla Kubričana v USK Praha.