Co pro vás podobná ocenění vedle medailí z mistrovstvích světa či Evropy znamenají?
Většinou své výkony a výsledky hodnotím sebekriticky podle svého pocitu. Když přijde podobné hodnocení zvenčí, tak to každopádně vnímám jako pozitivní impulz pro další sezonu, abych v ní odvedl co nejlepší práci.

A jak tedy hodnotíte uplynulou sezonu vy sám? Co bylo vaším největším úspěchem?
Myslím, že sezona byla úspěšná. Závody, ve kterých jsem jel, dopadly dobře, a přálo i štěstí. Největšího úspěchu jsem dosáhl na lodi D1 (Devoti 1), na které jsem jel prakticky první sezonu. Na zářijovém mistrovství světa v Rakousku i na mistrovství Evropy, které se konalo v červnu v Itálii, jsem dojel do třetího místa.

Řadíte tedy letošní sezonu mezi tu vůbec nejúspěšnější?
Za těch dvacet let, co jezdím, nevím, jestli je úplně nejlepší, ale určitě se povedla a byla jedna z nejlepších. Závody mi hodně sedly. Vyjezdil jsem se a nedělal už tolik začátečnických chyb. Pokud jsem rozjel závod v popředí, tak jsem se tam udržel. Naopak když jsem něco pokazil, tak jsem se ještě dokázal dostat dopředu.

Můžete laikovi přiblížit loď, na které jste nyní tak úspěšný?
Jde o jednoposádkovou loď, na kterých se mi dosud moc nedařilo. Jde o jiný druh jachtingu, než jaký je ten na víceposádkových lodích. Loď Devoti je co do techniky jízdy takovou kombinací obojího. Při jízdě po větru má svým chováním blíž k dvouposádkové lodi, takže na zaďák získávám a při protivětru ztrácím. Ve výsledku mi to ale vyhovuje.

Už máte jasno o tom, co vás čeká v následující sezoně?
Určitě se pro příští sezonu budu snažit domluvit na půjčení stejné lodi jako letos, není totiž moje. To by mělo dopadnout. Z vrcholných závodů to pak bude mistrovství Evropy v Anglii a mistrovství světa v Itálii, mistrovství republiky a pohár. Sezonu navíc doplňuji námořním jachtingem, ve kterém asi pojedeme mistrovství světa v Německu a další, i když už ne tak vrcholné závody.

Vím, že jste dříve trávil hodně času tréninkem v zahraničí. Platí to stále?
Ano, když jsme jezdili na olympijských lodních třídách, tak tam se muselo hodně trénovat, aby mohl člověk konkurovat soupeřům. Teď jezdím a střídám různorodější třídy, v nich není kladen až takový důraz na techniku lodi, takže není třeba tolik trénovat a trávit na lodi tolik času.

Když máte nyní pauzu mezi závody, znamená to, že na jachting zcela zapomenete, nebo jste v neustálé přípravě?
Přes zimu se v našich podmínkách nedá jezdit, takže máme volno. V minulosti jsem několikrát jel na jih, ať už na závody či trénink. Když ovšem nejedu olympijskou třídu, tak to odpadlo. Zimu tak trávím přípravou a dalšími sporty. Samotný jachting začíná až někdy v březnu na Středozemním moři, kde většinou začínáme tréninkem a ladíme formu na vrcholy sezony. Jezdí se pak až do listopadu.

Jak se vlastně lze dostat v Polabí k jachtingu?
Já jsem z Prahy, ale jezdím za Neratovice, protože mi jako jeden z nejlepších klubů v Čechách nabídly nejlepší podmínky. Jinak jsem začínal tak, že se ve škole objevil inzerát o náboru dětí do oddílu, kam jsem začal s bráchou a kamarády chodit. Všichni už skončili, já jediný pokračuji.

A určitě nelitujete, že?
Ne, to určitě ne.

Taky asi ještě máte nějaký nesplněný sen. Prozradíte?
Pořád živím naději, že se jednou dostanu na olympijské hry. Momentálně je to nereálné jednak z finančních důvodů a také proto, že do dvouposádkové lodě nemám partnera. Když pak člověk na olympiádě uspěje, tak se mu otevřou dveře do profesionálního jachtingu. Jinak je to celkem složité.

Zmínil jste, že jezdíte také na námořních plachetnicích. Ty asi budou o dost větší, že?
Ano, jsou to víceposádkové lodě blízké těm, které si člověk může půjčit v Chorvatsku. Největší měří až třicet metrů.

Dostal jste se na moři někdy do úzkých?
Vysloveně do úzkých ne, až na pár příhod z dětství, kdy jsem se bál bouřky či krupobití. Jinak nemyslím, že by byl jachting nebezpečný sport. Lidi se dostanou do úzkých, když jezdí sami přes oceán a zlomí se jim třeba stěžeň nebo do něčeho narazí. My ale jezdíme víceméně jen u břehu, takže žádné nebezpečí nehrozí.

Když ne nebezpečný, tak finančně náročný ale jachting určitě je?
Ten okruhový určitě, všechno stojí strašně moc peněz a musí se sehnat sponzoři. Něco málo přispěje stát, ale hlavní váha je na každém ze závodníků. V námořním jachtingu je to něco trochu jiného a mám ho i jako takovou brigádu. Většinou jde o bohatou klientelu s vlastní lodí, která platí i posádku, takže to pro mě zároveň je jako práce.

PETR FIALA

Věk: 25
Bydliště: Praha
Klub: YC Neratovice
Škola: Posledním rokem studuje informatiku na Vysoké škole ekonomické v Praze, takže se mu blíží klíčové rozhodnutí, zda prolomí do profesionálního jachtingu, nebo si bude hledat uplatnění v oboru IT.
Koníčky: Vedle jachtingu a školy už na ně příliš času nezbývá. Každopádně do nich patří sport všeho druhu od fotbalu přes běhání až po cyklistiku.