Kdy se poprvé zrodila myšlenka volejbalového kempu?
Někdy před patnácti lety. Vyloženě jsme si sedli a řekli, že uděláme něco pro děti. Je to pro ně hlavně zábava a za tu dobu se jich tu vystřídalo přes sedm set. To je neskutečně parádní číslo, někteří dnes už dokonce hrají ligu. 

Kde všude se trénovalo?
Prvních pět let v Opavě, škola začala tam. Ale volejbal šel ve městě dolů a my následně hledali další vhodné místo. Jsem moc rád, že si Mělník celou akci vzal pod sebe. Díky městu a Střední průmyslové škole stavební tu jsou takové podmínky, které nemá žádný jiný volejbalový kemp. K tomu máme i bezproblémový přístup na hřiště u koupaliště. Vše tady funguje, za tu dobu jsme snad neřešili žádný větší problém. Opravdu – klobouk dolů, jak je to tady parádní. To nepočítám finance. 

A když je do toho zahrneme?
Troufám si říct, že jsme dost levní. 3 300,- je přijatelná cena. Jsou tu hvězdy z celého Česka, trenér reprezentace a další významné volejbalové osobnosti. To hovoří samo o sobě. V březnu začneme přijímat přihlášky a začátkem dubna už musíme uchazeče odmítat. Navíc je skoro třetina z Mělníka. Ti to mají přímo doma.

To je opravdu slušná částka za to všechno…
Je to samozřejmě i díky různým příspěvkům, od města Mělník jsme například dostali patnáct tisíc korun. Třeba hokejový brankář Marek Mazanec pořádá kemp pro brankáře a ten stojí deset tisíc na den. Volejbal je celkově takový pohodový, slušný a vstřícný sport. Děti si to sem jedou hlavně užít a rádi se sem vracejí.

Michal Nekola, nový trenér volejbalové reprezentace:

„Kemp na Mělníku pořádá parta, která se velmi dobře zná a která volejbal miluje. V tomto věku se mladí musí tímto sportem hlavně bavit. Snažíme se jim vštěpovat správnou techniku, musíme vše ale často opakovat, protože děti jsou někdy nepozorné. Česká základna volejbalu je sice velká, výrazný úspěch se nám však stále vyhýbá. S ním by následně bylo i více dětí, celá volejbalová společnost by šla zase o kus dál. Musíme pořádně pracovat a doufat, že se úspěch dostaví.“

Kolik tu dnes je takových volejbalových kurzů?
V současnosti jich je v Česku okolo deseti. Když jsme školu zakládali, byly sotva tři. Během roku jezdíme na různé turnaje a mladí se k nám rádi hlásí a vzpomínají. To je na všem ta nejkrásnější odměna.

Jak probíhá klasický den školy?
Ještě před snídani čeká účastníky ranní výběh. Dopoledne je jeden trénink, po obědě druhý. No a pak ještě večer. Denně strávíme volejbalovými aktivitami šest hodin. Všichni sem jedou s jediným cílem - zlepšit se. To se také daří, disciplínu každý dodržuje.

Celý kemp je navíc čím dál prestižnější… 
Máme po těch letech obrovskou praxi, už víme jak a co dělat. Co se týče inovací, čerpáme přímo od dětí. Na konci po nich vždy chceme, aby napsaly plusy a mínusy. Z toho se pak učíme a školu postupně zlepšujeme. Nejvíce kladů tu vždy dostane jídlo.