VYBRAT REGION
Zavřít mapu

FOTO: Junioři Olympiku po roce znovu stříbrní

Mělník /ROZHOVOR/ - Za předváděné výkony v celé sezoně by nám titul moc slušel, říká manažer Olympiku Pavel Šuba.

25.2.2011
SDÍLEJ:

Mělničtí junioři na Final four v BrněFoto:

Moc toužil získat jakékoli medaile v každé kategorii. Juniorské týmy splnily v brněnském finále ligové soutěže přání svého manažera Pavla Šuby napůl. Zatímco starší výběr zopakoval rok staré druhé místo, mladší skončil při své premiérové účasti ve Final four pod stupni vítězů. „Nevyšlo to, to se stává, je to sport a mraky příčin, které si vyhodnotíme a snad se i poučíme. Ale i samotná účast obou mužstev ve Final four je velikým úspěchem, protože ambice uspět měly všechny týmy,“ připomíná PAVEL ŠUBA.

Jak tedy juniory v klubu hodnotíte?
Musíme si uvědomit, že naše juniorka reprezentuje klub, jehož A-tým hraje druhou ligu. Podívejte se na prvoligové Slávii, Bohemku, Benago, Helas, Třinec a další, jak dopadly jejich juniorky. O to jsou celoroční výsledky našich hráčů a jejich postup do Final four cennější. A opakovaná stříbrná medaile U-18 a k tomu vždy semifinálový skalp Chrudimi je obrovský počin.

Výstupní kontrolou pro každý klub je zapracování juniorů do A-týmu.
To se nám daří. Za A-tým pravidelně nastupují Jína, Gabčo, Šimandl, Lelek, a Tichý. Jeden start si připsal i Gazdík, vítěznou premiéru si dokonce připsal i šestnáctiletý Tomáš Prejsa a na lavičce byl stejně mladý Michal Kettner. Musím zmínit i reprezentační pozvánky našich hráčů. O pravidelné účasti Gabča a Jíny všichni víme, ale pozvánku do reprezentace na turnaj U–19 ve Vsetíně teď dostal i Šimandl. V hledáčku trenérů reprezentace U-19 jsou i další naši hráči - Lelek, Prejsa, Kettner, Dzimko, Procházka.

Na Final four jste během čtyř zápasů vedli pouhé tři vteřiny hry. Čím to, že jste pravidelně inkasovali jako první a museli pracně dotahovat?
Borci z U-18 by měli být již zkušenými juniorskými hráči, ošlehaní druhou ligou dospělých. Ale stále jsou to děti. A i když během sezóny několikrát dokázali otáčet nepříznivé stavy, dokonce i v Plzni, tak takový zápas každého prověří po všech stránkách a ne každý to unese. I tentokrát se to ukázalo. Někteří to úplně neunesli a finále nezvládli podle představ. Ještě více se to projevilo na mladících z U-16. To bylo vidět v obou jejich zápasech. Teprve, když prohrávali o dva, tři góly, to z nich spadlo, začali makat, hrát o život a soupeře přehrávali. Stačilo málo a semifinálový výsledek mohl být jiný. To samé v utkání o bronz.

Ve finále porážka po dvou letech, navíc bez vstřeleného gólu a zrovna od velkého rivala Plzně. To musel být hodně hořký souběh okolností.
Indoss je rival, nepříjemný a velice těžký soupeř, špatně se s ním hraje. Někteří hráči polovinu utkání proleží a prosimulují, že byste chvílemi mohli volat záchranku, ale pár vteřin poté jsou zase čiperky. To mi připadá zbytečné a ne úplně fér, ale je to jejich styl. Když se však na ty dva roky ohlédnu zpátky, musím všechny naše kluky pochválit, poctivě trénovali, naučili se mraky futsalových věcí a dosáhli na dvě stříbra. Myslím, že je to docela dobrá vizitka a odměna pro nás všechny. Jsem na ně pyšný.

Podle výsledku i samotného dění na hřišti to vypadalo, že jste měli k titulu tentokrát dál než před rokem, kdy rozhodovaly až penalty. Co se stalo, že vám zápas s Plzní nevyšel?
Zápas se nám vůbec nepovedl, asi jsme moc chtěli. Musím přiznat, že trenér Kadlec připravil soupeře výborně. Jsme navzájem přečtení a těžko se něco vymýšlí. To bylo vidět. Indoss vsadil na defenzívu a s ní uspěl. Mysleli jsme, že je přehrajeme svoji hrou, agresivitou a aktivitou, podobně jako Chrudim v semifinále, ale vlastní chyby a nepochopitelné zaváhání v úvodu obou poločasů nás srazily. Přitom jsme věděli, co Indoss hraje. Poté nám chyběla lehkost a kvalita ze zápasu s Chrudimí, převládala jen síla vůle, křeč a jakási odhodlanost nějak to zlomit. Ale věděl jsem, že už to nepůjde. Podívejte se na power-play, kterou jsme sehráli během druhé půle. Vůbec jsme neuplatnili nácviky, které máme natrénované a které jsme bez problému praktikovali během celé sezóny. Příčinou byl strach neudělat další chybu a ještě více to nepokazit. Jak čas z finále ukrajoval, tím bylo k titulu dále.

Dají se obě druhá místa srovnat?
Minulý rok to bylo obráceně, to jsme mocně finišovali a selhali na penalty. Ovšem v něčem se oba ročníky shodují. Naše semifinálová utkání s Chrudimí byla vždy kvalitou, dramatičností a rozuzlením lepší než samotná finále. Věřil jsem ale, že to tento rok dokážeme, ale nepodařilo se. Třikrát škoda, protože za předváděné výkony v celé sezóně by nám titul moc slušel.

Nezapomenutelným momentem asi zůstane rozhodující gól Gabča tři vteřiny před koncem semifinále s Chrudimí, že?
Ano, rozhodnout tři vteřiny před koncem je neskutečné. Pro někoho obrovský pocit štěstí, pro druhého malá sportovní tragédie. Ale Pepík a s ním celý mančaft si za svůj výkon a šance, které v průběhu utkání měl, zasloužil gól daleko dřív. Semifinále byla jeho partie, kterou rozehrál a zakončil naprosto famózně a ukázal, že patří mezi nejlepší hráče své kategorie v ČR. Je velkým příslibem nejen pro Olympik, ale pro celý náš futsal. Máme v něm obrovskou zbraň pro příští ročník U-18.

Medaile měli na dosah i hráči do 16 let. V utkání o bronz se čekalo, že si poradí s Pardubicemi, které hrály turnaj bez možnosti střídání. Když už ale stáhli tříbrankovou ztrátu, tak nezvládli penaltovou loterii. Dá se klukům něco vytknout?
Klukům Final four nevyšlo hlavně herně. Vůbec jsem je nepoznával. Chyběla agresivita, bojovnost a hlavně psychická síla. Že tyto vlastnosti i nespornou herní kvalitu ve svém rejstříku mají, dokázali vždy v závěrech utkání, kdy z nich spadla deka, začali hrát uvolněně. Ale k velké smůle, to bylo vždy o fous pozdě. Nejpatrnější to bylo v boji o bronz, kdy proti nim stál soupeř, který neměl hráče na střídání. Ale zase je to velice zavádějící. Soupeř byl zformován před vlastní brankou, bránil, čekal na chyby v rozehrávce a hrozil jen z brejků. Velice těžko se takto druhému týmu dostává do tempa, není moc kam kombinovat, nějak soupeře přehrát. Je to o střelách ze střední vzdálenosti a taky o trpělivosti a štěstí. A když se podařilo v úplném závěru vyrovnat, přišla asi až moc velká úleva. A ta se projevila při penaltách, které jsme vůbec nezvládli. Je mi to líto, moc jsem jim medaili přál, protože si ji za přístup k tréninkům a zápasům v celé sezóně zasloužili. Ale jsem přesvědčený, že jejich čas přijde již příští rok. Jsou dobří.

Kdo patřil v obou týmech v celé sezoně mezi největší tahouny?
V U-18 se na to nedá odpovědět, protože na každém turnaji se prosazovali různí hráči. V úvodu sezony gólově táhli spíše hráči druhé čtyřky Volf, Ryba, Gazdík, Havel, Šulc a Tichý, jindy zase borci z té první Šimandl, Lelek, Vála, Jína a Gabčo. Měli jsme velice silné mužstvo, ale bez výrazného vůdce, který by dokázal rozhodovat důležité zápasy pravidelně, což prokázalo i finále. Ale to vyplývá ze stylu naší hry. Hrajeme kombinační, běhavý a agresivní futsal, ale základem je kolektivní pojetí. Jiné to však bylo v U-16, tam herně vyčnívali Michal Kettner a Tomáš Prejsa. Ti dva dotáhli mužstvo až do Final four.

Jaké vyhlídky mají vaše juniorské týmy do příští sezony? Je v plánu nějaká výrazná generační obměna? A máte případně i nadále kde brát?
Musím připomenout to základní, a tím jsou trenéři a vedoucí, bez nichž by to nešlo. Obrovským přínosem je trenérská práce Vládi Kaňky. Tak, jak jsem vyzdvihl obě hvězdy v U-16, musím říci, že bez jeho práce a nasazení by U-16 takového úspěchu nedosáhla. A při pohledu na něj po semifinále a penaltách o bronz mi bylo velmi smutno. On si placku zasloužil asi nejvíc. Doufám, že ho to nakopne do další práce a příští rok se dočká. Nesmíme opomenout i oba vedoucí Honzu Netolického a prezidenta klubu Slávu Tichého, který činnost juniorky velice dobře koordinuje. Naše koncepce práce s mládeží se rozběhla před pěti lety velice zdárně a není jen o nějakém jednom podařeném ročníku. Jsem přesvědčený, že poslední dva velice úspěšné výsledky posunou popularitu juniorského futsalu v našem regionu ještě dál. První náznaky již tady jsou, zájem nových mladých hráčů se ukazuje už pár dní po skončení Final four. Samozřejmě oba týmy čeká řada odchodů o kategorii výš, ale jsem přesvědčený, že budou zase hrát o čelní umístění. Takže kádr bude stejně silný, i když herní obraz se asi změní. V U-16 zůstane pět hráčů, které doplníme hráči z U-14. Tady čeká kolegu Kaňku zase piplačka, ale to je jeho parketa, které se jistě zhostí opět výborně.

Vaše pozice bude zřejmě o to těžší, že s vámi budou již všichni soupeři počítat jako s favoritem.
Nemyslím. Všeobecně se o Olympiku ví, že má výborné juniorky, takže to bude stejné jako tento rok. Ovšem mluvit v této soutěži o postavení favorita je zavádějící. Nikdy dopředu roli favorita nelze předvídat. Podívejte se na Indoss. Loni mistři v U-16 a tento rok se v této kategorii trápili. Ovšem břímě letošního úspěchu bude před oběma našimi týmy stát. A jak se s tím vyrovnají, ukáží až samotné zápasy. Teď si chvíli od juniorského futsalu odpočineme, budeme se věnovat A a B týmu a taky nadcházejícímu fotbalovému jaru. Na závěr bych chtěl všem hráčům z juniorek moc poděkovat a popřát jim více takových úspěchů a nejen futsalových.

Kaňka: Hráči neunesli tíhu velkého turnaje

Hořké porážky musel v závěru výborně rozehrané sezony skousnout tým mělnických futsalistů do 16 let. Ten si po prvenství v základní části vybral k nemilému překvapení trenéra Vladimíra Kaňky slabší chvilky na závěrečném finálovém turnaji v Brně.

„Pro mě osobně to bylo obrovské zklamání. Myslím si, že kluci byli schopni podat lepší výkon, ale neunesli tíhu velkého turnaje. Doufám, že se ponaučí a v příštím roce se opět poperou o postup a nasbírané zkušenosti prodají na hřišti,“ shrnul brněnské vystoupení mladý kouč.

Jeho svěřenci, kterým tentokrát až příliš citelně chyběly opory Slezák, Prejza a Klobása, nejdříve prohráli 2:3 zápas o finále s druhým týmem skupiny východ Vysokým Mýtem. „Na klucích se projevila nervozita tak těžce, že samotné vedení balónu byl pro některý oříšek. Poločas jsme prohráli 0:1. Kluky jsem se snažil oprostit od jejich trémy, ale i ve druhém poločase to nebyl ten náš pravý tým. Konečná prohra 2:3 ukázala, že po mentální stránce našeho týmu jsme totálně vyhořeli.“

S pocitem semifinálového nezdaru pak Mělničtí nezvládli ani zápas o třetí místo proti Pardubicím, které přijely pouze s pěti hráči. Přitom v základní části Východočechy porazili v obou zápasech. „Důrazně jsme si v kabině řekli, jaký problém nám dělá zavřená obrana a jaké problémy jsme měli se hrou pouze čtyř hráčů. Kluci ale opět mentálně nezvládli situaci.“

Hráčům Olympiku nepomohlo ani to, že v utkání smazali tříbrankový náskok a vynutili si penalty. „Ty dokonaly naší nemohoucnost. Hned tři naši hráči nerozvlnili síť, ale pouze neškodně vystřelili nebo trefili tyč,“ posteskl si trenér Kaňka.
Olympik U-16 - brankáři: Pavel Chaloupka, David Procházka, Jiří Vaněk, hráči: Pavel Kettner, Tomáš Prejsa, Dominik Dzimko, Jan Netolický, David Weiner, Jakub Růžička, Pavel Došlý, David Prejza, Luboš Kepšta, Pavel Šuba, trenér: Vladimír Kaňka, vedoucí: Jan Netolický.
Olympik U-18 - brankáři: Michal Jenč, Aleš Fidrant, hráči: Jiří Šimandl, Lukáš Lelek, Pavel Jína, Josef Gabčo, Slavomír Vála, Vladimír Volf, Josef Ryba, Ladislav Gazík, Jakub Havel, Slavoj Tichý, Jakub Šulc, David N´Guyen, trenér: Pavel Šuba, vedoucí: Slavoj Tichý.
Hráči označení kurzívou po této sezoně ve své kategorii končí.

Autor: Luboš Kurzweil

25.2.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Studentky z mělnické základní umělecké školy ze třídy učitelky Lenky Knechtlové získali ocenění na letošním čtrnáctém ročníku pěvecké soutěže v Olomouci.

Mělnické zpěvačky bodovaly na soutěži

Ilustrační foto.

KRÁTCE: Vánoční dárky lze koupit i ve škole

AUTOMIX.CZ

Víte, co je černý led? Poradíme, jak ho poznat a jak se s ním vypořádat

Ze všech zimních nástrah na motoristy (a vlastně obecně na všechny), je jednou z nejhorších takzvaný „černý led“. Ten je totiž skoro nerozpoznatelný, ale strašlivě kluzký, což může způsobit velkou spoustu nemilých situací. Znáte taková ta videa, kdy se auta se zabržděnými koly nekontrolovaně kloužou jako saně? Tak přesně to umí černý led.

Kašle a rýmy s teplotami přibývá, chřipka však zatím neútočí

Střední Čechy – Nejfrekventovanější výskyt akutních respiračních infekcí zůstává ve středních Čechách na Příbramsku, naopak nejnižší nemocnost se z Kladenska během uplynulého týdne přesunula na Kolínsko. Nadále platí, že situaci lze označovat jako klidnou a nijak nevybočující ze zkušeností uplynulých let. Údaje praktických lékařů a pediatrů sice ukazují, že nemocnost zvolna stoupá – to je však v tomto ročním období obvyklé.

Kam na nejlepší svařák. A za kolik?

/INTERAKTIVNÍ MAPA/ Proklikejte si, kolik zaplatíte za dvě deci svařeného vína či punče na vánočních trzích na náměstích českých, moravských a slezských měst.

FOTOGALERIE: Právě jsme se narodili

Mělník, Neratovice - Prohlédněte si miminka, která se nově narodila v mělnické a neratovické porodnici.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT