S tehdejším Indossem Plzeň, v němž s futsalem ve čtrnácti i začínal, vybojoval dva juniorské tituly, po boku dřívějších či současných reprezentantů zažil postup do nejvyšší soutěže, pod hlavičkou Interobalu pak i druhé místo v poháru, nebo třetí v lize.

V posledních dvou letech už ale Zdeněk Kasýk nastupoval za městského rivala Jerigo ve druhé nejvyšší soutěži. V nové sezoně se ovšem na nejsledovanější tuzemskou scénu vrátil. Stalo se tak prostřednictvím angažmá v Olympiku Mělník, kde se netají tím, že spoléhají především na vlastní odchovance. Že jde o výjimku z tohoto pravidla, dokládá i způsob, jak se přestup zrodil.

Zdeněk KasýkZdroj: archiv„Měl jsem chuť zkusit ještě ligu. V Plzni by už nešlo, v konkurenci tak kvalitních hráčů by to bylo strašně těžké. Kontaktoval jsem Pavla Šubu (manažer Olympiku), zda bych to nemohl zkusit v Mělníku. Známe se z juniorských soutěží. Po pár telefonátech jsme se domluvili, že to zkusím, a vyšlo to. Jsem za to moc rád. Důvěry si velmi vážím,“ přiblížil sedmadvacetiletý univerzál.

Mělník s Plzní už roky zápolí nejen v juniorských soutěžích, ale také v první a předtím i druhé lize. Jak jste vnímal Olympik jako soupeře?
Vždy jako silový a urputný tým, který nedá nic za darmo. Souboje s nimi a především Pepou Gabčem často bývaly i hodně vyhrocené a bolely. To k tomu ale patří. Hned po zápase bylo vždy všechno v pohodě.

PRVOLIGOVÁ ČÍSLA ZDEŇKA KASÝKA

76 zápasů
28 gólů
8 asistencí
13 žlutých karet

z toho za Mělník
5 zápasů
0 gólů
1 asistence
2 žluté karty

Jak jste se stačil s novým týmem sžít za ty zhruba dva měsíce, než dostaly tréninky a zápasy červenou?
Myslím, že snad dobře. Nevím tedy, jak ostatní vzali mě. Proti spoustě kluků jsem ale někdy hrál, nebo je znal. Nejen Pepa Gabčo, ale i Prejsič, Hrďas a další. Nerad bych na někoho zapomenul.

Co říkáte celkově na mužstvo Mělníka?
Je tu dobrá parta mladých i střední generace kluků. Celkově myslím, že jde o dobře poskládaný tým.

A podmínky, které má? Třeba v porovnání s Plzní?
V Mělníku máme dvakrát týdně trénink, plus zápas. V Plzni se trénovalo každý den, v pátek zápas a v sobotu většinou povinná regenerace. Už jsem toho tenkrát měl taky dost. Skloubit práci, futsal a fotbal nebylo vůbec snadné. Futsalu už jsem nedával, co bych měl. Proto také následoval přestup do Jeriga.

Předpokládám, že bydlíte někde na západě Čech. Nemáte to do Mělníka přece jen trochu z ruky? Není cestování problém?
Z ruky to je. Dojíždím dvakrát týdně na trénink a jednou na zápas. Jsem ale rád za šanci hrát zase ligu, takže mi to nevadí. Bez problémů je to i v práci, kde dělám ranní. Večer na trénink a o půlnoci jsem doma.

Podle vedení Olympiku byste měl patřit mezi hráče, kteří by měli svými zkušenostmi zklidnit jinak mladý tým. Vnímáte to stejně?
Ano, měl bych. Máme mladý tým, ale je nutné dodat, že mladíci jsou pravdu dobří. Když budou i nadále pracovat jako dosud, mohou to někteří dotáhnout daleko, což jim přeji.

CO TÝDEN, KILO DOLŮ

Troufnete si zhodnotit, jak se vám zatím daří svou roli naplňovat?
Zatím se to tak neděje, asi i kvůli mé menší nadváze. (smích) Na tom se už ale pracuje, máme s Pavlem Šubou domluvu a nechci ho zklamat.

Promiňte případně příliš osobní otázku, ale máte konkrétní zadání o kolik a dokdy shodit?
Když se ještě hrálo, dali jsme si podmínku každý týden jedno kilo dolů. Nedávno jsme si volali a ptal se, mi jak to jde.

Co jste odpověděl?
Že se na tom pracuje a chodím běhat. Sám na sobě pociťuji, že to není ono. Myslím, že tak o pět až deset kilo méně by rozhodně nebylo na škodu. Pan Šuba má stejný názor. Mám na to čas do ledna, řekl při posledním telefonátu. (smích)

Zpátky na palubovku. V posledním zatím odehraném utkání se vám povedl husarský kousek v podobě skalpu pražské Sparty. Pro vás asi dvojnásob škoda, že soutěž po takovém zápase dále nepokračovala, že?
Je to opravdu velká škoda. Porazit Spartu se vám nepodaří každý den. Tři body jsme potřebovali a jsme za ně moc rádi. Škoda je i toho, že u takového vítězství nemohli být diváci.

Proč vám tak jako proti Spartě nevyšly i předešlé zápasy?
Nejspíš proto, že od začátku sezony jsme nebyli všichni úplně zdraví. Pokud se sejde několik zranění, není pak lehké lepit sestavu. Další příčinou bylo určitě i proměňování šancí, na to jsme bohužel také trpěli. Myslím si, že být v Liberci kompletní, vyhrajeme tam. K Brnu bych se raději nevyjadřoval, tam je to asi pořád stejné (hosté se právem cítili poškození neodpískáním faulu před rozhodujícím gólem). Nic to ale nemění na tom, že dvacet vteřin před koncem jsme zápas měli dohrát v klidu a odvézt bod. Bohužel se nestalo.

Můžete si euforii z výhry nad jedním z favoritů přenést i do pozdějšího času, nebo se po případném rozjezdu soutěží bude začínat takříkajíc od píky?
Určitě se dá přenést i do pozdějšího času, ale myslím, že pauza bude dlouhá. Už takhle je dost. Až skončí, bude se muset začít prostě makat od začátku. Každý bod pro nás bude velmi důležitý.

Bude to pro vás speciální zápas, až narazíte na Plzeň?
Drobet speciální asi bude. Přece jen jsem tam od juniorů hrával a prožil dobré časy, hlavně s Tomášem Vnukem. Z naší generace jsme vlastně aktivně zůstali už jen my. Potom ještě Michal Holý a několik mladých kluků, jinak je to tam celé nové.

Na jakou příčku, případně celkový výsledek byste s Mělníkem rád dosáhl?
Rádi bychom se podívali do play-off. Myslím, že šesté až osmé místo je reálné, tým na to určitě máme a uděláme pro to maximum.

Zdeněk Kasýk na tréninku Jiskry Domažlice.Zdroj: Deník/ Václav TauerZmínil jste, že kromě futsalu hrajete i fotbal. Můžete přiblížit vaši kariéru?
Začínal jsem v Nýřanech, odkud také pocházím. Do třinácti čtrnácti jsem tady hrával, pak jsem přestoupil do Vejprnic, kde se hrávala žákovská divize. Dvakrát jsme vykopali ligu, ale tu jsem si kvůli věku nikdy nezahrál, vždy jsem šel o kategorii výš. V devatenácti jsem přestoupil do třetiligových Domažlic. Na ten rok rád vzpomínám. Zahrál jsem si v poháru proti týmům jako Karviná, Bohemka, Plzeň… Teď už sedm let hraji v Německu nižší soutěže na úrovni našich krajských tříd.

Máte tedy alespoň nějaké sportovní vyžití, nebo nižší soutěže stojí i v Německu?
V Německu se hrálo do minulého týdne stabilně bez omezení. Tento víkend už se hrát nebude, mají na měsíc všechno zavřené jako u nás. Začne se až po novém roce koncem února. Vytížení teď tedy nemám žádné kromě individuálního tréninku.

Ten má u vás jakou podobu?
Chodím si zaběhat, na kolo, brusle, nebo zaposilovat, i když to není zrovna moje silná stránka.