Že byl podrobný, ukazují odpovědi na pokládané otázky. Není to žádná sláva ve sportování dnešních generací. Dalo by se říci, kdo chce sportovat, systematicky a pravidelně sportuje, kdo nechce, hledá výmluvy. Celkově se sportovním a tělovýchovným aktivitám věnují různé skupiny rozdílně. Je to dáno kolektivem, profesí, prostředím, zájmem a věkem.

Podle průzkumu v ČR závodně sportovalo 4%, aktivně 15%, rekreačně 40% a nesportuje 41% lidiček. Sportu se nejvíce věnuje mládež 82%, nejčastěji studentů. V závodním a aktivním sportu je více mužů, rekreační sport je zálibou žen. Nejvíce se sportuje v malých městech, nejméně ve velkoměstech, kde jsou optimální podmínky ve využití volného, širokého výběru sportů pro každého a dokonalejší sportoviště. Každodenně sportuje 13% populace, alespoň jednou týdně necelá třetina, méně často bezmála pětina.

Na otázku, co je především vede ke sportování, vyznavači sportu a tělovýchovy odpovídali: zejména důvody oddechnout si, obnovit síly 34%, upevnit si zdraví 31%, mít kontakt s lidmi, s kolektivem 19%, jiné důvody 16%. Nejraději a nejčastěji sportují v přírodě 42%, tělovýchovných jednotkách a klubech 24%, ve fitcentrech 14%. Tělovýchova v jednotách a klubech je většinou záležitostí mládeže.

Nesportující respondenti na dotaz, z jakého důvodu nesportují, uváděli: zdravotní důvody 36%, nezájem 23%, jiné důvody 14%, zanedbatelná část postrádá dostatek sportovních zařízení. Větší nezájem o sport je u žen. Sportovcem se nikdo nerodí. Stává se jím výchovou v rodině, škole, podchycením kamarády a příklady vynikajících sportovců. Sportovní růst závisí na snaze, pevné vůli, učení u trenérů, trénincích a cvičení navíc, čerpání zkušeností a motivací k výraznějším úspěchům. Údaje z průzkumu by měly nesportovcům promluvit do svědomí. Heslo „nebát se a nekrást“ by se dalo parafrázovat na „nebát se a aktivně sportovat“.