V prvním společném zápase bývalá držitelka světového stříbrného pásu organizace WBC v pérové kategorii porazila v rámci galavečera profesionálního boxu v pražské Lucerně Polku Karinu Kopinskou na body. Pro sedmadvacetiletou Sedláčkovou šlo o třetí zápas po téměř tříleté pauze. Pro Kraje o přece jen jinou trenérskou zkušenost. V oddíle, který vede doma v Mělníku, má totiž samé kluky.
Jak došlo na vaši spolupráci s Lucií Sedláčkovou?
Už v létě, když byli oba v Česku, za mnou jezdil trénovat Štěpán Horváth (partner Lucie a rovněž profesionální boxer). Oni jsou nerozlučná dvojka. Oba věděli, že box a celkově úpolové sporty v ženském podání osobně nemusím. Když ale vidím svěřence, který maká, chce, dává tomu všechno a boxuje dobře, stylem, který se mi líbí, agresivně, pak je mi jedno, jestli je to kluk nebo holka. Spolupráce takhle začala. Jak bude pokračovat dál… Oni chtějí, já se tomu nebráním. Uvidíme, co z toho vyplyne.
Je to vaše první zkušenost s trénováním něžného pohlaví?
Už jsem měl v oddíle holky, jedna za nás dokonce startovala v zápasech, i když už je to tedy dlouho. Ale jak říkám, když přijde a vidím, že maká, chce a myslí to vážně, nikomu neřeknu jdi pryč, tebe trénovat nechci. Řeknu to jen nějakému lemplovi, a je jedno, jestli to bude kluk nebo holka.
Příprava tedy probíhala v Mělníku společně s vašimi svěřenci?
Ze začátku ano, ale poté měli individuální tréninky. Na techniku musí mít víc času. Holky boxují dvouminutová kola, kluci tříminutová. Skloubit to lze v nějaké dřívější fázi přípravy. Když už se jedou sparingy, tak to musí být rozdělené.
close
info
Zdroj: ČTK
zoom_in
Lucie Sedláčková se předvedla v Lucerně.Z Lucerny jste se vraceli s vítězstvím, takže spokojenost?
Určitě. Soupeřka byla zkušená. Měla dost porážek, ale i výhry. S každým boxovala pomalu na všechna kola. Byla taková tvrdá. Před zápasem jsem nevěděl, jak oba reagují (trénuje i Štěpána), a přiznám se, že jsem byl docela nervózní. Jsem nervózní i při zápasech kluků z oddílu. Je to pro mě psychicky náročné. Nezdá se to, ale trenér tam se svým svěřencem jde taky. Tak to prostě je.
Jak kluci v oddíle vnímají borce, kteří boxují na tak vysoké úrovni, a navíc ženu?
Myslím, že maximálně jedině pozitivně. Štěpán i Lucie jsou výborní boxeři. Ona má ještě spoustu času před sebou. Pro kluky to může být dobré i v tom, že mohou něco odkoukat a přiučit se. Asi jen pro upřesnění, na silovou přípravu budou u sebe a ke mně přijedou na specializované ladění na zápas. Bylo by to zbytečné, ten základ si profík udělá sám. Jde hlavně o to vypilování a motivování hlavy. Příprava se vždy musí podřídit a přizpůsobit danému zápasu a soupeři.
Lucie Sedláčková o spolupráci s Rudolfem Krajem: "Skončila mi dvouletá smlouva s organizací v Monaku, kterou jsme neprodloužili, a sehnali jsme si se Štěpánem (Horváthem) sami zápasy v Německu, kterými jsme vše znovu odstartovali. A neměli jsme trenéra, v Německu jsme byli sami. Pak jsme dostali nabídku na Lucernu a Štěpán se domluvil s Rudou, se kterým se znají. A já se k tomu přidala. Hrozně mi ta spolupráce sedla a přála bych si pokračovat. Teď jsme spolu byli tři týdny, poznávali jsme se a jako trenér mi sedí."
Víte už o nějakém konkrétním programu, který vás čeká v letošním roce?
To ještě nevím. Jsou teď myslím v Plzni u rodičů. Mám informace, že za mnou přijedou, než zase odjedou do Monaka (od roku 2019 tam bydlí), uděláme plán zápasů a tak dále.
Je pro vás v dnešní době, která majitelům restaurací a hotelů zrovna nepřeje, trénování i vítané přilepšení po finanční stránce?
Jestli to bude někdy do budoucna, nevím a teprve se to uvidí. Ale rozhodně jsem to nedělal kvůli penězům. Mám ten sport rád, oba znám, Štěpána ještě déle, protože byl už jako malý se mnou v reprezentaci. Práce s takovýma boxerama mě baví, protože je vidět progres. S mladými je to taky tak, to je jasné, ale přece jen to s nimi trvá daleko déle. Jejich úmrtnost okolo sedmnácti osmnácti let věku je navíc obrovská. Ze sta jich v tomto věku zůstane sotva deset. Když nemají výkonnost, musí chodit do práce.
Máte v oddíle aktuálně nějaké želízko, které by v dohledné době mohlo svými výkony zaujmout?
Zatím asi ne. Mám tam šikovné kluky, kteří mají všechno před sebou. Některým je teprve deset, hodně jich je v kategoriích kadetů a juniorů. Co z nich vyleze, se uvidí. Pět jich je připravených zápasit, tři z nich už zápasili v minulosti, zbytek začne a těším se na to.
Mezi nimi i váš syn?
Ne, mladej už skončil. Přijde si zatrénovat jednou za uherák. Začal chodit do práce. Je to přesně, jak říkám, změnily se mu priority. Může to dělat z lásky ke sportu, ale naplno jako předtím už to bohužel není. Není na to ani stavěný. Jsem rád, že čas od času přijde na trénink a hýbne se.
