Její přímý pohled a vysportované tělo napovídá, že v tenise není žádným nováčkem. Martina Borecká je profesionální tenistka a má na kontě už několik vyhraných světových turnajů.

Jaké jsou začátky vaší tenisové kariéry?
Za probuzení mé lásky k tenisu vděčím svému tatínkovi. Vždy měl tuto hru rád a jako malou holku mě brával na zápasy. Měla jsem ty chvíle ráda a především ty momenty, kdy jsem po boku svého taťky napjatě čekala až se okolím rozezní zvuk prvního odpáleného míčku. S neskrývaným údivem jsem hltala každý úder. Radovala jsem se, když můj favorit vyhrával a měla jsem na krajíčku, když se mu nedařilo. Ta hra mě jednoduše fascinovala.

V kolika letech jste dostala svou první tenisovou raketu?
Bylo to myslím v šesti letech. Má nová raketa se stala mou nejlepší kamarádkou. Pinkala jsem si všude a do všeho. Moji rodiče mě s úsměvem pozorovali a čekali, až se rakety nabažím a vyměním ji za jinou zábavu. To se ale nestalo. Bylo načase najít trenéra, který promění mé pinkání ve skutečný tenis. Jméno mého prvního trenéra bylo Martin Dvořák. Začala jsem za ním dojíždět do Houštky, naučil mě základy hry a dal mému trénování určitý řád. Martin v současné době působí na Mělníku, kam za ním čas od času dojíždím.

Kam se ubírala po Houštce vaše tenisová kariéra?
Po třech letech jsem z Houštky přešla do pražského klubu PSK Olymp, za který jsem hrála dva roky. Po této době jsem byla dvanáct let na Štvanici. Na těchto pražských kurtech jsem se jednoho dne seznámila s Jakubem Lencem, ze kterého se po krátké době stal můj osobní trenér. Brzy to bude už rok a půl, co na mou tenisovou přípravu dohlíží výhradně právě Jakub.

Pamatujete si váš první zápas?
Můj první zápas byl v Neratovicích. Bylo mi sedm a hrozně jsem se bála, ale zároveň jsem se na to těšila. Během hry jsem byla nervózní. Pořád jsem běhala pro míčky a to i tehdy, když jsem nemusela.
Táta si mě po několika odpalech zavolal a s klidnou tváří mi řekl, že si pro míčky můžu dojít úplně v klidu. Poradil mi, kam si mám přesně stoupnout, abych měla nejvýhodnější pozici. Svůj klid a vyrovnanost na mě přenesl a já svůj první zápas nakonec vyhrála.

Jak vypadá váš běžný den?
Teď jsme to s Jakubem nastavili tak, že trénujeme dvě hodiny dopoledne a k tomu přidáváme kondiční cvičení. Má příprava je fyzicky hodně náročná. Je potřeba zařadit také odpočinek, často jezdím na masáže, chodím do vířivky a někdy si jdu zaplavat. Je pro mě důležité také napravovat různé disbalance, které mám díky jednostranné zátěži z tenisu. V tom mi pomáhají rehabilitace a cvičení na Power Platu, který jsem nedávno objevila na Mělníku.

A co psychická příprava? Pracujete na sobě i v tomto směru?
Ano, řekla bych, že vyrovnaná psychika je pro každého sportovce naprosto zásadní. Pomáhá mi občas prostě „vypnout", relaxovat a nic neřešit. Někdy mám také možnost se setkat s Marianem Jelínkem. Tyto schůzky jsou opravdovým balzámem na duši, je to totiž neuvěřitelný člověk. Pokud jste se s ním někdy setkala, slyšela ho někde mluvit, nebo četla jeho knížku, víte, o čem mluvím. Možná ho budete znát v souvislosti s Jaromírem Jágrem, kterého kdysi trénoval. Jedná se tedy o hokejového kouče, který propojuje sport, psychologii a filozofii. Pro mě je to bezpochyby jeden z nejmoudřejsích lidí, které znám. Každé setkání s ním pro mě představuje obrovskou inspiraci. Vždy ve mně zanechá určitý klid a vyrovnanost, které mi pomáhají lépe zvládnout nadcházející zápas.

Vaše příprava asi zabere hodně času, máte ještě prostor na nějaké další koníčky kromě tenisu?
Mým velkým koníčkem je zdravá výživa. Zrovna před nedávnem jsem zdárně dokončila rekvalifikační kurz pro výživové poradce. Hodně mě baví vaření a vše co s tím souvisí. Líbí se mi, že se při kuchtění příjemně odreaguji a zároveň tím podporuji svou zdravou životosprávu. Část mého volného času patří Kubovi, to je můj přítel. Je to také sportovec, rádi si jdeme spolu zahrát třeba spikeball, znáte to? Čtyři hráči stojí okolo malé trampolíny a odráží od ní míček, skvělá zábava. Čtenářům doporučuji někdy vyzkoušet.

Máte nějaké vzory?
Velmi obdivuji Serenu Williams a Garbiñe Muguruzu. Obě tenistky mají hodně společného. Hrají agresivní tenis a to se mi strašně líbí. Muguruzová se i celkem dobře hýbe. Obě bojují za každý míček a nečekají na chybu. Chtějí uhrát každý bod a taková hra je pro mě hodně zajímavá a baví mě to pozorovat.

Jaké jsou vaše největší úspěchy?
V juniorském věku do 18 let jsem obsadila 53. místo ve světovém žebříčku ITF (International Tennis Federation). Zúčastnila jsem se dvou grandslamových turnajů ve Wimledonu a Australian Open. V dospělosti jsem vyhrála dva turnaje s 10 000$ dotací, konaly se v Tunisku a v Polsku. V Maďarsku jsem se dostala do finále v turnaji, kde byla dotace 25 000$. A za svůj úplně největší úspěch pokládám turnaj v Polsku, kde byla dotace 75 000 $. Zde jsem měla možnost poměřit své síly s tenistkami, jako jsou Nicole Vaidišová a Petra Četkovská. Vaidišovou jsem porazila a s Četkovskou jsem se střetla v semifinále. Šla jsem do toho zápasu opravdu naplno,ale bohužel jsem nakonec prohrála z mečbolu.

Díky tenisu hodně cestujete. Jaké země vás nejvíce zaujaly?
Rozhodně Austrálie a státy Jižní Ameriky, jako je Chile, Argentina a Uruguay. Tato místa mají úžasnou atmosféru. Mou srdcovou záležitostí je Thajsko, když si na tuto zemi vzpomenu, cítím nádherné vůně místních delikates a vidím vlídné tváře zdejších obyvatel. Je to skutečně nádherná země.

Jaký zápas vás čeká v nejbližší době?
Teď mě trošku zlobí rameno, chodím na rehabilitace a pomalu se dávám do pořádku. Bohužel teď nedokážu přesně odhadnout, kdy se budu moci zase postavit na kurt a odehrát celý zápas. Věřím, že brzy. Co se týče dlouhodobějších plánů, tak mým snem je postoupit do top 100 na WTA.


Vizitka
Martina Borecká je profesionální tenistka. V současné době se pohybuje okolo 350. místa v žebříčku WTA (Women's Tennis Association). Žije v Zelenči, ale hodně času tráví v okolí Mělníka, kde bydlí její bývalý i současný trenér. Martina vystudovala obchodní akademii a po té se nějakou dobu učila cizí jazyky. Svůj volný čas tráví v kuchyni, kde vaří a peče zdravé pochoutky. Má ráda hudbu, zajímavé filmy a čas strávený s přáteli.

Petra Zeidlerová