Jak dlouho už žijete v Česku?
V Česku žiji trvale skoro deset let.

Jak jste se vůbec do Čech dostal? Proč jste si vybral zrovna naši republiku?
Poprvé jsem byl do Čech vyslán jako trenér na Policejní Akademii Korejskou Taekwondo Federací v roce 2000. V Čechách jsem působil na vysoké škole jako učitel profesní přípravy po dobu dvou semestrů. Tehdy jsem si Českou republiku ještě nevybral, to až později. Poznal jsem nejprve české lidi kolem Taekwondo WT, které mám moc rád a také jsem si tu našel manželku. Mám rád celou svou českou rodinu a samozřejmě i další české přátele mimo bojové umění. 

Že Taekwondo není jen sport, ale opravdické umění předvedl Mistr Lee nejen mělnickým bojovníkům, ale i přihlížejícím divákům.
Mělničtí bojovníci trénovali s korejským mistrem

Co je na životě v Česku pro vás to nejsložitější? A naopak co je lepší než v Koreji?
Nejtěžší je samozřejmě čeština, ale nejvíce mě trápí, že kvůli tomu, že neovládám češtinu, jak bych potřeboval, nemůžu téměř nic dělat sám. Hodně věcí za mě musí řešit rodina, to je pro mě složité. Jazyk se sice stále učím, ale pokrok jde pomalu. Také mi tu chybí moji dlouholetí kamarádi. Naštěstí za mnou ale často létají na návštěvu. V Koreji máme rozhodně lepší služby po všech stránkách, na jejich absenci jsem si musel v České republice dlouho zvykat.

Kdy vzniklo vaše nadšení pro taekwondo? Jaké byly vaše začátky jako malého chlapce?
Já jsem začal cvičit v šesti letech, to byl rok 1979, tehdy se v Koreji taekwondu mnoho lidí nevěnovalo, ve školách se také neučilo. Byl jsem v celém ročníku sám, kdo cvičil taekwondo. Dnes je to jiné, taekwondo je národní sport. Je mnoho taekwondo škol. Moje zapálení vzniklo prakticky okamžitě, když jsem začal cvičit, svůj první poom (černý pásek) jsem získal v sedmi letech. Od prvních okamžiků mě taekwondo pohltilo a v podstatě mě nadšení nepustilo dodnes. 

Proč jste začal s taekwondo učením?
Bydlel jsem v jedné čtvrti v Soulu, kde nás byla skupina kluků. Jednoho dne na nás kluci ze sousední čtvrti začali házet kameny a mě trefili do oka. Když jsem přišel domů s obrovským mononklem, otec mi strašlivě nařezal a rozhodl, že se budu učit bojovému umění a hned druhý den mě odvedl do školy mistra Lee Dal Moona, kde jsem cvičil celých 14 let. Poté jsem studoval taekwondo na univerzitě.

JIŘÍ VOKOUN mladší (vpředu) už nemusí prožívat zápasy mělnického áčka pouze na lavičce. Po zranění se znovu vrátil na hřiště.
Rarita v Mělníku. Otec a syn spolu nastoupili v první lize
Deník se zúčastní olympijských festivalů
Deník přemístí redakci do své zóny na Olympijském festivalu. Přijďte na kávu!