Následně se blýskla i na evropském šampionátu ve vlekovém lyžování v Turecku. V Česku si drží pozici nejuniverzálnější lyžařky. V současnosti se připravuje na univerzitní MS v Chille.

Od začátku roku tě limitovaly problémy s kolenem. Zvažovala jsi i operaci. Nakonec se problémy zdařilo zažehnat. Jak to ovlivnilo tvou přípravu?
Operaci jsem nakonec odložila až na leden, ale i tak to mou přípravu ovlivnilo dost. Zpočátku se nevědělo, co s kolenem mám, takže jsem dostala injekci a tři týdny jsem si nezajezdila vůbec. Pak jsem začala alespoň se slalomem, ale dohromady to trvalo téměř dva měsíce, než jsem dostala ortézu a začala opět naplno trénovat, což v naší krátké sezoně je dost dlouhá doba.

Před ME jsi odjela málo závodů a téměř nikdy nebyly kompletní. Takže se o závodní přípravě asi nedá mluvit jako o ideální, že?
To nedá, ale i přesto mám pocit, že se letošní rok vydařil. První závod jsem musela vynechat skoky, druhý jsem nemohla jet vůbec. Až na třetích závodech jsem si zaskákala a jela všechny tři disciplíny.

Přesto jsi se nominovala do týmu ČR na ME v Norsku a pomohla zde vybojovat historické bronzové medaile v soutěži týmů. Jak jsi svou účast prožívala?
Z Norska jsem měla ze začátku strach. Hlavně kvůli tomu, že jsem neměla natrénováno. Postupně se to ale zlepšovalo, koleno nedělalo problémy a tréninky šly i přes menší úpravy v trikové sestavě dobře.

V individuální části závodu se ti tolik nedařilo, ale nakonec jsi prožila povedený závěr a vylepšilaosobní rekord ve skoku na 38,1 metrů. Jaké to bylo?
Pravda, individuální část se moc nepovedla, jsem ráda, že jsem si alespoň trochu vylepšila reputaci ve skoku.

Před závodem se ti v tréninku hodně dařilo ve slalomu a ten bohužel moc nevyšel. Co tomu chybělo?
Paradox je, že právě slalom byla disciplína, ve které jsem měla za celou sezonu natrénováno nejvíc a ta nevyšla, zatímco ve skoku jsem na tom byla s přípravou mnohem hůř a povedl se rekord.

Jaká atmosféra provázela ME?
Atmosféra byla i přes špatné počasí skvělá. To, že jsem mohla být s klukama v týmu a dokonce jim pomoci k historicky prvnímu bronzu, byl úžasný zážitek a zkušenost.

Po ME jsi se začala připravovat na vlekové ME v Turecku. Jak probíhalo přesedlání na vleky?
Na přípravu na vlekové ME bylo dost málo času. Naštěstí přechod z člunů na vleky není tak těžký. Horší je to naopak.

V Turecku se od tebe očekávalo, že budeš tahounem týmu, a to se také potvrdilo. Zajela jsi samé vynikající výkony. Jaký byl vlastně samotný závod?
Asi jeden z nejlepších, co jsem zatím absolvovala. Majitel tohoto klubu neměl s organizováním takového závodu prakticky žádné zkušenosti, i přesto se mu vše povedlo zvládnout na výbornou.

Jelo se ve zbrusu novém lyžařském komplexu. Jak se jim povedl a jak se tam lyžovalo?
Doposud jsem se nesetkala s lepším lyžařským střediskem. Po příjezdu do klubu jsme tomu nemohli uvěřit. Nově vybudovaný komplex má tři jezera s krásně čistou a průzračnou vodou, zázemí s bufetem, malým obchůdkem, masérským koutem, vířivou vanou. Jezera jsou olemována palmami, k sezení plno sedacích vaků, do toho něco přes 35 stupňů. Prostě vodnolyžařský ráj.

Vytvořila sis osobní rekord ve slalomu, v trikách vybojovala finálovou účast a ve skoku útočila na medaili. Nakonec výborné čtvrté místo. Jak jsi byla se svou účastí spokojená?
Byla jsem nadmíru spokojená, i když jsem samozřejmě pomýšlela na třetí místo ve skocích, ale i čtvrté je super.

V závěru sezony jsi zajela výborný slalom na AMČR a pak na závěrečném závodě Spolana Cup vytvořila osobní rekord ve skoku (41,1). Jak jsi byla s těmito výkony spokojená?
Ve skoku jsem dlouho toužila překročit čtyřicetimetrovou hranici a to, že se to povedlo na posledních závodech sezony, jsem nečekala a byla z tohoto výkonu nadšená.

Příští rok pro tebe bude hodně nabitý a také bude mít ostrý start. Začátkem ledna se účastníš Univerzitního MS v Chille, což není v právě ideálním termínu. Jak se na tento závod připravuješ?
MS v Chile se koná týden po novém roce, což vážně není ideální termín. Do konce října se mi povedlo trénovat až pětkrát týdně na vodě, teď pokračuji jen s přípravou na suchu.

Co od tohoto závodu očekáváš?
Rozhodně nové zkušenosti, protože to bude mé první univerzitní mistrovství.

V jakém stavu je momentálně tvé koleno?
Díky ortéze se mi povedlo odjet všechny závody v létě, teď v zimě koleno nezlobí téměř vůbec, ale snažím se posilovat stehenní svalstvo, aby bylo koleno připraveno na další sezonu. V lednu po závodě v Chille budu konzultovat s lékařem, zda jít na artroskopický zákrok.

Jaké závody bys chtěla v příštím roce absolvovat?
Kromě již zmíněného závodu v Chile se bude opět konat člunové ME v italském Recettu a vlekové MS v německém Astenu.

A hlavní cíle pro příští rok?
Do další sezony si dávám za úkol posunout se v tricích, kde jsem celou letošní sezonu stagnovala. A dále si udržet skoky za čtyřicetimetrovou hranicí i příští rok.

V čem vidíš své největší rezervy a co potřebuješ vylepšit?
Určitě bych potřebovala zapracovat na nových tricích. Minulý rok jsem k tomu neměla moc příležitost. Vždycky je co zlepšovat, takže se budu snažit ve všech disciplínách.

V ženské kategorii v posledních letech narostla velmi slušná konkurence. Kdo myslíš, že výkonnostně rychle roste a ty ho považuješ za největší soupeřku?
Od té doby, co jsem začala jezdit k člunovému lyžování i vlekové, se mi začaly mé konkurentky celkem vzdalovat. Dělit čas tady v Čechách mezi tyto dva sporty je trochu náročné a doba, kterou strávím na vlekách, mi pak samozřejmě u člunů trochu chybí. Největší výkonnostní nárůst ale vidím například u Iris Cambrey v trikách.

Nemáš v plánu pokusit se o studium v USA, třeba jen na jeden rok, jako to udělala například Barbora Kolesárová ze Slovenska?
O studiu v USA jsem už přemýšlela, ovšem teď mám v plánu dokončit bakalářské studium tady v Čechách. Zda pak budu pokračovat v navazujícím studiu nebo zkusím vycestovat, se ještě uvidí.

Jsi studentkou vysoké školy. Můžeš přiblížit, o jakou školu jde?
Momentálně studuji Univerzitu J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, obor sociálně-pedagogická asistence.

ALEŠ POLIDOR