Když se Mělník může na jeden den v roce nacházet v Jizerských horách a městem se navzdory skutečnosti, že není nikde ani špetka sněhu, prohánějí běžkaři, proč by v červnu nemohlo přijít typické aprílové počasí. Už před zahájením závodů zažil Mělníka sluníčko i přeháňky, které dokonce přinesly i drobné kroupy, a v podobném duchu to pokračovalo až do večera. Početní diváci se před deštěm schovávali v podloubí a za sluníčka lemovali trať a fandili dobrodruhům na běžkách.

Letos naposledy. Už dlouho předem hlásil kvartet pořadatelů, že třicetkrát – a dost. Alespoň nenajde-li se nová parta nadšenců, která by to po nich převzala.

Co je to Mělnická Jizerská 50
- k prvnímu ročníku v roce 1993 patřily ještě sáňky a mělnický strmý kopec zvaný Jeptišák, ten se naštěstí nesjížděl, směr byl opačný a závodilo se ve dvojicích
- od roku 1994 už byly ve hře běžky
- jezdilo se několik kol kolem náměstí, kde to na dlažbě svištělo jako na pěkně uježděném sněhu
- po každém kole do sebe závodník nalil pivo, dámy pouze malé
- podmínkou bylo zimní vybavení, případně i oděv, pokud tedy neměl závodník převlek, ať už sólový, nebo týmový
- na cestě čekala na všechny zákeřná lavina