Ačkoli mu v pondělí bylo už 35 let, má náročnou práci, pečuje o rodinu, po nocích studoval vysokou školu a není ušetřen od zdravotních problémů, stále je schopen najít čas a zbytky vůle a energie, aby se dokázal připravit na závratné a tuhé boje I. AHL.

Jaké jsou vaše dojmy z nové arény?
Nejvíce převažujícím dojmem je radost, že můžeme hrát v podmínkách, které činí každý zápas regulérním, náš majetek je chráněn proti vandalům a máme zázemí. Samozřejmě, že člověk má v sobě zakořeněných čtrnáct let na Koloseu a neustále je nucen porovnávat. Moji výhodou jako organizátora soutěží AHL je mnoho poznatků navíc, které mé soudy a názory dávají do souvislostí. Osobně jsem si vždy zápasy, a to odmalička, užíval na všech hřištích, na kterých jsem hokejbal hrál – a že jich bylo. Pak čistě náhodou padla volba začít hrát soutěžní utkání na Koloseu, zpočátku rovněž bez mantinelů. Pohybujeme se v amatérském sportu, i když se mu s nadsázkou snažíme dávat profesionální šaty, takže tak je to třeba brát a vášeň a lásku k tomuto sportu nemohou zkalit větší rádiusy mantinelů nebo kratší hřiště. To, že se těmito parametry hra změnila, je logické. Pro mě osobně je velkým impulsem učit se novým návykům a novému způsobu hry. Přechod na Kapitol beru jako velkou výzvu a motivaci.

Po cca pěti utkáních vám patří 23. místo v bodování, kde jste býval výše. Věříte i v pětatřiceti, že půjdou vaše výkony nahoru?
Podzimní část považuji ze své strany za rozpačitou. Rozhodně bych ale neměřil výkon jednotlivce a jeho užitečnost pro tým body v kanadském bodování. Je třeba hledět směrem k jarní části. Jako kapitán Quijotes udělám maximum, abych zažehl jiskru bojovnosti u všech hráčů a zlepšil momentální blbou náladu z nevydařených zápasů. Pracuji na zlepšení fyzické kondice a věřím, že se to v jarní části projeví. Také věřím, že se nám zkonsoliduje sestava a budeme hrát v sehraných formacích a ne improvizovat v důsledku nedostatku hráčů. Výzvy považuji za hnací motor svého života, v hokejbale tomu není jinak.

V tabulce je to zatím velmi vyrovnané a všechny týmy ještě zcela jistě nemusí vůbec postoupit do play off, což tu ještě nikdy nebylo. Zkusíte odhadnout vývoj?
Podle předváděné hry vidím jistého postupujícího do play off v HBC Nelahozeves. Někomu ze čtyř zbylých týmů zůstane Černý Petr.

Po podzimu ztrácíte jen tři body na vedoucí Nelahozeves, přesto vaše hra není úplně optimální. Co je nutné pro jaro změnit, abyste se opět vyšvihli výše a obhájili pohár pro základní část?
První věcí je, aby se všichni hráči smířili s tím, že nás opustil Honza Petříček. Patrik Husák s Mírou Formanem jsou, co se týče účasti, velmi nejistí a Michal Mára většinou nedorazí, i když to přislíbí. Co se týká samotné hry, je třeba se vykašlat na kanadské bodování a hrát pro tým. A tady vidím problém letošních Quijotes. Poslední sezony jsme v základní části všechny protivníky přejížděli produktivní ofenzívou jištěnou vynikajícím Vojtou v bráně. Nyní se nám personální konstatace změnila a my tomu musíme přizpůsobit hru. Důležitým předpokladem zvednutí výkonů je famózní brankář Vojta Pohl. Na něm můžeme stavět. To, že nám je s Horeem už 35 let, je fakt, který je bohužel vidět i na hřišti. Ale kolik našich vrstevníků vydrželo v nejvyšší soutěži? Prsty obou rukou by nám na jejich spočtení bohatě stačily. A s Tomášem se rozhodně nehodláme řadit mezi vetché veterány a máme stále motivaci podávat kvalitní výkony.

Co říkáte na to, že Ivo Loskot dosáhl mety 900 kanadských bodů?
Pro mě to není žádné překvapení a jsem přesvědčený, že Losy to dotáhne k tisícímu bodu. Přece se nenechá připravit o ten jedinečný okamžik, kterým se symbolicky završí jeho úžasná cesta soutěžemi AHL. Dnes už se to možná trochu změnilo, ale protože jsem měl tu čest s Ivošem hrát dost utkání v jedné formaci, tak nejvíce u něj oceňuji cit pro přihrávku.

I vy se blížíte k jedné úžasně metě. Prozraďte, k jaké a jak si na ni věříte?
Ještě si povzdychnu, protože tyhle mety nám rozkládají tým. Každý se žene za nějakou metou a pak zapomene, že je potřeba také bránit a odvádět černou práci v obraně. Rozhodně nebudu házet kamenem a předstírat jako letitý hrotový útočník, že jsem se také body neopíjel. Velkým milníkem pro mě bylo dosažení 500 bodů (18. 4. 2007). Teď se mi přiblížila na deset bodů meta 600, kterou ale už nepovažuji za tak magickou. V rámci dobrých výkonů týmu přijde její zdolání tak trochu samo. Zdolání tohoto milníku bych ale bez váhání vyměnil za pohodu a kvalitativní zvednutí celého týmu.

Jindřich Kohm
Nezdolný srdcař, který v téměř každém ročníku hokejbalové I. AHL od roku 1996 odehrál alespoň 90 procent utkání a současně se až na nepatrné výjimky dostal vždy do 15. místa v bodování základní části. Navíc dokázal dobýt už dva Petroniovy poháry, a to v letech 1999 a 2010, a čtyřikrát si odnesl stříbrné medaile. Od roku 2007 byl třikrát odměněn pohárem pro nejlepšího veterána I. AHL. Je pátým hráčem historických statistik I. AHL po základní části, na kontě má 590 kanadských bodů, vstřelil 368 gólů ve 263 zápasech. Jako prezident AHL má obrovskou zásluhu na rozvoji tohoto výjimečného sportovního sdružení.

TOMÁŠ HORA