„Uplynulou sezonu nejde hodnotit jinak než jako úspěšnou, vlastně nejúspěšnější v historii AFC, protože druhé místo v kraji jsme uhráli poprvé. Vždyť letos je to už výročí dvacetiletého účinkování AFC v soutěžích fotbalového svazu,“ říká Petr Listík, který stál už u zrodu Amatérského futsalového klubu. „Paráda! Druhé místo v soutěži, dobrá parta, řekněme stabilní futsalové výkony, scházeli jsme se na zápasy ve více než v osmi a pomalu se začínají prosazovat noví hráči,“ přidává svůj pohled Vladimír Vymětalík, který sbíral cenné zkušeností i v tehdy prvoligovém Kladně.

Takže předsezonní cíle splněny?
PL: Co se týká cílů, tak jsem si po minulé sezoně říkal, že by bylo úspěchem páté místo. Tyto cíle jsou tedy překonány. Můj osobní cíl, vzhledem k pozici v klubu, bylo zúčastnit se minimálně deseti domácích zápasů. Nakonec jsem byl na všech jedenácti, takže vlastně taky nadplán.
VV: Bavit se futsalem – splněno na sto procent. Skončit na druhém místě za Kladnem B – splněno. Hrát pěkný a účelný futsal – splněno na padesát procent.

Kdo byl nejtěžším soupeřem a proč?
PL: Můj dojem je, že nejtěžším soupeřem byl SAT-AN Kladno. Bylo znát, že většina hráčů má zkušenost s vyšší soutěží. Hlavně mají zažité a naučené řešení některých herních situací jako tři na dva či rozehrání autu a podobně.
VV: Osobně nemám rád soupeře takzvané fotbalisty, kteří hrají silově, hodně důrazně až zákeřně. Mezi mé méně oblíbené v letošní sezoně patřili… nebudu jmenovat, ale někdo ze Slaného, z Rakovníka a od Berounky.

Co pro vás bylo vrcholem letošního ročníku?
PL: Pro mě byla klíčová dvě utkání před Vánoci. V sedmém kole porážka 6:7 s Boleslaví a vzápětí vítězství v devátém kole nad bránícím Benešovem 6:1.
VV: Vzpomínám na tři momenty. Vybojované vítězství na horké půdě v Dobřichovicích, což byl krásný zápas a člověk musel hrát opravdu naplno. Zachráněná remíza na Fobozu po nepovedeném prvním poločase, kdy jsme neuvěřitelně zabrali a v poslední minutě srovnali. Domácí zápas s Kladnem B, kdy jsem nastoupil po operaci kolene proti bývalým spoluhráčům, a i když jsem byl na hřišti jen pár střídání, tak jsem měl zase radost z futsalu.

Co je ještě potřeba zlepšit?
PL: Ohřeji si trochu svou polívčičku. Hrajeme organizovanou soutěž, která má svoje formální potřeby třeba přítomnost některých lidí nejen na hřišti, ale například zdravotníka. Tyto věci nemáme ujasněné a řešíme to často na poslední chvíli.
VV: Jo, to hodně věcí… Je potřeba více účelného pohybu na hřišti. Zapracovat na obraně, aby nevznikaly nevynucené chyby a zrychlit a zefektivnit přechod do útoku. Nacvičit pár signálů a hlavně zlepšit koncovku. No v podstatě se naučit futsal (smích).

A budoucnost?
PL: Udržet zdravého Vymětalíka a Moravce juniora, aby vydrželi celou sezonu, a budeme možná i první (smích). Jestli chceme, aby AFC existovalo, i když my nebudeme aktivně nastupovat na hřiště, tak musíme zapojovat další mladší kluky. Ale my ostatní bychom se měli kolem nich dál motat a ne zůstat doma. To je má představa jak dál.
VV: Nejdříve se musíme pěkně rozloučit s letošní úspěšnou sezónou. A pokud by přišla nabídka hrát vyšší soutěž, tak asi po těch letech v krajském přeboru je ten správný čas ji zkusit…

ALEŠ MORAVEC