„První turnaje nás dost drsným způsobem plivly do reality," vrátil se trenér Běloch na začátek mise. Drtivé i těsné porážky mu tehdy ukázaly, jak moc tým ztrácí na konkurenci. „Nezbývalo než tvrdě trénovat a věřit cestě, na kterou jsme se vydali, že ponese očekávané zlepšení. V průběhu podzimu jsme se zlepšovali jen pomalu, a tak výsledkem byla jen první výhra nad Boleslaví a snížení rozdílů oproti Úvalům a Kutné Hoře."

To nejdůležitější se podle Jana Bělocha událo přes zimu, když tým odehrál jedenáct přípravných turnajů. „Přestože ve většině zápasů naše hra skřípala, tak hráči nabírali herní zkušenosti, dostávali do sebe správné návyky a zažívali si důkladně náš styl, aby proti každému soupeři hráli stejně bez ohledu na jeho hru," popsal mělnický kouč s tím, že největším úspěchem zimy bylo druhé místo na turnaji v Novém Veselí, kde Mělničtí poprvé porazili Kutnou Horu.

V jarní soutěži už šly výkony hráčů strmě vzhůru. Do spojené soutěže Středočeského kraje a Prahy, hrané ve třech výkonnostních skupinách, vedení Wendy přihlásilo i B-tým. Jeho smyslem bylo především udržet ve hře co nejvyšší počet hráčů a připravit je na příští sezonu. „Cíl se určitě dařilo naplnit a už v průběhu jara se několik hráčů z béčka prosadilo v áčku," vidí Jan Běloch tento krok už nyní jako přínos, i když, jak sám zdůrazňuje, opravdu hodnotit ho bude moci zřejmě až na podzim.

Prvnímu týmu se pak hned na prvním turnaji podařilo vyhrát bez ztráty bodu a postoupit do nejvyšší výkonnostní skupiny, ve které se s výjimkou pořádaného turnaje „prostřední" skupiny usídlil po zbytek soutěže. „V jarní části jsme vyhráli všechny vzájemné zápasy s Kutnou Horou, Mladou Boleslaví i Sokolem Vršovice, jednou jsme vyhráli a jednou prohráli s Chodovem. Všechny tyto týmy nás do té doby pravidelně porážely. Naopak jen bod jsme uhráli proti týmu Úval a s Duklou jsme na vzájemné prohráli nula tři. Přesto jsme se i k těmto týmům výkonnostně přiblížili," je Jan Běloch maximálně spokojený nejen s výsledky, ale především s patrným pokrokem ve hře.