Stačili jste už úspěch oslavit?

„Moc jsme si to neužívali. Byli jsme v cizím prostředí, takže jsme spíš měli starost, jak se dostat domů. Všechno se to rozprchlo a ještě jsme se nesešli. Oficiální oslava teprve přijde.“

Čemu připisujete, že jste v boji o konečné umístění v tak vyrovnaném startovním poli za sebou nechali Olymp i Plzeň?

„Rozhodla větší motivace, která byla cítit mezi našimi funkcionáři i jezdci. Jako příklad mohu říct třeba Tomáše Topinku. Ten, už jako téměř ryzí Angličan, k nám jezdil jen víceméně, aby se o něm vědělo a trošku to byla i jeho srdeční záležitost. V úterý ale bylo i na něm vidět, že se zapálil, jel a mluvil bojovně. Polák Kosciuch, jindy nemluvný morous, rovněž.“

Co znamená druhé místo do budoucna? Troufnete si na metu nejvyšší?

„Abych řekl pravdu, tak jsme na ni mysleli i letos. Bohužel jsme na ni neměli, jak technicky, tak po závodnické stránce. Velkou slabinu jsme měli v juniorech. Ti naši jsou všechno klučinové, kteří nemohou nastoupit a nejsou schopni konkurence. Chybí nám junior kolem devatenácti let, což je v každém závodě ztráta nejméně pěti bodů. Ty nám pak většinou chyběly na první příčku.“

Přesto se vám podařilo dva závody vyhrát.

„S jídlem roste chuť. Původně jsme chtěli, abychom neskončili pátí. Nároky se zvyšovaly tak, jak se zlepšovaly výkony jezdců.“

Sezona pro vás ještě nekončí, a to především po pořadatelské stránce.

„Úspěšný rok završíme domácím závodem jednotlivců (sobota 11. října, 14 hodin). Osobně bych chtěl, aby se všichni naši závodníci utkali mezi sebou, což se jim jindy nepovede. A zbytek startovního pole doplnit kvalitními jezdci z ostatních klubů a také z Německa a Polska.“