Jak jako hráč vnímáte to, že kluby kvůli koronavirové krizi předčasně ukončily sezonu Kooperativa NBL?

Samozřejmě mě to hodně mrzí. Do poslední chvíle jsem pevně doufal, že nebude třeba uspěchaných rozhodnutí. Když se podívám na basketbalový svět, tak je to tak půl na půl. Polovina zemí rázně ukončila sezonu, na druhou stranu třeba Itálie, Španělsko, Francie, Izrael pořád vyčkávají. Takže jsem doufal, že to bude i náš případ a to rozhodnutí se ještě na nějakou dobu odloží. Ale rozumím i druhé stránce věci, že je to tak lepší vůči cizincům, které bychom tu museli držet o pár týdnů déle zavřené doma a pak jim třeba stejně říci, že se hrát nebude. Je to lidsky složité rozhodnutí a nelze vyhovět všem. Ve mě zůstává obrovská pachuť, že je ta sezona neukončená. Zvláště když jsme měli s Nymburkem našlápnuto na co nejlepší výsledek v Lize mistrů. Věřili jsme si na tu finálovou čtyřku. Tam tedy ještě naděje žije, protože finální rozhodnutí nepadlo a pořád se vyčkává. Doufám, že dokud to ligy dalších čtvrtfinalistů nezabalí, tak že bude naděje, že se Liga mistrů nějak dohraje. Ale moc jistý si tím nejsem.

A umíte si představit, že teď budete třeba dva měsíce bez jakéhokoli zápasu, a pak najednou budete hrát zápasy Ligy mistrů o všechno?

No ideální to není, ale každopádně bych to preferoval více, než to ukončit teď. Nevím, jak by to vypadalo, třeba jako jeden turnaj pro finálovou osmičku. Bylo by to alespoň nějaké zakončení sezony a té naší snahy. Pevně doufám, že brzy bude možné trénovat v běžných podmínkách a že pak si týmy budou chtít zahrát nějaké přáteláky. Já rozhodně budu raději tři měsíce trénovat, abych to pak jedním zápasem mohl dohrál, než to teď ukončit. Abych měl pocit zakončení a dostali jsme šanci poprat se o ten titul.

Vy jste loni ukončil reprezentační kariéru proto, abyste toto léto mohl být s rodinou. Teď to ale vypadá, že si rodinu užijete půl roku v kuse. Jak to vnímáte?

Já na věcech rád hledám pozitiva a tohle je to největší. Ale je to takové zvláštní. Já mám rád svůj život naplánovaný, těším se na ty dva měsíce volna, které mě v létě čekaly, a pak najednou přijde tohle. Jsem zvyklý, že sezona končí něčím konkrétním a většinou i úspěchem a teď je tam takové zvláštní prázdno. Ale nechci vypadat, že se u mě vše točí jen kolem sportu. Já samozřejmě plně chápu důvody toho, co se teď děje a je nyní plno důležitějších věcí než basketbal. Hlavní je teď být v bezpečí. A ukončení sportovní sezony je za to malá daň. Ale hraní zápasů je obrovská součást našich životů, takže nám to teď prostě chybí. Takže i když je spousta lidí za volno rádo, tak pro nás sportovce to tak není. Tohle byla jedna z mých posledních sezon a upřímně rozhodně bych nechtěl, aby tohle byla má poslední sezona, protože končit takhle bych rozhodně nechtěl. Kdybych měl ohlášený konec, tak bych si to rozmyslel a hrál bych dál. Končit takhle by bylo smutné.

Jak teď trávíte čas během karantény?

To, co jsem za poslední dny stihl na zahradě, jsem čekal, že budu mít hotové až v létě. Počasí je fajn a naše zahrada je tak rozlehlá, že sousedy vidíme jen hodně z dálky. A za celý den kolem našeho plotu projde tak pět lidí a to si jen na dálku zamáváme. Takže můžeme mít karanténu i venku. Jen občas vyrazím do obchodu. Tam jsem vyrazil ve středu a byla to jak scéna z postapokalyptyckého filmu. Už alespoň všichni nosí roušku a nekoukali na mě divně, že mám já roušku, jako předtím, kdy každý s rouškou byl pro ostatní ten nakažený. Jinak je to pro nás spíše prázdninová karanténa, o to více mi je líto těch lidí, kteří musí být zavření v bytech. Takže jsem rád, že už jsme od konce února přestěhovaní do nového domu a mohu ten čas využít produktivně.

Jste v kontaktu se spoluhráči?

Občas si napíšeme. Se zahraničními hráči komunikuje i náš vedoucí týmu Michal Hubálek, aby měli přesné informace, co se v zemi děje. Teď se snad brzy začne znovu trénovat, a kdyby bylo jasné, že sezona končí, tak se snad cizince povede dostat bezpečně domů. S českýma klukama se navštěvujeme venku a jen po jednotlivcích. Velké shromažďování není dovoleno a ani my sami nechceme nic riskovat.

Jste předsedou hráčské asociace, takže musíte situaci řešit nejen sám za sebe, ale za všechny hráče. Především za ty, které nemají takové platy a teď bez soutěže třeba nebudou mít příjmy delší dobu, než čekali?

Už to tak vypadá. My jako hráčská asociace jsme jasně prohlašovali, že jsme připraveni plnit naše povinnosti vyplývající ze smlouvy a že jsme připraveni hrát, až to půjde. Doufali jsme a stále doufáme, že se kluby a jejich manažeři zachovají férově. Upřímně ale očekávám nějaká jednání a tím pádem i naší asistenci hráčům. Právě pro takové případy tu naše asociace je. Pro spoustu kluků to teď bude obrovsky těžká situace. Nikde není žádný precedent, kterým bychom se mohli řídit. Podle právního rozboru by smlouvy často měly být v pořádku a hráči by i za této situace měli mít nárok na plnění vyplývající ze smlouvy. Pak záleží na klubu, co od nich bude chtít opačným směrem ve smyslu trénování a podobně. Hráči musí být ochotní na to přistoupit, i když by to znamenalo třeba dva měsíce trénovat bez zápasu. Je to naše práce. Doufám, že se to podaří domluvit tak, aby byli všichni spokojeni a nebude docházet k případům, že kluci, kteří nemají takové příjmy a našetřeno, si budou muset jít sednout někam za pokladnu. Je to nadsázka, ale některým klukům, kteří by třeba pět měsíců nedostali výplatu, by se to mohlo stát. Chápu, že pro kluby situace také není jednoduchá, budou muset vyjednávat se sponzory, ale věřím, že se povede pro všechny strany najít co nejlepší řešení.

Hráči jsou většinou OSVČ. Mohlo by být pro některé řešením využít vládního programu COVID, který nabízí půjčky živnostníkům, kteří nemohou vykonávat své zaměstnání a dostávají se tak do složité situace. I s tímhle můžete jako asociace hráčům pomáhat?

Varianta to je, ale pevně věřím, že to bude jen krajní varianta. I když je to výhodná půjčka, tak pořád je to jen půjčka, kterou je třeba zaplatit. Chybějící příjem to nenahradí. A kluci s nízkými platy těžko ušetří na to, aby pak půjčku spláceli. Úkolem naší asociace je pomáhat hráčům tak, aby se do tak svízelných situací nedostávali. Podobné věci se teď už dějí v hokejové extralize a jejich hráčská asociace už má pár případů k řešení, tak doufám, že u nás v basketbale toho bude co nejméně.

Vzhledem k tomu, že příprava na novou sezonu začíná až na konci srpna, je pro hráče lepší teď stále trénovat v klubech a udržovat se, než aby neměli pětiměsíční individuální přípravu?

Určitě. Dva měsíce individuální přípravy, jak to běžně bývá, je zcela dostačující. Pro většinu hráčů je lepší mít možnost trénovat pohromadě v klubu. Nemohu mluvit za všechny hráče, ale určitě by byli rádi, kdyby jim kluby umožnily trénovat pohromadě, až to bude možné. Jinak se to asi samozřejmě bude řešit u hráčů, se kterými klub dále nepočítá, protože dokážu pochopit pozici klubu, že nebude chtít vkládat prostředky do hráče, který pak půjde ke konkurenci. Tahle situace je tak nestandardní, že se budou muset hledat nestandardní řešení. Doufám, že kluci budou mít kde trénovat, když ne, tak by se to muselo řešit nějak centrálně a zorganizovat nějaké tréninky, aby se hráči mohli potkávat spolu. Možná by stálo za to oslovit někoho z NBA, kde s tím mají hráči větší zkušenosti, protože často jim sezona končí už v dubnu a začíná až na konci září. Tam jsou na dlouhou individuální přípravu více zvyklí. U nás jsou dva měsíce většinou strop a už to i tak bývá dlouhé.

David Šváb