„Moc si vážím toho, že se uspořádá akce tohoto typu, kde se potkají sportovci z různých míst a že jsem i já byl na vyhlášení sportovce Mělnicka pozván," nechal se slyšet po čtvrtečním vyhlášení.

Vaše loňské úspěchy rozhodně stály za povšimnutí. Jak s odstupem hodnotíte uplynulou?
Loňská sezona pro mě byla mezi dospělými zatím nejúspěšnější vůbec. Trošku mě stále mrzí těsné čtvrté místo na mistrovství světa, ale je to historie a teď už s tím nic nenadělám. U nás jsem dosáhl všeho, čeho vůbec lze, mám tituly mistra České republiky a vyhrál jsem celkově český pohár, snad bych mohl jen sbírat mistrovské tituly ze všech disciplín, chybí mi už jen ze sprintu.

Mohl byste ve stručnosti představit váš sport? Co si představit pod pojmem orientační závody horských kol?
Vaším úkolem je projet co nejrychleji všechny kontrolní body vyznačené na mapě v daném pořadí. Cestu mezi kontrolami si každý volí sám. Nejkratší často nebývá nejrychlejší, záleží na klasifikaci a sjízdnosti té které cesty. Vyhrává ten, kdo dokáže ve velkém zakyselení v průběhu závodu střízlivě myslet nad postupy mezi jednotlivými kontrolami. Závodí se na tratích, jejichž projetí trvá vítězi v elitní kategorii od 15 minut (sprint) do 2 hodin (klasika).

O jak fyzicky náročné závody jde?
Charakterem fyzické zátěže je MTBO podobné klasickému závodu horských kol cross country nebo třeba cyklokrosu. Když umíte dobře číst mapu, což dobrý MTBO závodník umět musí, není třeba ani zpomalit a jedete prostě „šrot" od startu do cíle. Výjimkou je snad jen sprint, tam je občas snad i nemožné mapovat v plné rychlosti.

Jak jste se k tomuto sportu vůbec dostal?
V šesti letech jsem v Kralupech začínal s klasickým orienťákem. V jedenácti jsem ještě přidal jako zimní sport biatlon, který později vystřídalo běžecké lyžování a lyžařský orientační běh. V průběhu růstu jsem měl problémy s kotníky, takže jsem v létě běhání nechal a zkusil jsem kolo jako přípravu na běžky. Brzy se priority vystřídaly a teď na kole závodím a na běžkách v zimě jen trénuji v rámci přípravy.

Co dosud považujete za svůj největší úspěch?
Juniorský titul mistra světa MTBO ve štafetách a loňské čtvrté místo na mistrovství světa mezi dospělými společně s prvenstvím v žebříčku ČP. Neumím vybrat jeden výsledek, všech si vážím jinak, je to jako srovnávat jablko s hruškou.

Jaké jsou vaše plány na novou sezonu? Co považujete za její vrchol? A jaké cíle si před sebe kladete?
Záleží, čemu se letos budu věnovat. Přestože jsem loni v jednom rozhovoru pro Kladenský deník demonstroval, že bych rád přesedlal po mistrovství světa, které se v Česku pojede v roce 2015, na silnici, věci se od té doby hnuly. Podle okolností to skoro vypadá, že bych se mohl čistě k závodění na silnici dostat už letos. Vždy jsem k silnici tíhnul. Nebudu ale zatím předbíhat. Pokud budu stále jezdit MTBO, jasným cílem je přivést medaili z mistrovství světa v Polsku. Pokud se budu věnovat silnici, bylo by super dostat se k profesionálům.

V přípravě asi nezahálíte, že?
Samozřejmě. Zima je pro cyklistu asi nejdůležitější období. Když v létě závodíte, v týdnu po těžších závodech nemáte už moc sil na rozvoj fyzické kondice, spíš se svezete, zregenerujete, objedete jeden dva tréninky intenzity a už máte zase víkend dvou závodů před sebou. Letošní zimní příprava pro mě byla do půlky ledna dost bídná. Hodně jsem marodil. Odtrénoval jsem za každý měsíc okolo 40 hodin a to je málo. Nyní už se cítím dobře a probíhá rozvoj vytrvalosti před prvními závody. Od začátku února jsem tři až šest hodin denně v sedle, od 100 do 200 kilometrů. Je to časově a asi i energeticky nejnáročnější období v roce. Teď najíždím na třítýdenní cyklus, kdy budu chodit i obden do posilovny, dá to nohám ještě jiný impuls než točení nohou na kole. V sezoně na to už není prostor. Koncem března začínají první závody, ty budou zpočátku na silnici.

Vojtěch Stránský

Věk: 23
Bydliště: Kralupy nad Vltavou
Vzdělání: student fyzioterapie UK FTVS + fyzioterapeut
Záliby: „Mám rád Drum and Bass hudbu, psa, kterého máme v rodině, samotu, když netrvá věčně, charismatické a sebevědomé slečny a samozřejmě jízdu na kole – nejlépe co nejdál od domova," říká o sobě.