Na rozdíl od loňska se letošní první liga dohraje. Jaké je vaše první hodnocení?
Vzhledem k podzimnímu uzavření soutěže a nemožnosti tréninku byla téměř celá soutěž odehrána během čtyřech měsíců místo plánovaných osmi. Do toho bylo potřeba dodržovat veškerá pravidla a opatření spojená s testováním, ochranou, chybějícími fanoušky… Všechno dohromady udělalo tento ročník extrémně náročný nejen fyzicky, ale hlavně psychicky. Přesto všechno jsme určitě rádi, že jsme sezonu mohli odehrát.

S týmem jste podruhé v historii došli do play-off. Panujete tedy spokojenost?
Po sportovní stránce jsme určitě celkově spokojení, jak se sezona vydařila. Odehráli jsme velmi dobrá utkání s top týmy – porazili jsme Spartu, Teplice a hodně potrápili třeba Plzeň, a to nejen v základní části, ale také v play-off.

Je právě účast v play-off největší plus v podání vašeho týmu?
Podařilo se zabudovat mladé kluky, kteří ještě v loňské sezoně nastupovali v juniorských týmech. Hlavně oni na sobě obrovsky zapracovali a bylo vidět, jak se zlepšují zápas od zápasu. Možnost zahrát si čtvrtfinále byla ta třešnička na dortu.

Sérii s Plzní jste ztratili ve třech zápasech. Především v prvním, kdy jste padli až po prodloužení, jste se prezentovali výkonem, na němž se dá stavět. Souhlasíte?
Přestože jsme narazili na vítěze základní části, který je jedním ze dvou největších aspirantů na titul, věřili jsme, že můžeme být rovnocenným soupeřem. Podařilo se nám na Interobal skvěle připravit a zejména v prvním utkání jej hodně zaskočit. Tím jsme na sebe ušili trošku bič do příští sezony, ve které na takové výkony budeme chtít navázat a zase se posunout o kousek výše.

Tomu, abyste Plzni vzali alespoň jeden zápas, chybělo hned v tom prvním opravdu málo. Co konkrétně podle vás? Zkušenosti?
V prvním utkání chybělo opravdu málo, konkrétně čtyřicet vteřin k tomu Plzeň porazit. Nemyslím si, že jsme to nakonec nedotáhli kvůli nezkušenosti. I přesto, že tým je velmi mladý, tak zkušenosti už nějaké má. Na Plzeň jsme byli velmi dobře takticky nachystaní a ničím nás v utkání nemohla překvapit. Kluci podali od brankaře přes všechny hráče skvělý výkon. Myslím, že jediné co chybělo k vítězství, bylo přidat druhou branku. Příležitostí jsme na to měli opravdu hodně, trefili tyč, několikrát šli sami na brankaře a měli další dobré šance. Udržet totiž s takovým týmem celý zápas čisté konto vzadu, je téměř nereálné. V sezoně se to podařilo jen jednou Spartě. Bohužel branka, kterou jsme obdrželi, byla nešťastná vlastní. Plzeň zachránila. Věřím, že dotáhnout utkání do vítězného konce, celá série by byla mnohem zajímavější.

Ve druhém utkání jako by se „mladická nerozvážnost“ projevila ve zcela zbytečném vyloučení. Je to poučení?
Už vstup do utkání nám vůbec nevyšel. Plzni se podařilo dát dva góly na začátku. Když jsme se z toto začali vzpamatovávat, přišlo zbytečné vyloučení. Myslím, že to bylo od rozhodčích trošku necitlivé. Hráči jsou v play-off pod velkou motivací, a i když to bylo od našeho hráče zbytečné (Šmejkal po obdržené žluté demonstroval nespokojenost s výrokem a nakopnul svou vyzutou sálovku), tak to rozhodčí mohl vyřešit jen tou první žlutou. S Radkem jsme si to vyříkali a sám ví, že to byla zbytečnost, protože oslabil tým.

A to i pro třetí utkání, ve kterém vás postihly i další absence. Přece jen hráči, jakým je Šup, nebo i objev sezony Kalabis, se asi nahrazují těžko, že?
Kvůli vyloučení, zdravotním problémům a fotbalovým povinnostem jsme pro třetí utkání měli problém dát dohromady vůbec dvě čtyřky. Kluci mě však překvapili, jak to zvládli. Hlavně sedmnáctiletý talent Jakub Sváta, pro kterého to bylo první takové utkání od začátku, zapadl úplně skvěle. Škoda obdržených branek, které vyplynuly z nesouhry čtyřek, protože v takovém složení jsme ještě nehráli. Výsledek mohl vypadat také jinak.

Těšit vás musely výkony brankářů, především host ze Slavie Žežulka se ve čtvrtfinále předvedl ve výborném světle. Budete mít zájem o jeho další působení?
Na jaro se podařilo dát dohromady výbornou a talentovanou brankářskou dvojici. Honza Žežulka do týmu výborně zapadl jak sportovně, tak hlavně lidsky. S Martinem Šandou mají dvacet, respektive devatenáct let a oba mají před sebou velkou kariéru. Ve všech utkáních podávali výborné výkony a tým se na ně mohl spolehnout. Jak to bude s Honzou příští rok, není otázka na mě, ale na jednání mezi kluby a hráčem. Za sebe mohu jen říct, že budu rád, když u nás Honza bude pokračovat.

Kdybyste měl vyzdvihnout z kádru i další hráče – kdo patřil mezi největší lídry, ať už na hřišti, či v kabině?
Většina hráčů udělala tento rok velký posun ve výkonnosti. Nejvíce je to vidět na mladících z loňské juniorky, hlavně Honza Kalabis, který se stal během sezony oporou. Nejvíce bych však vyzdvihl Dominika Šustra, na kterém stojí hra celé jedné čtyřky a byl letos asi největším tahounem a pilířem. Všichni kluci jsou ještě dost mladí a věřím, že letošní rok byl pouze odrazem k tomu, aby byli ještě daleko lepší.

To je hlavní zjištění, které vám sezona ukázala?
Ano. Tuto sezonu jsme si potvrdili, že jdeme správnou cestou věnovat se rozvoji našich mladých odchovanců. Jestliže na sobě budou pracovat tak profesionálně jako poslední měsíce, mají před sebou velkou budoucnost.