Na závěr svého účinkování v mládežnických kategoriích dostal jako odměnu premiérovou pozvánku do reprezentace. Za českou „jedenadvacítku“ si futsalový brankář Vojtěch Kvasnička zachytal na víkendovém špičkově obsazeném turnaji v Ostravě. S jakými dojmy se vrátil a jak vidí svou další sportovní budoucnost?

Jak na tebe akce zapůsobila?
Co se týká organizace, ubytování a realizačního týmu reprezentace, tak to bylo na výborné úrovni. Z každého utkání, které jsme odehráli, jsem chytal poločas. V základní skupině, kde jsme měli za soupeře tým Mikesky Ostrava a reprezentaci Slovenska do jedenadvaceti let, toho na mě až tolik nešlo. Hodnotil bych to tak, že jsem se moc nepředvedl, ale zároveň jsem ani vyloženě nic nepokazil, zkrátka takový normální výkon.

Měl si trému, když si nastoupil za reprezentaci poprvé?
Z mé strany tréma nebyla. Bral jsem to jako takovou odměnu a dá se říct, že mě nic nerozhodilo. Dělal jsem pro dobrý výkon maximum, nervozita možná trochu byla, ale že bych se nějak moc stresoval, to ne. Spíš jsem to bral s nadhledem.

Takže to bylo stejné, jako když chytáš za juniorku či rezervu Olympiku Mělník?
Jasně. Jen tam bylo ještě trochu více zodpovědnosti. Trenéři nám ale řekli, že se nemáme čeho bát a že si máme počínat, jako když hrajeme v klubu.

Hodnotili trenéři nějak tvůj výkon?
Nejdříve mi sdělili, proč mě vybrali. Viděli mě na juniorském turnaji ve Vysokém Mýtu a zamlouvalo se jim, že jsem komplexní a že si umím organizovat hru a spoluhráče. Jinak nás trenéři všechny pochválili, k nikomu konkrétně se ale nevyjádřili. Trojice, která zahrála dobře, byla později uvedena na internetu.

Jak vidíš svou budoucnost v reprezentaci?
Co jsem sledoval, tak se v reprezentaci během jednoho roku vystřídalo šest brankářů, takže to nevidím nějak růžově. Těžko ale předem říct, jak se to bude vyvíjet, je to na trenérech.

Kde si s futsalem začínal?
Bylo to v Olympiku a není tomu ani tak dávno, nyní hraji třetí sezonu.

Hraješ i fotbal a zřejmě i déle?
Ano, velkému fotbalu se věnuji v Neratovicích za dorost, kde rovněž dochytám jaro a půjdu do chlapů. Začínal jsem ale na Pšovce.

Brankářem jsi byl od počátku své kariéry?
S chytáním jsem začal ve třinácti letech. Předtím jsem hrál na stoperu.

Máš nějaký brankářský vzor, ať už ve futsale, nebo ve fotbale?
Ve futsale zatím ne, protože tam jsem těch brankářů zatím tolik nesledoval, ale určitě se mi líbí styl chytání brankáře Olympiku Daniela Hnízdila. Ve fotbale je to pak Martin Vaniak.

Vidíš svou budoucnost více ve velké fotbalové bráně, nebo v té menší v hale?
To je dost těžká otázka. Ve fotbale se budu prosazovat asi jen těžko. Nabídky, které byly, jsem bohužel nevyužil. Navíc nyní ještě studuji, takže vidím svou budoucnost více ve futsale.

Naťukl jsi, že studuješ, co a kde?
Studuji stavební průmyslovku v Mělníku, letos mě čeká maturita a pak bych chtěl na vysokou školu pedagogickou do Ústí.