Už už to vypadalo, že by poprvé v kariéře mohl nasát atmosféru reprezentace. Novopečený kapitán futsalistů Mělníka Dominik Šup (24) dostal společně s další třicítkou hráčů pozvánku na „testovací“ sraz před dvojutkáním s Norskem. Covidová situace v severské zemi nakonec rozhodla ještě dříve a úvodní boje kvalifikace o Euro 2022 překazila. Uvolněné místo v termínovém kalendáři využije právě tým Olympiku k dohrávce odloženého utkání s Plzní (2. 2. od 20:00).

Co jste říkal na svou první nominaci do futsalové reprezentace? Čekal jste ji? Nebo vás překvapila?
Určitě mě to potěšilo. Přece jen každá pozvánka k reprezentování naší země je obrovská čest, ať se jedná o jakýkoli sport. I když je pro mě futsal až sportem číslo dva, tak tohle udělá radost a motivuje k další práci.

Uvažoval jste nad tím, čím jste mohl trenéra Neumana nejvíce zaujmout?
Zřejmě hrály velkou roli statistiky, které jsem měl před covid pauzou celkem slušné. Po novém roce se ještě úplně necítím v takové formě, jakou bych si představoval. Kvůli prodělanému koronaviru jsem přišel nejen o kondici. Celkově se čtrnáct dní nicnedělání na sportovcích podepíše a míč pak chvilku překáží.

Ještě před přerušením soutěže jste zaznamenal hattrick do sítě Sparty. Byl to váš dosud nejlepší zápas?
Vítězný hattrick už jsem na domácí půdě Spartě jednou dal, ale to bylo před plnou halou diváků a o to víc to těší, protože pro ně se futsal hraje. Na Mělníku se před plnou tribunou hrálo fantasticky, naši fanoušci jsou nejlepší v lize a každý, kdo na Mělník přijel, to měl hrozně těžké. Snad se brzy tohle všechno vrátí.

Na reprezentační sraz nakonec nedošlo a utkání s Norskem byla kvůli pandemii zkontumována. Jak moc vás to mrzí? A věříte, že se do reprezentace budete mít možnost podívat i v budoucnu?
Určitě by to byla nová zkušenost a motivace k profesionálnímu futsalu, ale s tím se nedá nic dělat. Vlastně ani nevím, zda bych dostal propustku od fotbalového týmu.

Je pro vás motivací třeba i účast na mistrovství světa, kam se český tým kvalifikoval v listopadu loňského roku?
Jsem zastáncem toho, že borci, kteří si mistrovství světa vykopali, by si ho měli také odehrát. Klukům budu určitě fandit a držet palce, ale tohle je jejich úspěch.

Dominik ŠUP
Narozen: 28. ledna 1997
Bydliště: Bechlín
Vzdělání: středoškolské s maturitou na ekonomickém lyceu, nyní vyšší odborná škola
Futsalová kariéra: Olympik Mělník
Fotbalová kariéra: SK Roudnice n. L., Fotbalová Farma Roudnice n. L., FK Teplice, FK Varnsdorf (hostování), FK Ústí n. L. (hostování)
Koníčky: sport všeobecně
Oblíbené jídlo: knedlík s vajíčkem a kyselou okurkou
Oblíbené pití: jablečný džus, prosseco
Oblíbený film: Pelíšky
Oblíbená hudba: rock a československá klasika

V Olympiku nosíte po odchodu Vokouna a Gabča do Sparty kapitánskou pásku. Cítíte tím větší zodpovědnost za tým?
Olympik mě futsalově vychoval, dlouhodobě tu funguje práce s mládeží i její zapojení do A-týmu a přesně tohle byl můj případ. Snažím se vždy odevzdat co nejlepší výkon pro tým i pro sebe. A tak to bylo i bez pásky. Samozřejmě i v kabině cítím, že moje slovo má nějakou váhu a myslím si, že i spoluhráče dokážu nakopnout k lepším výkonům. Každopádně být kapitánem po Vokym a Pepikovi je pro mě čest, protože oba jsou výborní plejeři. Doufám, že se ještě potkáme ve stejném dresu.

Letošní sezona je hodně specifická – po dlouhé pauze jdou nyní zápasy v rychlém sledu, navíc se nebude při odehrání všech sestupovat. Jak to všechno vnímáte?
Je to všechno hrozný fofr. Osobně mi to moc nevyhovuje, protože nestíhám tolik zápasů, kolik bych chtěl. V týdnu se hrají dva, mezitím jsou i tréninky. Časově a fyzicky to s každodenním tréninkem fotbalu jde hůř. K tomu sestupu bych řekl jen to, že je to asi škoda, ale je to spravedlivé. Není lehká doba a týmy, které nemají tak silné sponzory a dostatek peněz, se mohou v lize zviditelnit. Přece jen se bavíme o první lize a některá utkání se vysílají i v televizi.

Jak hodnotíte postavení Olympiku v tabulce? Je reálná účast v play-off?
Tým podle mě ještě neukázal veškerou sílu a schopnost, jakou má. Vím, že máme na to hrát pravidelně o play-off. O něj letos rozhodně zabojujeme a pokusíme se uhrát co nejlepší výsledek.

Jak dlouho se futsalu věnujete a jak jste se dostal právě do Olympiku?
Futsal jsem začal hrát asi v patnácti a přivedl mě k němu kamarád a spoluhráč, který se mnou dříve působil na fotbalové farmě v Roudnici nad Labem. Začal jsem v nejmladším dorostu v Olympiku a postupně se dostal až do A-týmu. Měli jsme skvělou partu a úspěchy v mládežnických soutěžích. Fantasticky jsme si sedli s Cabym (Tomáš Cabadaj) a navázali tak na velice úspěšnou mládež, kterou se Olympik pyšní. Pan Šuba (manažer klubu) sází hlavně na mladé odchovance a myslím si, že se mu to hodně daří. Je to takzvaně dost muziky za málo peněz. Cítím z Olympiku, že je to takový rodinný klub a za ty roky už jsem si to tu dost oblíbil. Navíc máme s panem Šubou výborný vztah a podobné názory na futsal.