Jen o vlásek mu pak utekly další hry v Athénách v roce 2004. A právě v Sydney vznikla i známá přezdívka Rudy Mlátička, kterou má na svědomí jeho masér Stanislav Hervert.

Rudolf Kraj, mělnický podnikatel, komunální politik a trenér boxu, tehdy boxoval až do posledního dne olympiády a za tři týdny se utkal se čtyřmi soupeři ze všech koutů světa. „V prvním zápase jsem měl volný los, ve druhém jsem nastoupil proti Američanovi, ve třetím proti mně stál Nigerijec, po něm přišel Ukrajinec a nakonec jsem dostal Rusa. V tom posledním souboji jsem byl už zničený a byl jsem rád, když to skončilo. Ještě pět hodin po tom jsem strávil na dopingové kontrole, protože jsem se nemohl vymočit. Byly to strašné nervy, nikdy v životě jsem to nezažil."

Před šesti lety si založil vlastní klub a je trenérem mladých nadějných boxerů. Mezi svými svěřenci má i čtrnáctiletého syna Rudolfa mladšího.

Na olympiádě jste byl nervózní, ale není to teď horší dívat se na své svěřence, když nestojíte mezi provazy sám? Jak to vlastně zvládáte?
Být trenérem je na psychiku daleko horší. Když jsem sám boxoval, měl jsem jeden zápas, takže jsem byl nervózní jen jednou. Teď mám v jeden den v ringu třeba tři svěřence a to jsem nervózní hned třikrát. Hlavně u těch dětí mám strach, aby se jim něco nestalo, aby si neublížily.

Vy už neboxujete, ale nechybí vám to někdy?
Už ani ne. Tím, že jsem zůstal v boxu jako trenér a navíc jsem ještě viceprezidentem české boxerské asociace, jsem v tom dění pořád. Jen tři roky jsem si dal pauzu od všeho a vykašlal jsem se na box, ale pak jsem se vrátil, abych založil SK Boxing Mělník.

Máte ve svém týmu i nějaká děvčata?
Jednu dívku jsem trénoval, ale naštěstí už skončila. Nevidím to rád, když holky dělají box. Myslím si, že existuje spousta krásných sportů, kterým by se mohly věnovat, než se mlátit vzájemně do hlavy. Klidně ať trénují, dělají aerobick box, to je opravdu dřina a získají skvělou kondici, ale podle mě by do zápasů vůbec neměly chodit. Viděl jsem to, když jsem byl v Německu. Tam je to poměrně populární. Když jsem viděl krásnou holku, která jde z ringu a má roztržené obočí a rozbity nos, říkal jsem si, jestli to má vůbec zapotřebí.

V kolika letech je vhodné pro děti začít s boxem?
Já jsem začal v patnácti, mému synovi je čtrnáct, ale myslím, že nejlepší věk je tak třináct až čtrnáct. Měly by nejdřív vyzkoušet všechny možné sporty, aby zjistily, co jim vlastně jde a co je baví. Je pravda, že je to těsně před tím problematickým věkem, kdy se všechno láme. Hodně kluků skončilo kvůli odchodu na střední školu. Dojíždějí třeba daleko a pak nestíhají tréninky. Mám jednoho svěřence, který chodí na školu do Mladé Boleslavi. Ten trénuje tam a když může, tak tady u mě, ale to také není ideální. Na druhou stranu klukům pořád říkám, že hlavně musí dodělat školu a potom už mohou dělat cokoliv.