„Podle doktorů bude sedm až deset měsíců trvat, než budu moc začít naplno. Záleží, jak půjde rekonvalescence. Určitě nechci nic uspěchat,“ vzkázal přímo z nemocničního lůžka dvaadvacetiletý hráč.

Své zatím nejvážnější zranění si nepřivodil v hale, ale při velkém fotbale. V říjnovém utkání Fortuna:ČFL strávil v dresu Litoměřicka na hřišti jen něco okolo dvanácti minut. Po špatném došlápnutí ucítil píchnutí v kolenu a bylo zle.

Přestože od té doby nemůže být přímou součástí prvního týmu Olympiku, kterému se v aktuální sezoně nejvyšší soutěže daří jako ještě nikdy předtím, futsalem Dominik žije i nadále.

Před nástupem do nemocnice jako jeden z trenérských asistentů pomáhal u týmu do sedmnácti let a zůstával i prakticky v každodenním kontaktu s lidmi z klubu.

„Mám velkou radost, že se klukům na obou frontách takhle daří. Se sedmnáctkou bojujeme o medaile a možná i o titul. Je to pro mě taková náplast, protože hraní mi moc chybí a už nemohu dočkat, až si v další sezoně znovu zahraji. Touhu mám obrovskou,“ poznamenal třetí nejlepší mladý futsalista roku 2017.