Po zastávkách v Itálii, Maďarsku a Finsku šampionát vyvrcholil v německém Rűdersdorfu. Zuzana šla do boje s cílem pokusit se poskočit ze čtvrtého místa na třetí. „Scházelo mi sedmnáct bodů, což byl dost velký rozdíl, ale do karet mi hrálo, že třetí v pořadí do Německa nepřijela,“ začala své vyprávění motocyklistka z Letů.

„Tím se situace značně ulehčila, ale nic jistého jsem neměla. Na startu nás stálo čtrnáct, ale aby mi to vyšlo na bronz, potřebovala jsem po oba dny dojet nejhůř sedmá. Byly to do poslední chvíle docela nervy. Navíc totiž nastoupily některé ostřílené holky, které jezdí mistrovství světa, ale z Evropy jsme je neznaly,“ líčila Zuzana Nováčková situaci.

Přes díry raději neskákala

Víkend pro ni nezačal úplně dobře. Hned na první měřeném úseku „zahodila“ motorku a v testu skončila desátá. „Pak se to zlepšilo, jezdila jsem slušné časy a nakonec byla šestá. Věděla jsem, že aby to klaplo, mohu být v neděli nejhůř osmá. Ale vyšlo to zase na šestou příčku a bylo hotovo,“ usmívala se členka sedlčanského Haruda team RAC.

V nervy drásajícím průběhu Zuzanu uklidňoval přítel Honza Ungr. „Říkal mi, abych byla v klidu, zbytečně na trati neblbla, protože bych mohla rozbít motorku. Naštěstí nepršelo, trať byla ovšem hodně členitá. Přejezdy nebyly těžké, ale dost úmorné. Na zemi leželo spousta klád, takže bylo potřeba motorku zvedat na zadní kolo, ale se daly přejet. Bylo to ubíjející a bralo to spousty sil,“ pokračovala.

Na měřených úsecích byly dlouhé výjezdy a sjezdy. „V lesích byla místa, kde se dalo s přehledem hodně ztratit. Pořád se jezdilo nahoru dolů. Na enduro testu připravili organizátoři přes díry dva skoky, kterých jsem se bála. Takže jsem je raději rovnou objížděla. Sice jsem přitom ztrácela, ale byla to jistota. Věděla jsem, že potřebuju dojet a nezničit sebe a stroj,“ pokyvovala hlavou.

Sezona byla úplně boží

V cíli konečně přišla úleva. „Pro mě to je neskutečný úspěch,“ radovala se Nováčková, ale neopomněla zmínit cenné kovy juniorských kolegů z týmu Motokrosová škola. Zdeněk Pitel vybojoval v kategorii Junior 2 stříbro, Jaroslav Kalný bronz a spolu byli členy bronzového reprezentačního družstva, v němž dále jeli Robert Friedrich a Ondřej Havrda.

Pak už se čekalo na slavnostní ceremoniál. „Žádná velká sláva to teda nebyla. Dostali jsme medaile a jelo se domů. Ráno jsem stejně musela být včas v práci,“ říkala bronzová medailistka. „Se sezonou panuje ohromná spokojenost. Byla úplně boží a je to velké povzbuzení do dalšího tréninku.“

Přes zimu čeká Zuzanu Nováčkovou rozhodování, jak naložit s příštím rokem. „Ještě musíme všechno pořádně promyslet. Šestidenní se jede v Argentině, a to by byla finančně strašně pálka. Navíc by cesta do Jižní Ameriky zabrala tři týdny. Každopádně od prosince začínáme se zimní přípravou a pak se uvidí, na co se vrhneme,“ dodala.