Přestože prodej a nákup použitých výrobků má v Česku letitou tradici, lidé nezřídka tápou v pravidlech obchodování se zbožím z druhé ruky. Především, z hlediska zákonů je rozdíl, zda obchodní transakce probíhá mezi dvěma spotřebiteli, nebo zda je jednou ze stran podnikatel. Pokud se ten rozhodne prodávat nové i použité zboží současně, musí pro ně vyhradit zvláštní místo oddělené od nových výrobků. Nesmí přitom v zákazníkovi budit zdání, že nabízí nepoužité zboží.

Problematický bývá původ zboží prodávaného v bazarech. Leckdy pochází z trestné činnosti. Zboží s nejasným původem je však riskantní jak kupovat, tak prodávat. Pokud někdo koupí nebo přijme kradenou věc, může jej policie požádat, aby ji vydal k trestnímu řízení. Fakticky tak s ní nebude moci delší dobu disponovat.

Je tedy namístě prověřit původ použité věci – například po〜〜žadovat originální prodejní doklad, návod či původní záruční list, neboť existence těchto dokumentů obvykle nasvědčuje, že bylo zboží nabyto řádně.

Pokud člověk při nákupu nebo převzetí zboží do komise zjistí, že pochází z trestné činnosti, a nevezme to v potaz, dopouští se trestného činu podílnictví a může za to být odsouzen k odnětí svobody až na šest měsíců. Při nákupu v bazarech se lze často setkat s lákavou propagací zboží, které údajně ještě „je v záruce,“ neboť dosud neuplynula zákonem stanovená či původním prodávajícím poskytnutá záruční doba. Takové prohlášení však nemá oporu v zákoně.

Kromě toho prodávající nese odpovědnost za vady prodaného zboží pouze prvnímu kupujícímu. Pokud ovšem ještě před uplynutím záruční doby spotřebitel věc prodá, a někdo ji koupí, nezískává práva původního majitele, a nemůže proto ani sám reklamovat zboží u původního prodávajícího. Může to sice zkusit, ale stejně tak může prodávající zboží do reklamace nepřijmout.

Bazary, autobazary i second handy odpovídají za vady věci, kterou prodaly, a také za to, že má vlastnosti uváděné při prodeji. U použitých věcí ale není možno reklamovat vady, které vznikly běžným použitím výrobku, jeho opotřebením, vady, na které prodávající zákazníka předem upozornil a nebo ty, jež na výrobku nebyly v době zakoupení a vyskytly se až později.

Například nelze reklamovat boty proto, že mají sešlapané podrážky, mikinu proto, že je sepraná nebo mobil kvůli poškrábanému displeji. Prodávající tedy nese odpovědnost jen za vady, které má výrobek v době převzetí zákazníkem a na které jej neupozornil.

Reklamace musí být uplatněna nejpozději do 24 měsíců ode dne převzetí věci. Prodávající může tuto dobu zkrátit, ne však na méně než 12 měsíců. Zkrácenou dobu je ale povinen uvést v prodejním dokladu. Pokud prodávající reklamaci uzná, zákazník má podle svého výběru nárok na výměnu či opravu věci. Není-li to možné (například proto, že bazar již jiný kus stejného zboží nemá), může požadovat přiměřenou slevu ze zaplacené ceny nebo od smlouvy odstoupit. Jakou variantu zvolí, to závisí opět na něm.