Čtyři základní školy, jedna z nich pro žáky vyžadující speciální péči. K tomu pět veřejných mateřských škol. To je současný stav školství v Benešově. Možná tomu za čas bude jinak.

„Kapacity všech našich školských zařízení jsou na samé hranici naplněnosti. Abychom splnili to, co máme, musíme tuhle oblast řešit. Určité projekty připravujeme, například navýšení kapacity míst v základních školách, v delším horizontu uvažujeme i o stavbě nové školy,“ říká benešovský místostarosta Zdeněk Zahradníček, který má oblast školství na starosti.

S počtem míst v mateřských školách se v Benešově potýkali také, vloni ale nastal mírný pokles zájmu rodičů umisťovat své děti do školy, takže kapacita několika desítek volných míst tu, naštěstí, ještě je. Přispěla k tomu i stavba zcela nové budovy v sídlišti Spořilov II. Původní budova mateřské školy, postavená v roce 1978 v rámci tehdejší Akce Z, byla už ve špatném stavu. Město rozhodlo, že budovu nechá zbourat a na jejím místě nechá postavit zcela novou. Zažádalo si o dotaci z Evropské unie a podařilo se.

Jak evropské fondy zlepšují veřejný prostor

„Celkové náklady na demolici staré školky a stavbu nové byly 81 milionů korun. Z toho nám Evropská unie poskytla dotaci téměř 51 milionů korun, z národních zdrojů jsme získali další tři miliony. Zbylou část, tedy 27 milionů korun, zaplatilo město,“ připomněl místostarosta Zahradníček.

Rekonstrukce se začala projekčně připravovat už v roce 2014, původní budova skončila svoji existenci v dubnu 2017. Do nového se pak v rámci zkušebního provozu děti přestěhovaly 16. října stejného roku, ostrý start se konal 28. listopadu.

Podívejte se Mapu projektů EU.

Jednopavilonová, patrová, montovaná školka vyrostla na místě zbořených pěti montovaných, takzvaných tescobaráků. Nepodsklepená budova s plochou střechou má dvě podlaží a užitnou plochu přes 910 metrů čtverečných. Modulová stavba s plnohodnotným pláštěm se „oblékla“ různých odstínů šedi a do „veselých“ barev. Vstup do budovy zůstal z ulice Pražského povstání. Hlavní vstup je řešen bezbariérově, stejně jako celá škola.

Školka slouží k plné spokojenosti dětí, rodičů i učitelů. „Naše dcera se do školy vyloženě těší. Jistě k tomu přispívá i krásné prostředí a také příjemný učitelský kolektiv,“ pochvaluje si jedna z maminek. Spokojené jsou i paní učitelky: „Nové prostředí se s tím starým nedá vůbec srovnávat. V novém prostředí je všechno mnohem veselejší,“ říká jedna z učitelek.

Školka se stala stavbou roku v kraji 

Místostarosta Zahradníček si evropskou dotaci pochvaluje. „Byla to výrazná pomoc pro školství v celém městě. Pokud by se dotaci nepodařilo získat, dostali bychom se do velkých problémů. Částka na rekonstrukci nebo novou budovu by byla obrovským zásahem do rozpočtu města a museli bychom zvažovat, jak vše provést a zafinancovat.“

V rámci Středočeského kraje získala v soutěži, kterou pořádá Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství, novostavba Mateřská škola Úsměv titul Stavba roku 2018. Novostavba Mateřské školy Úsměv se pro hodnotící komisi stala příkladnou ukázkou záměru města v rozvoji školství.

Benešov - projekt v číslech

„Stavba prezentuje kvalitní architektonické řešení, které použitím modulárního systému zároveň skloubilo požadavky na rychlou výstavbu. Řešení areálu je založeno na jednoduchém, ale o to více funkčním, prostorovém konceptu. Stavba vyniká pečlivým řešením proporcí i vnitřních prostorů tříd. Moderní budova, spolu s rozsáhlým hřištěm, poskytuje dětem i pracovníkům školky uživatelsky velmi komfortní a příjemné prostředí, zároveň je vhodně začleněná do okolní obytné zástavby,“ zhodnotila komise objekt, který projektovali Adéla Křížová, Milan Mlada a Vít Průša.

Dotace na stavbu školky nebyla jediná, kterou školka, respektive město Benešov čerpalo. „Získali jsme ještě 400 tisíc korun na projekt „Šablony mateřské školy I“, v jehož rámci jsme přijímali i děti od dvou let, bylo potřeba mít pro menší děti chůvu. To trvalo dva roky a nyní od září čerpáme další dotaci na školního asistenta,“ dodala ředitelka Mateřské školy Úsměv Helena Studničková.

Ředitelka Mateřské školy Úsměv Helena Studničková: Dětem předáváme co nejvíce úsměvů. Ono to funguje

Ve školství pracuje od roku 1980. Z Benešova nikdy neodešla a zůstala tomuto městu věrná, zná tu doslova každý kout. Helena Studničková působí v mateřské škole na sídlišti Spořilov II, která nese název Úsměv, 29 let, ředitelkou je tu pátým rokem.

Ředitelka mateřské školky Úsměv Helena StudničkováJak se vám tu žije v novém?
Dobře, zvykali jsme si, učili jsme se žít v nové budově, v nových prostorách, v jiném systému, v technickém vybavení, se kterým jsme se učili zacházet. Třeba zvyknout si na vzduchotechniku byl oříšek.
Povinností učitelek bylo při rozcvičce otevírat okna, větrat. Jenže se vzduchotechnikou se to nedělá. Stejně tak jsme se potýkali s únikovými východy a takzvanou panikovou klikou, kde je vlastně zevnitř stále odemčeno. Vzhledem k bezpečnosti dětí musíme v tomto směru být hodně opatrní.

Musíte „bojovat“ s učiteli? Vlastně učitelkami, že?
Ano, s učitelkami je správný výraz. Nebojuji, jsme tady skvělá parta, jde nám o společnou věc a tou je úsměv dětí, rodičů, a tím pádem i o ten náš. Učitelka v mateřské škole je úžasné povolání. Pokud je to člověk tvořivý, tak má široké pole působnosti, jak ovlivňovat děti. Děti nás samozřejmě nabíjejí velkou energií, a když pominu psychickou zátěž, tak je to hezká práce.

Díky výrazné dotaci z Evropské unie jste v novém. Jaký byl ten přechod?
My jme se těšili, ale neměli jsme představu, jaká bude realita. Po dobu demolice a stavby byly děti rozmístěny do školek ve městě – z toho jsem měla obavy. Nakonec to ale dopadlo nad očekávání dobře, všichni těch sedm měsíců zvládli a na konci listopadu 2017 jsme byli komplet v novém. V té době jsme my, učitelé, už školku znali, protože jsme uklízeli, připravovali se. Moc jsme se těšili na děti, až přijdou do nového. A byly to krásné okamžiky, vidět na dětských tvářích úsměv v nových prostorách.

Jak byste charakterizovala starou budovu před zbouráním?
Klasická pavilonová školka z minulé doby, třídy veliké. No a když se město rozhodovalo, že v rámci rekonstrukce budovu zateplí a vymění okna, architekt řekl, že to nepřipadá v úvahu. Takže se začaly shánět peníze a brzy budova šla k zemi.

Jak velká je vaše školka?
Máme pět tříd, kapacita je 140 dětí, do tohoto počtu máme rezervu 11 míst.

Co dětem nabízíte?
Každý rok nabízíme několik kroužků, ale letos ze strany rodičů byl mizivý zájem. V nabídce byl taneční kroužek, keramika, ale nebyl zájem. Hodně se hovoří o cizích jazycích, o angličtině. My jsme
názoru, že je to sice fajn, ale daleko důležitější je logopedie, tedy výslovnost, na kterou klademe velký důraz.

Kde a jak vznikl název školky Úsměv?
To jsme si zvolily my, učitelky, za předchozí paní ředitelky. Když jsme v roce 2013 přecházely do právní subjektivity, tak si každá školka zvolila svůj název.

Takhle přistupujete k dětem?
Máme takovou filozofii. Když máme na tváři úsměv my, přenáší se to na děti. Úsměv přece vždycky funguje.

Stává se, že vám na tváři úsměv zmrzne?
V práci s dětmi se to nesmí stát, jsme profesionálové. Ale přiznávám, že úsměv zamrzne občas z názorů a přístupu rodičů ke školce. Někteří rodiče nejsou pozitivní, mnozí se dožadují aktivit, které nemůžeme zajistit. Jako třeba lyžařský výcvik, což je složitá věc především na zajištění bezpečnosti. A třeba nás mrzí i to, že mnozí rodiče ignorují nejen naše webové stránky, ale i klasické nástěnky, kde mají všechny pokyny.

A co váš personál?
Jsem pyšná, že jsme omladili kolektiv. Před časem neměly absolventky škol šanci se do školek dostat, a tak odcházely mimo obor, vznikla určitá věková díra. Teď už ale přicházejí absolventky vysokých škol, takže k nám přišly tři nové, mladé.

Z čeho máte největší radost?
Z toho, když jsou děti úspěšné ve škole. Když víme, že jsme pomohli rodině se orientovat v odborných záležitostech, když vytušíme nějaký problém u dítěte a nasměrujeme je do odborných ambulancí. A třeba z toho, že tu máme holčičku, která má rodiče cizince a má závažnou vadu řeči. Za pomoci asistenta pedagoga dělá neuvěřitelné pokroky.

100 000 projektů pro lepší Česko