Sklizeň letošních brambor začala se zpožděním. Zatím v nížině na Mělnicku

Kdy musí do země brambory, které je možné sklízet v červnu? Na Farmě Zálezlice na Mělnicku to v pondělí Deníku osvětlil Petr Hanka, majitel pěstitelské firmy Hanka Mochov: podle pořekadla se musí sázet na Josefa. „A 19. března jsme některé už měli zasazené,“ potvrdil šéf jedné z pětice společností, jimž v této oblasti už začala sezona brambor 2021. Potrvá až do přelomu října a listopadu.

Ruční práce i automatizace

Ty nejranější hlízy je možné sklízet už po 60–70 dnech. Ovšem jen v nížinách, protože potřebují teplo – nynější první várka dokonce byla zakrytá netkanou textilií – a také závlahy; bez nich by to nešlo. Nyní sklízené brambory se ostatně těšily zacházení hodné celebrit ještě před březnovým sázením: už od Vánoc, kdy byly zahřívány a osvětlovány, aby se probraly k životu. Sázejí se totiž předklíčené – nicméně zase ne moc, aby se klíčky neulámaly při manipulaci. A jak zabránit jejich poškození při sázení? Jednoduše: ruční prací. „Letos jsme ručně sázeli na třiceti hektarech,“ řekl Deníku Hanka, jenž je také členem představenstva Agrární komory ČR.

FOTO, VIDEO: Po letišti se prohání UFO. Inženýři vyvíjejí systémy budoucnosti

Sklizeň už je plně mechanizovaná a běží jako na drátkách. Aby také ne, když vše zajišťuje moderní kombajn za šest milionů korun, tažený traktorem za dva a půl milionu – a o zpracování spojené s praním, tříděním a balením produkce se postará linka za 25 milionů. Na kombajnu i na lince je hodně činností automatizováno, ale na vše dohlížejí lidé. Vše, co není perfektní, hlízy nevzhledné i poškozené, musí pryč. Musí. Pokud by obchodní řetězec nebyl spokojen, vrátí celou zásilku (a právě řetězce dominují trhu, byť třeba právě v Zálezlicích má firma i farmářskou prodejnu). Něco pak končí v loupárnách, horší kvalita pak nejspíš v bioplynové stanici. Mohla by zamířit i do lihovaru nebo škrobáren – ty ale mají převis nabídky. Mimochodem: v příštích dnech zde budou sklízet v noci. Meteorologové předpovídají vedra – a při sklizni nemá teplota překročit 20 stupňů.

Na talíři už tři dny po sklizni

Bramboru, která si ještě v pondělí dopoledne lebedila v hlíně na poli na Mělnicku, může mít spotřebitel uvařenou na talíři už ve středu. „Ještě dnes brambory vypereme, v noci rozvážíme do skladů po celé republice – třeba do Modletic nebo do Lipníku na Moravě – a na pultech by mohly být zítra večer nebo pozítří,“ řekl Deníku pěstitel Hanka. Zákazníkům současně radí, aby se zajímali o to, co kupují. V obchodech – včetně největších řetězců ovládajících 80 procent trhu – je nyní možné narazit jak na čerstvé velmi rané produkty z domácích polí, tak na hlízy cizího původu. Na nové brambory aktuálně nejspíš z Egypta (později možná i z jižní Itálie nebo Portugalska), často pro nás nezvyklé bělomasé, mající za sebou týdenní cestu nákladním autem, lodí a kamionem. Nebo na loňskou sklizeň z Francie, jednou až dvakrát ve skladech retardovanou (chemicky ošetřenou, aby neklíčila) a převáženou stovky kilometrů. Příznivci čerstvosti i minimálních dopadů na planetu vyjádřených takzvanou uhlíkovou stopou tak prý mají jasnou volbu. Mimochodem: přímým spotřebitelům zemědělci kilogram raných brambor nyní prodávají za 14–15 Kč, obchodníkům za 13–14 Kč. Ceny by se měly snižovat, avšak dolů půjdou jen pozvolna.

Ohradit se proti prosincovým změnám v provozu vlaků? Na to je čas nyní

Již zanedlouho se má objevit nová značka jakosti konzumních brambor Q CZ, což bude ochranná známka přidělovaná ministerstvem zemědělství na základě certifikace ÚKZÚZ; Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Půjde o záruku původu kvalitních brambor, vypěstovaných způsobem šetrnějším k životnímu prostředí: s omezením hnojiv i pesticidů. Nyní běží certifikace – přičemž brambory, které značku dostanou, prý „jsou již v zemi“.

Koronavirus poškodil větší pěstitele a podnítil drobné
- I když loňskou úrodu nezasáhly klimatické výkyvy ani dlouhodobé sucho jako v předchozích letech, stále platí, že v produkci konzumních brambor Česká republika není soběstačná. Dlouhodobě se soběstačnost pohybuje na úrovni 70–80 procent; v případě neúrody je i nižší: v některých letech až 65 procent. Česká bramborářský svaz usiluje o dosažení plné soběstačnosti do roku 2030.
- Každoročně, zvláště na jaře, bývá třeba dovézt kolem 150 tisíc tun brambor ze zahraničí; zejména z Německa (plus dalších sto tisíc tun se obvykle dováží ve výrobcích jako jsou hranolky, lupínky nebo kaše). Loni bylo dovezeno přes 188 tisíc tun konzumních brambor ve slupce – převážně z Německa, Francie a Nizozemí; v menším množství z dalších okolních zemí.
- Loňská produkce konzumních brambor v České republice dosáhla 542,1 tisíce tun. Střední Čechy, které jsou po Vysočině druhou nejvýznamnější pěstitelskou oblastí, se na tom podílely necelou čtvrtinou: 137,8 tisíce tun.- Plocha osázená konzumními bramborami zatím není přesně vyčíslena, nicméně podle aktuálních informací od pěstitelů lze předpokládat, že proti loňsku bude stagnovat – či o nízké procento poklesne. Ve středních Čechách byly loni brambory (mimo raných a sadbových) pěstovány na 4991 hektaru produkční plochy; meziročně se čtyřprocentním nárůstem – a celkově pak zhruba na šesti tisících hektarech.
- Zhruba čtvrtinou až třetinou se na celkové sklizni podílejí drobní pěstitelé (s výměrou do 1 ha) a zahrádkáři – loni na ně připadla produkce kolem 150 tisíc tun. V covidové době drobné pěstitelství posílilo: zhruba ve stylu „z pěti brázdiček na deset“.
- Aktuální ceny brambor ovlivní značné zásoby pozdních konzumních brambor z loňské sklizně v zahraničí, které ještě po několik týdnů budou doplňovat nabízený sortiment domácích velmi raných brambor. Vzhledem ke značnému opoždění vegetace u nenakrytých ploch (kde nebyla použita netkaná textilie) se pokles cen očekává jen pozvolný. S výraznějším tlakem na snížení ceny se počítá nejdříve na přelomu července a srpna.
- Koronavirová pandemie zasáhla i pěstitele brambor. Některé menší firmy, orientující se na odběratele z řad provozoven veřejného stravování a školních kuchyní, svou produkci vůbec neuplatnily na trhu. Vzhledem k dotačním podporám v cizině jsou také někdy dováženy brambory za ceny pod hranicí rentability – tedy levnější než částka, jíž dosahují výrobní náklady domácích zemědělců. Stalo se, že na přelomu zimy a jara zemědělci vyprodávali své sklady s cenou 2 Kč za kilogram.

Zdroj: Petr Hanka, člen představenstva Agrární komory ČR; Josef Králíček, předseda Českého bramborářského svazu; Český statistický úřad