Získané zkušenosti se mají uplatnit nejen zde, ale i při přípravě případných dalších projektů plovoucích fotovoltaik. Do budoucna se totiž počítá s tím, že by se sluneční elektrárny na vodní hladině mohly výrazněji rozšířit. Nejen z toho důvodu, že umožní instalovat sluneční panely bez nutnosti záboru pozemků, což jako důvod vzniku projektu leckoho napadne asi jako první.

Mají ale také pomáhat se zadržováním vody v krajině: zakryjí část vodní plochy, čímž sníží odpařování. Je tu i důvod technický, sdělila Deníku mluvčí Skupiny ČEZ Barbora Peterová: „Jejich demontáž je rychlejší než u pozemních a střešních fotovoltaických elektráren.”

Devět metrů nahoru a dolů

Testovací projekt plovoucí elektrárny u Štěchovic může z dálky připomínat molo přístaviště přizpůsobeného pro pohyb nahoru a dolů v reakci na změny úrovně hladiny. Větší plocha a její uspořádání do mírně skloněných segmentů – stříšek s orientací východ-západ – nicméně napoví, že tohle zařízení k nástupu lidí do lodí neslouží. Účel je patrný v detailnějším pohledu: na hladině jsou umístěny solární panely nesené třemi desítkami plováků plněných vzduchem.

ČEZ je zkouší na Homoli; horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny Štěchovice II, kde se hladina pohybuje v rozmezí téměř devíti metrů. Nyní je účelem otestovat chování základu zařízení, plováků nedoucích solární panely, v rámci každodenního provozu přečerpávací elektrárny. Pro něj jsou právě výrazné a neustále se opakující změny hladiny příznačné. Tato nádrž totiž slouží jako pohotovostní zdroj čili vodní „akumulátor“ energie: po nočním naplnění z Vltavy je připravena vodu odpouštět na turbínu v době špičkového odběru elektřiny, čímž se rezervoár na kopci Homole zase vyprazdňuje.

Ze slavnostního ukončení stavby na 3. železničním koridoru na vlakovém nádraží v Berouně.
Nádraží se mění. Do krásy, ale i směrem k nabídce většího pohodlí pro cestující

Pomáhá stabilizovat českou energetickou soustavu, jestliže během během čtyř hodin dokáže dodat celkově 200 MWh elektřiny (a navíc na plný výkon najede už během tří minut od povelu dispečera). Současně je zde cílem prověřit, jak na prvky fotovoltaiky na vodě působí počasí.

Ve skutečně fungující elektrárnu se testované zařízení má změnit v létě po doplnění dalších technologií, řekl Deníku Martin Schreier, který se v rámci Skupiny ČEZ zaměřuje na obnovitelné zdroje a novou energetiku. „Pilotní instalace se rozšíří do regulérní elektrárny využívající energii ze slunečního záření o výkonu 100 kWp a mělo by dojít k zahájení standardních dodávek do sítě,“ konstatoval.

Má se tak zpětinásobit nynější zkušební výkon 22 kWp (jde o jednotku měření výkonu solárů za testovacích podmínek). Do budoucna by horní štěchovická nádrž mohla pojmout sluneční panely o výkonu až 2,5 MW.

U Štěchovic se ukáže směr vývoje

Využívání solárních panelů, jejichž efektivita se zvyšuje, přisuzuje velké možnosti rozvoje člen představenstva společnosti Jan Kalina, který je ředitelem divize Obnovitelná a klasická energetika ČEZ. „Od umístění fotovoltaik na vhodných vodních plochách jsou velká očekávání, ale teprve realita ukáže, co si můžeme dovolit v českých podmínkách,“ upozornil.

Právě proto má instalace ve Štěchovicích velký význam. „Pro případ, že by s plovoucími solárními zdroji počítaly další výzvy Modernizačního fondu, chceme být připraveni nejen teoreticky, ale především prakticky,“ připomněl Kalina, že ČEZ zvažuje i další projekty plovoucích fotovoltaik.

Demonstrace iniciativy Chcípl PES proti schválení vládní novely pandemického zákona v Praze.
Protest proti přijetí novely pandemického zákona: pozornost vzbudila šibenice

Právě zkušenosti s vlastnostmi konstrukce u Štěchovic jsou klíčové pro případné nasazení plovoucích solárních panelů v budoucích velkých parcích, potvrdil Deníku regionální manažer komunikace Skupiny ČEZ pro severozápadní a střední Čechy Ota Schnepp.

„ČEZ vnímá potenciál vodních ploch pro rozvoj fotovoltaiky, ale nechce stavět na číslech, která by byla „na vodě“. Proto nyní testuje, co je možné v tuzemských podmínkách realizovat,“ osvětlil Schnepp význam štěchovického projektu i pro další lokality. S dodatkem, že do roku 2030 chce ČEZ přispět k transformaci české energetiky do bezemisní podoby vybudováním obnovitelných zdrojů o výkonu až 6 GW.

Využívání energie ze Slunce v rámci ČEZ
- ČEZ vyrábí elektřinu ze slunce už čtvrt století: první elektrárnu využívající energii slunečního záření postavil v roce 1998 na hřebenech Jeseníků; poblíž horní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně.

- Aktuálně společnost provozuje v České republice fotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu 126 MW, které vyrobí elektřinu pokrývající roční spotřebu zhruba 40 tisíc domácností – v závislosti na přírodních podmínkách.

- První solární elektrárna ČEZ v nové éře vznikla ve vnějším areálu Jaderné elektrárny Dukovany na speciálně upravených střechách nových parkovacích stání. Díky výkonu 820 kWp pokryje roční spotřebu téměř tří stovek domácností. Oboustranné panely zužitkují i sluneční světlo odrážející se od zaparkovaných vozů.

- ČEZ ESCO staví přímo na klíč pro zákazníka na střechách automobilky Škoda Auto solární elektrárnu o výkonu 2,3 MWp.

- O zelených elektrárnách Skupiny ČEZ v ČR informuje web cez.cz/cs/o-cez/vyrobni-zdroje/obnovitelne-zdroje.

Zdroj: Barbora Peterová, mluvčí Slupiny ČEZ