Její zaměstnání jí částečně dovoluje mít s sebou v práci osmiměsíční dceru Aničku. Sama říká: „Nedovedu si představit, kdybych byla klasickým zaměstnancem, jak bych vycházela finančně.“ Jedná se o Kateřinu Pátkovou z Kosmonos. Je podnikatelkou, učí cizí jazyky a zároveň organizuje chod vlastní jazykové školy. Výuce cizích jazyků se věnuje od roku 1999. Pro založení vlastní jazykové školy se rozhodla v roce 2003. Matkou se stala před osmi měsíci.

Jste momentálně na mateřské dovolené?
Není to klasická mateřská dovolená. Od státu dostávám příspěvky ode dne porodu. Na rozdíl od matek, které jsou klasickými zaměstnanci, mám dovoleno pracovat.

Takže jste stále v jednom kole?
To určitě ne. Anička se narodila, když byly letní prázdniny, tak bych měla volno tak jako tak. Organizaci školy se věnuji stále, protože jsem nechtěla narušit její chod. K učení jsem se vrátila půl roku po porodu, ale ne v takové míře, jak tomu bylo ještě před porodem. Hodně mi pomáhá i můj pracovní kolektiv.

Můžete mít dceru při hodinách u sebe?
Asi ano, ale na výuku ji s sebou neberu. Hodina by tak byla narušená. I když jsem přesvědčená o tom, že klientům by to nevadilo. Když jsem v učebně a věnuji se přípravě nebo jiné činnosti kromě učení, tak je Anička se mnou. V tom problém nevidím.

Kdo se o dceru stará, když vy nemáte čas?
Postará se o ni má rodina, tedy babička, dědeček i manžel.

Jak by to u vás vypadalo, kdybyste byla klasickým zaměstnancem?
To netuším. Předpokládám, že kdybych byla zaměstnaná u nějaké firmy, tak si s manželem pořídit dítě nemůžeme z finančního hlediska. Podpora státu by nám to neumožnila.

Kdy se vrátíte k původnímu pracovnímu nasazení?
To už asi nikdy. Svůj čas nyní musím přizpůsobit dceři. Až bude chodit do mateřské školy, začnu učit více hodin, než učím nyní. Ale i tak to nebude jako dřív, kdy jsem ve škole trávila celé dny od rána do večera.