Technologie ohlašovaná v rámci ekologizačních opatření by se měly podle mluvčího ČEZu Ladislava Kříže instalovat v letech 2022 – 2023. V mělnické elektrárně, jejímž hlavním úkolem je zajišťovat dodávky tepla pro část Prahy a města na Mělnicku, se jedná o bloky EMĚ 2 a 3 a jejich úpravu na čistě teplárenský provoz. Výjimky, jejichž platnost by měla být pouze krátkodobá, tedy nesouvisejí se záměrem vybudovat v Horních Počaplech zařízení ZEVO, využívající k energetickým účelům spalování směrného komunálního odpadu. Jeho provoz, s nímž mají být časově spojeny technologické změny i na dalších kotlích, má podle opakované argumentace firmy naopak emise výrazně snížit.

O povolení výjimek pro přechodné období nejdéle do roku 2025 žádá ČEZ úřady v souvislosti s tím, že od srpna příštího roku začnou platit nová evropská pravidla výrazně zpřísňující vypouštění nejen emisí dusíku, ale síry, rtuti, oxidu uhelnatého a prachu, tedy tuhých znečišťujících látek. Jsou tak nízké, že třeba v případě rtuti se bylo třeba tak nepatrné množství vůbec naučit měřit, upozornil za ČEZ ředitel divize výroba Ladislav Štěpánek. Připomněl také, že pro jednotlivé provozy je třeba najít odlišná řešení, protože se liší i používané hnědé uhlí. „Každé má jiný obsah síry, jiný obsah popela a jiný obsah rtuti,“ upozornil. A je nutné najít takový způsob omezování vypouštěných látek, který nebude mít dopady nejen na provoz, ale i na i na opatření týkající se snižování emisí jiných látek, pro něž už jsou technologie zachytávání ověřené.

Energetický gigant ČEZ není sám, kdo žádá o výjimky z budoucích emisních limitů. Známé jsou například zvraty v rozhodování úřadů o povolení týkající se emisí rtuti a oxidů dusíku po chvaletickou elektrárnu na Pardubicku, nedaleko hranic se Středočeským krajem, konkrétně s oblastmi Kolínska a Kutnohorska, jež je součástí skupiny Sev.en Energy.