Mělnicko má sice více lesů, než jiné okresy ve Středočeském kraji, ani tak se ale nedá říci, že by hasiči bojovali s plameny častěji v lesích, než na polích, když jde o srovnání těchto dvou událostí, podotkla Tereza Fliegerová, tisková mluvčí středočeských hasičů. Požár lesa je však specifičtější kvůli terénu, ve kterém hasiči pracují, než když dojde na zlikvidování ohně na poli. „U lesů bývá největší problém dostupnost v terénu. Kolikrát se stává, že tam není možné zajet technikou, musí se od cisterny tahat metry či kilometry vedení, aby dostali vodu k mísu zásahu,“ vysvětlila.

Ovšem ani hašení požáru pole není nic jednoduchého. Tam se totiž plameny šíří snadněji. „Od malé jiskry to jde k velkému požáru velmi rychle. Pokud je teplé sucho a fouká vítr, tak se to rozroste velmi rychle – pokud není na místě duchapřítomný zemědělec,“ podotkla. Z praxe hovořila o případech, kdy zemědělec při podobné situaci zoral pole kolem ohně, takže se nerozšířil tak, jak by to bylo v případě, kdyby tam nebyl. Přesto ale radí nepodceňovat oheň a neřešit vše na vlastní pěst. „Nejdůležitější je nepodcenit situaci a včas zavolat na tísňovou linku,“ odpověděla na dotaz, zda jsou nějaká pravidla pro lidi, kteří třeba bydlí u pole a spatří, že na něm hoří. „Hasícím přístrojem to není možné uhasit, je potřeba velké množství vody, které mají cisterny. Zavolat včas hasiče je nejlepší řešení,“ podotkla.

Zatímco někdy na poli začne hořet například od samotné zemědělské techniky, hasiči upozorňují, že za určitých podmínek lidé nemají v přírodě nebo na polích rozdělávat ohně: za silného větru nebo v období extrémního sucha byste v přírodě nebo na volném prostranství neměli oheň rozdělávat vůbec. I když není extrémní počasí, je nutné myslet na ozkoušená pravidla: ohniště opouštějte až tehdy, když je oheň řádně uhašený – nejlepší je ohniště pořádně prolít vodou, popřípadě zasypat zeminou. Při odchodu se z ohniště nesmí kouřit a popel i půda pod ohništěm musí být chladné. I pokud se vám zdá, že je ohniště vyhaslé, může skrývat žhavé oharky – a je zaděláno na problém.

Příběhy z terénu posledních měsíců ale ukazují, že častěji zahoří v rodinných či bytových domech, případně zahradní domky, nebo i auta. Výjimkou není ale ani právě požár lesa - ten likvidovali hasiči nedávno například poblíž Nelahozevsi, kdy museli vyhlásit až druhý stupeň poplachu. Nedávno ale hořela také lokomotiva, a sice v Kralupech nad Vltavou - hořelo přímo v kabině lokomotivy, která byla ve stanici.

Hlavní rizika požáru pole
- zahořet může pole například i od zemědělské techniky, ale i od neuhašeného ohně
- požár se šíří velmi rychle
- suché počasí šíření ještě uspíší
- lidé rozhodně nemají podceňovat a doufat, že se požár uhasí sám; naopak je třeba volat hasiče

Jak na požár pole?
- co nejrychleji volat tísňovou linku
- hasiči z praxe hovoří o případech, kdy zemědělec vytvořil zoráním pole brázdu, která zamezila, případně zpomalila šíření požáru

Hlavní problémy požáru lesa
- terén může být pro hasiče velmi špatně dostupný
- stromy mohou šíření požáru teoreticky zpomalit, že se požár nerozšíří tak rychle, jako na suchém poli – ale i les může být v dlouhotrvajícím suchu vyschlý
- hasiči musejí od cisterny tahat metry až kilometry vedení, aby se s vodou dostali až k místu požáru