Kliknutím zvětšíteKateřina, která si říká Koki, je svérázná bytost. Když si s ní dáte schůzku, nikdy nevíte, kdo přijde – mění svoji vizáž pomalu denně, ať už jde o barvu vlasů, účes nebo líčení. Když jsme se spolu sešli, přišla bytost s úplně odbarveným, bílým obočím a dokonalým atypickým účesem. Experimentů se tedy nebojí, naopak, zdá se, že je schválně vyhledává.
„Líčení přišlo úplně přirozeně s focením, už jako holka jsem zkoušela možné,“ vypráví.
„Když jsem pak studovala, modelky jsem si líčila sama, protože mi bylo trapné někoho tím obtěžovat. Bavilo mě to a nebyla bych to já, kdyby moje líčení nebylo často odvážné; udělat v té době bílou linku nebo ostré, zkosené rty nebylo vůbec běžné.“
„Kdo ti to dělá? Začali se ptát fotografové a já udiveně odpovídala: No přece já sama! A tak pomalu přicházely nabídky práce vizážistky.“
Koki se směje, když vzpomíná na svoje první focení. „Utíkala jsem do Sephory, nakoupila štětce a nějaké šminky s tím, že musím vypadat aspoň trochu profesionálně, ne? Nemůžu přece přiběhnout na focení jen se svojí taštičkou!“
A dodává, že jako první ji oslovil Tomáš Třeštík slovy: „Máš super make-up, mám tady modelku, uděláme spolu nějaký projekt! Bylo mi snad šestnáct let, do všeho jsem tehdy skákala po hlavě, neřešila jsem, že něco nedopadne nebo něco zkazím. Možná proto se mi dařilo, vždycky když jsem pak přišla do školy, tak spolužáci koukali s otevřenou pusou, kam a ke komu jsem se to dostala!“
Malování na obličej
Spoustu toho, co umí, se učila už tehdy a za pochodu.
„Vždycky jsem si našla na sociálních sítích nějaké děvče na focení, spolu jsme pak tvořily a zkoušely různé techniky. Nikdo nebyl nad námi, mohly jsme si dělat, co jsme chtěly. Kromě toho jsem sledovala trendy, módní přehlídky a vůbec módní svět a okukovala backstage, videa různých make-up artistek a tak. Na žádný kurs líčení jsem nikdy nechodila,“ přiznává Koki.
Pak dodává, že prosadit se není snadné, ale dá se tomu hodně pomoci prezentací svojí práce. A roli hrají i osobní kontakty.
„Pokud si mě někdo objedná s konkrétní představou, splním mu ji beze zbytku a bez reptání. Ale ví se o mně, že jsem hodně spontánní, takže pokud mám volnou ruku, můžete ode mě očekávat cokoli!“ směje se.
„I proto ráda pracuji na uměleckých projektech. Baví mě se o konkrétním projektu bavit a pak ho dotvořit podle sebe. Beru to jako bych malovala obraz; částečně je už hotový, ale ještě něco to chce a já hledám cesty, jak ho zdokonalit. Je v tom i určitá hravost, snažím se, aby, i když jsou některé make-upy odvážnější, z nich byla cítit 'lehkost štětce',“ vysvětluje Koki.
„Malbu miluju a těší mě, když slýchávám 'Ty když líčíš, tak jako bys malovala obraz!' od lidí, kteří mě pozorují při práci.“
Občas se setká i s poněkud bizarními požadavky zadavatele.
„Vzpomínám si, že jsem jednou musela modelce vyrábět řasy z psích chlupů! A s fotografkou Eliškou SKY Kyselkovou, která teď žije v Londýně, vymýšlíme extravagantní projekty; jedním z nich byla instalace mechů do ucha!“
Svatby jako z pohádky
Na Instagramu má Koki 47 tisíc sledujících, a tak není divu, když se někdo ozve a chce nalíčit. Našla si ji i Češka, která si brala Inda.
„Nevím, jestli budeš mít zájem, ale zvu tě na tři dny do Londýna, zaplatím ti tohle, tohle, tohle… Můžeš? Samozřejmě jsem to vzala, ale nalíčit tradiční indickou svatbu není jen tak. Šlo o klasický indický heavy make-up – musela jsem si ho nastudovat z obrázků včetně barevnosti a kompozice a k tomu přihlédnout k požadavkům nevěsty. A jednoduchá nebyla ani úprava vlasů. Make-up to byl hutný, těžký, trochu mi připomínal líčení na burlesku; tzv. bejkování, zapudrování make-upu, aby držel, výrazné obočí, na očích nalepená „mávátka“, výrazné rty… Vstávala jsem už ve čtyři hodiny ráno, abych bezchybně nalíčila nejen nevěstu, ale i její sestru a maminku.“
Indická svatba trvala prý tři dny plných obřadů, ale líčení přišlo až poslední den, skutečný svatební. Úplně odlišná byla vietnamská svatba, kdy je důraz kladen na oblečení a zvyky a na líčení a účesy už tolik ne.
„Ale přesto byla nevěsta poměrně výrazně nalíčená včetně nalepených řas, tradiční svatby si na tom zakládají,“ podotýká Koki.
Pak zavzpomíná, že svatba to byla krásná. Tatínek prý nejprve nechtěl dát dceru českému nápadníkovi, ale když pak poznal jeho rodinu, svolil a na svatbě měl slzy v očích… „Ale jinak bylo veselo. Oba svatebčané jsou na Tik Toku a dělají vtipná videa. Není divu, vždyť nevěsta je malinká a ženich dvoumetrový. A na svoji svatbu si natrénovali veselé taneční vystoupení!“
Učí se za pochodu
Koki se snad nikdy nestalo, že by se jí něco nepovedlo.
„Ale občas jsem s něčím bojovala, třeba když jsem začínala, tak bylo pro mě těžké nalíčit aknózní či vrásčitou pleť a až v procesu jsem zjišťovala, jak na to. Jsem zkrátka samouk, kterému pomáhá to, že ví, jak funguje malba, akvarel, chápu textury, vím, jak co schne, a to se mi přenáší i do kosmetiky a dává mi to pak smysl na obličeji. Takže nevím, proč bych se na to potřebovala někoho ptát!“ směje se.
9
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
