Bylo sobotní dopoledne a před řadou oprýskaných domů bylo pusto a prázdno. Doporučené omezení vycházení brali místní vážně a nepouštěli ven ani děti. Ručně psaný nápis na ceduli na jednom z vchodů upozorňoval, že o patro výše se jeden z bytů proměnil na provizorní krejčovství. Za šicími stroji seděly dvě ženy se zahalenými tvářemi na obličeji.

Výuka se ze škol přestěhovala do domácností. A u monitoru mnoho žáků také dostane vysvědčení.
Školy přešly na distanční výuku. Chybně i prvňáčci

„Nikde jsem nemohla sehnat pro sebe a pro moje blízké roušky, a tak jsem se do toho pustila s dcerami. Bylo mi jasné, že k nám do Polákových domů nikdo nepřijede, aby Romům rozdával roušky. My jsme tady poslední štace,“ říkala tehdy Zdena Dančová, která spolu s dcerou už týden šila na vypůjčených strojích. Rouškami zásobovala celé okolí „Volala jsem do Centra sociálních služeb Naděje a během hodiny jsme měli půjčené dva šicí stroje a ještě nám dodali prostěradla a nitě. Šijeme teď celá rodina,“ usmívala se pod rouškou a dodala, že zájem o jejich výrobky byl ze všech stran. „Mladý chtějí hodně černý roušky, tady mám barevné pro malé děti,“ ukazovala na kupičku rozešitých roušek, kterými zásobovala celé okolí.

„V Polákových domech už mají snad všichni, teď se ozývají i z dalších míst,“ říkala, že už déle než týden šije od rána do večera. „Berou nám to doslova pod rukama. Myslely jsme, že jich našijeme větší množství a odneseme je do komunitního centra, ale to není reálné,“ krčila rameny vyučená dámská krejčová.

Sama byla v nouzi

Roušky rozdávaly samozřejmě zadarmo, aby je prodávaly, to švadleny ani nenapadlo. „Je to Boží vůle, ta se nezpeněžuje. Občas někdo přinese třeba kafe nebo čokoládu, ale abych od nich brala peníze, to ne… Jsou tu lidé hodně na podpoře a vím, že sami nemají,“ dodala tehdy.

Koronavirová přísloví
Pro zasmání z měsíce března

Zdena Dančová považovala pomoc bližním za svojí povinnost. A měla pro to pádný argument. „Loni, dva týdny před Vánocemi, jsem vyhořela. Málem jsem se udusila, a v nouzi mi plno lidí pomohlo. Uběhly tři měsíce a teď tu pomoc můžu vracet já ostatním lidem,“ prozradila v březnu na osobním příběhu, jak je život nevyzpytatelný. „Přežili jsme skinheady, přežili jsme povodně, tak s virem se taky vypořádáme,“ říkala s nadějí, že vše se v dobré obrátí.