Nejspíš toho o sobě moc nevědí, vždyť je mezi nimi tříletý, někdy i čtyřletý rozdíl, který je v jejich věku bezmála propastný a jen těžko překonatelný.

A přece mají mnoho společného. Nejde pouze o to, že se všichni každé odpoledne těší, až konečně zazvoní zvonec a vyučování bude konec. Také je spojuje skutečnost, že se účastní projektu Reportáž psaná o přestávce, který pro ně připravil Mělnický deník ve spolupráci s RWE.

Kvarta A a septima B z neratovického Gymnázia Františka Palackého se do soutěže přihlásily díky vedoucí předmětové sekce českého jazyka Ivetě Vaisové. Ta učí septimány češtinu a studenty kvarty dějepis. O obou třídách se středoškolská učitelka vyjadřuje veskrze pozitivně, přestože jsou mezi nimi velké rozdíly.

„Vyrazit ze septimánů slovo či souvislou větu je někdy větší dřina než složit fůru uhlí," popsala Vaisová hlavní negativní rys svých starších svěřenců. „Kvartáni jsou naopak zvídaví a komunikativní," dodala.

To ostatně potvrdily i texty, které si každá ze tříd připravila a které je měly v několika větách charakterizovat coby skupinu. Zatímco mladší studenti byli sdílní a konkrétní, jejich starší kolegové – a pro budoucí týdny také sokové – toho o sobě mnoho neprozradili.

„Jejich tempo je vražedné. jejich protivníky jsou neomluvené hodiny a pozdní příchody. Nepracují ve dne, ani v noci. Už roky vedou válku s uklízečkami kvůli přezouvání a se školníkem kvůli zhasínání. Jak to může fungovat? Nemůže. Ale funguje…" – To je krátký úryvek z dopisu, který o sobě napsali septimáni.

Nyní pro srovnání něco málo o kvartě: „V roce 2008 jsme plni optimismu a touhy po učení nastoupili na osmileté gymnázium. Nyní jsme zde již čtvrtým rokem a všechen zájem nás již dávno opustil. Jediný, kdo doufá v jeho opětovné probuzení, je naše třídní. Třídu bychom přirovnali k rozkvetlé louce. Samo sebou je tu pár bodláků, pařezů a kaktusů, kteří občas usurpují slunce krásnějších růží, lilií a narcisů, nicméně jsme velice dobrý kolektiv…"

Obě skupiny studentů jsou podle jejich vyučující Ivety Vaisové soutěživé a cílevědomé. I proto se nejspíš do projektu rády zapojily.

„Kvartáni umí prodat všechno, co umí – a není toho málo! Navíc rádi získávají nové zkušenosti. Možnost učit u nich považuji za jistou formu odměny," netajila se Vaisová svým kladným vztahem k mladším gymnazistům.

To jejich starší spolužáci, které čeká maturita už příští rok, o sobě tvrdí, že jsou pouze ovečkami řízenými centrálním mozkem třídy v podání Markéty Šestákové. Jejich češtinářka s jejich prohlášením ale hrubě nesouhlasila: „Jsou inteligentní a přemýšliví, informace si umí najít a zpracovat," pochválila je a přiblížila tak způsob, jakým obě třídy pracují.

Případné rozdíly mezi jednotlivými skupinami, respektive studenty budete moci už brzy ohodnotit i vy, čtenáři Deníku. První práce těch, kteří se do projektu zapojili, totiž otiskneme na začátku druhé poloviny dubna.