Vědci z Německého výzkumného centra geověd (GFZ - Deutsche GeoForschungsZentrum) v březnu zaznamenali podivný zemětřesný roj v pravidelně aktivní oblasti okolo obce Nový Kostel na Chebsku a částečně v Sasku. Zvláštní bylo, že ohnisko jevu se přesunulo o patnáct kilometrů severněji, než bylo dřív. Nyní jej zjistili poblíž Bublavy a německého Klingenthalu. Kromě toho trval nezvykle dlouho, a to víc než čtrnáct dní.

Na Antarktidě je sopka, která chrlí zlato:

Sopka Mount Erebus
Sopka na Antarktidě chrlí zlato, denně vyvrhne desítky tisíc korun. Má to háček

„Neobvyklý byl i tvar roje v hloubce asi deseti kilometrů, jelikož poprvé měl horizontální kruhovou strukturu. Běžně je vertikální,“ vysvětlil geofyzik a vedoucí studie Torsten Dahm z Postupimské univerzity. Dodal, že tým nyní provádí další analýzy, aby se o úkazu dozvěděl víc.

Seismologové chtějí především zjistit, co za roji i jejich změnami stojí. „Zemětřesení jsou pravděpodobně důsledkem oxidu uhličitého unikajícího z magmatu v hloubce asi padesáti kilometrů. Roztavená hornina mohla způsobit přesun ohniska jevu do jiné oblasti,“ domnívá se Dahm.

Možný vznik sopek

Jenže tím rovněž vznikla otázka, odkud se magma vzalo. Podle Dahma v oblasti nejsou aktivní sopky a důkazů o minulé sopečné činnosti je velmi málo. Vědci též netuší, jestli směs roztavené horniny a plynů vychází z pláště a dostává se do zemské kůry pod pozorovanou oblastí.

Tým německých seismologů měřících zemětřesné roje na česko-německých hranicích:

Odborníci se domnívají, že se v kůře může magma hromadit, a tím v průběhu desítek nebo stovek tisíc let mohou vzniknout nové sopky. „Z dosud klidné oblasti se jednou může stát vulkanické prostředí,“ sdělil serveru Live Science Dahm.

Podle něj existuje také možnost, že magma jednoduše zůstane pod povrchem a nezpůsobí nic vážného. „Momentálně kompresní síly v kůře nejspíš zabraňují erupci magmatu,“ doplnil Dahm.

Němečtí seismologové dále uvedli, že pochopení událostí, které se dějí pod povrchem česko-německého pohraničí, pomůže s výzkumy zemětřesných rojů obecně, i se studiemi jiných území, kde je možná sopečná aktivita.

Ohromný počet zemětřesení vědci zaznamenali i u pobřeží Kanady:

Dno Tichého oceánu puká, zjistili vědci
U Kanady puká dno Tichého oceánu. V jeden den bylo téměř dva tisíce zemětřesení

„Fojtsko a Chebsko jsou příkladem vzácného vzniku magmaticko-vulkanických procesů a zemětřesných rojů v zemské kůře daleko od hranic tektonických desek,“ vysvětlil Dahm. Monitorování je však kvůli slabším signálům jevů obtížné. Přesto je oblast předmětem vědeckého zájmu po celém světě.

Zemětřesné roje v Česku

Zemětřesný roj je sled velkého množství slabších zemětřesení. Podle Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky jich může být až několik tisíc v průběhu dnů až měsíců. Podle vědců jsou zemětřesné roje v Česku od začátku milénia stále častější.

Lidé zpravidla otřesy nepocítí, pokud lokální magnitud není větší než dva. Roje s magnitudem větším než čtyři mohou způsobit drobné škody na budovách. „Jevy o magnitudu větším než tři zde nyní registrujeme v průměru jednou za dva až tři roky,“ sdělil Deníku Jan Burjánek z ústavu.

Detailní popis vývoje zemětřesného roje:

Zdroj: Youtube

K zemětřesení dochází na Chebsku i Kraslicku prakticky neustále. Nejsilnější v 21. století bylo v roce 2014, kdy dosáhlo magnituda většího než čtyři. Podobně silné byly otřesy také v letech 2008 a 2018. Lidé je mohli pocítit i loni v listopadu.

„Škody na budovách v dobrém stavu jsou však minimální,“ ujistil Burjánek. To podle něj platí až do magnituda o síle 4,5. Dalšími aspekty ovlivňujícími míru poškození jsou lokální geologie a vzdálenost od hypocentra.

Změny pod povrchem Země se dějí i jinde na světě:

Na Islandu vybuchla sopka. Erupce je větší než v minulosti
Pod povrchem Země se něco děje. Po staletích klidu se probouzí nebezpečné síly

„Pro magnituda pět a větší dochází již k vážnějšímu poškození staveb, jako v případě nedávného zemětřesení na východním Slovensku,“ připomněl Burjánek. K poškození samotné půdy, jako jsou trhliny či sesuvy, dochází při ještě silnějších otřesech o magnitudu šest a víc.

Nejsilnější zemětřesení v Česku 

Češi v roce 1985 čelili dosud nejsilnějšímu zemětřesení na západě země. To dosáhlo síly 4,6 stupně Richterovy škály a nejvíc postihlo Skalnou, Nový Kostel a Plesnou. Podle kronik vyčíslila nejmenovaná pojišťovna škodu na 70 milionů korun. Nejčastěji lidé nahlásili trhliny ve zdech a omítce, spadlé komíny a střešní tašky.