Určitá specifika regionu v tomto směru potvrzuje i čerstvé dotazníkové on-line šetření, které provedla agentura NMS Market Research na reprezentativním vzorku populace pro vzdělávací organizaci Post Bellum.

Průzkum mimo jiné ukázal, že téměř tři pětiny Čechů vnímají svobodu a demokracii jako ohrožené hodnoty, a těsná většina jich je nespokojená s jejich úrovní. Konkrétní starost nejvíce lidí projevilo o právní stát a dále o veřejnoprávní média.

Nechtějí kandidáty s minulostí v KSČ nebo STB

V Praze a Středočeském kraji je nadprůměrně vysoký poměr lidí, kteří považují za problém dřívější členství politiků v KSČ nebo STB. Zatímco v celém Česku to například označilo 42 procent odpovídajících jako faktors „negativním dopadem“na pravdomluvnost, v „centrálním“ regionu to bylo 49 procent. Více Pražanů a Středočechů si také například myslí, že se na základnícha středních školách věnuje nedostatečný prostor výuce dějin „moderních totalit“. A významné rozdíly se mezi kraji projevily i v otázce, jestli bychom měli vnímat kritičtěji období komunismu. S tímto výrokem souhlasí zejména příznivci obou velkých volebních koalic a Zelených. U všech těchto tří subjektů se v Praze a nejspíše i středních Čechách čekají nadprůměrné výsledky.

Alles Gute u voleb - Happening Davida Vávry a Milana Šteindlera - vestibul metra Muzeum.
Už nikdy fronty na banány. Vávra a Šteindler rozdávali symbol nedostatku

„Výsledky výzkumu nás potěšily. Lidé si uvědomují, jak je demokracie a svoboda důležitá. Největším aktuálním ohrožením je podle nich ztráta života v právním státě. Lidé si myslí, že u nás neplatí rovnost před zákonem, právo je podle nich nepředvídatelné a těžko vymahatelné,“ komentoval průzkum ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa.

Potíž je podle něj ale v tom, co si pod svobodou a demokracií a pod nestrannostía nezávislostí médií kdo představuje. „Podíváme-li se na průzkum podle stranických preferencí, je jednoznačné, že například voliči SPD považují za ohrožení svobody něco jiného než voliči koalic,“ doplnil Kroupa.

V průzkumu pro Post Bellum dále projevily skoro dvě třetiny účastníků (v Praze a středních Čechách pak 71 procent) nespokojenost se současnou vládou. Za hlavní problémy současné společnosti pak označili lhaní, propagandu, korupci, střet zájmů, chaotická a nekompetentní rozhodnutí nebo vysoký státní dluh.

Větší zastoupení žen

Podle staršího průzkumu Sociologického ústavu Akademie věd není 59 procent české veřejnosti spokojeno se zastoupením žen v nejvyšších patrech politiky. Rovnoměrnější poměr obou pohlaví v těchto sférách je cílem nové iniciativy Zakroužkuj ženu. „Ženy a muži mají různé zkušenosti. Tu mužskou už v politice zastoupenou máme. Ta ženská častěji zahrnuje řešení péče o rodinu a zdraví, vzdělávání a tak dále. Větší podíl žen ve sněmovně znamená rozhodování, které lépe zohledňuje potřeby všech,“ upozornila mluvčí iniciativy Johanna Nejedlová.

Větší zastoupení žen v rozhodujících funkcích je podle ní důležité pro celý stát, nicméně vzhledem k větší inklinaci Pražanů a Pražanek k volbě „liberálních“ stran lze předpokládat i větší akcentaci tohoto tématu mezi nimi. „Když jsme s lidmi mluvili na pražské náplavce během našeho happeningu, drtivá většina žen byla z naší iniciativy nadšená,“ zdůraznila Nejedlová, podle které se v „první čtyřce“ na stranických kandidátkách objevují zpravidla více muži. „Přitom to často nevypovídá nic o jejich kvalitě, jako spíš o konexích v převážně mužském světě. Volební zákon nám umožňuje dostat ženy do sněmovny právě pomocí preferenčních hlasů,“ dodala Nejedlová.

V rámci hlavního města je v těchto volbách na kandidátkách 424 mužů a 197 žen. Na prvních pěti místech figuruje u stran s volebním potenciálem nad pět procent 31 mužů a 14 žen.