Letos se uskuteční pátý ročník Magické noci, co výjimečného přinese?
Je pro mě obrovskou ctí, že s námi spolupracuje spisovatel Václav Cílek, který převzal nad pátým ročníkem Magické noci trubadúrů i symbolický patronát. Kromě besedy na téma „Co se děje se světem“, zanechá svou laskavě intelektuální stopu i v hlavním programu.
Celý večer je dedikován životnímu jubileu, šedesátinám, frontmana kapel Hrdinové Nové Fronty a XIII. století a zásadního hybatele československé punkové scény a gothic rockového žánru Petra Štěpána, který zrušil ze zdravotních důvodů všechny koncerty v letošním roce a vidět ho mohou diváci pouze na Magické noci.

Co dalšího je v plánu?
Nebude chybět ani mezinárodně uznávaná polská post punková kapela Undertheskin a naši žánroví souputníci z Mostu, kapela Carpatia Castle. Na scéně se objeví mnoho dalších zajímavých umělců včetně extravagantní módní přehlídky. Návštěvníci se mají na co těšit.

Kdy a kam se mají návštěvníci dostavit?
Program započne ve 13 hodin besedou s Václavem Cílkem v Divadelním klubu Scéna, pak se část návštěvníků přesune do kina Vltava, kde bude na programu světová premiéra filmu o Petru Štěpánovi a od 17 hodin se otevřou dveře sálu kulturního domu, kde proběhne hlavní festivalový program.

Jakou očekáváte účast?
Co se týče návštěvníků, tak nejvyšší návštěva dorazila na první ročník festivalu, kdy přišlo okolo pěti set platících. Pro pořadatele je vždy adrenalin sledovat zájem fanoušků. Doporučuji všem zájemcům nenechávat zakoupení vstupenky na poslední chvíli, je to komfortnější jak pro návštěvníky, tak pořadatele. Například i z důvodu zajištění dostatečného množství občerstvení. Stále je možnost si přes festivalový web zarezervovat místa v kině Vltava na film o Petru Štěpánovi i na besedu s panem Cílkem. Místa však rychle ubývají.

Proč se Magická noc vrací zpět do Kralup?
Čtvrtý ročník se odehrál v pražském Divadle Za plotem. Uskutečnil se stylově na dušičky a byl věnován k uctění památky a odkazu Karla Kryla. Tehdy jsem se dostal do několika takových nepříjemných argumentačních střetů, ten stěžejní se odehrál v zastupitelstvu města v roce 2019. Jednalo se o takové hádání nad způsobem vyhodnocování grantů na kulturní akce. Čekal jsem, že svou odvahou někoho strhnu, ale strhnul jsem pouze sebe. Jak to mohlo asi dopadnout? U kácení lesa létaly třísky. Rozhodl jsem se uspořádat akci v hlavním městě, avšak vnitřně jsem byl přesvědčen o tom, že pokud budu ve festivalové snaze pokračovat, pokusím se o návrat do Kralup. A povedlo se. Nové vedení Kulturního domu Vltava mi dalo šanci, které si vážím a snažím se ze všech sil, abychom vše organizačně zvládli.

Je dost náročné uspořádat akci, která se neodehrává na jednom místě.
Kralupský kulturní svatostánek není úplně geniálně vybaven na větší festivalové produkce. Je zde například omezený počet šaten pro účinkující, technika pro pořádnou show, a tak se vše musí řešit externí dodávkou. Já jsem však takové enfant terrible kralupského veřejného prostoru a pořád vymýšlím něco, co se vymyká zvyklostem, tradici, naučeným schématům a rutině. A pak přesvědčuji ostatní, ať to jdou se mnou zkusit, že to třeba vyjde.

Kde vůbec vznikla myšlenka zorganizovat tento projekt?
Jakožto rozený Kralupan a patriot jsem měl v hlavě myšlenku vedoucí k založení nové kulturní tradice. Vše začalo na konci léta 2006, kdy jsme s dalším Kralupanem, kytaristou Darkthepem, založili gothic rockový projekt Bratrstvo Luny. Ač jsme původně nezamýšleli koncertovat, naše první tři studiová alba nás katapultovala mezi uznávané žánrové kapely. Dařilo se a sny se posouvaly. Hrála nás rocková rádia, prodávaly se nahrávky, kapelní merch. V tuzemsku, ale i v Polsku má výsadní postavení legendární kapela XIII. století a právě vytoužené společné vystoupení s jihlavskou „Třináctkou“ bylo prvním impulsem k uspořádání nevšedně pojatého festivalu s programovým přesahem k hudbě, divadlu, tanci a fotografii.
A protože jsem srdcí i duší žurnalista, napadlo mě festival uvést novinovým manifestem nazvaným TRUBADÚR, šestnáctistránkovými novinami formátu A3 protkanými duchem starých časů. Jak kdosi o nich napsal, že se jedná o print s kramériovskou aurou. První ročník festivalu s podtitulem Hudba, Divadlo, Magie se pak uskutečnil v roce 2012.

Kde se bere vaše energie uspořádat projekt, který není úplně typickým?
Tím vřídlem energie je asi touha komunikovat s nějakou vyšší přidanou hodnotou. Krásnou definici „temně romantického stylu kultury“, který někdo zahrnuje pod termín gothic, vystihl Petr Štěpán v rozhovoru pro knižní projekt KMENY: „Knihy, filmy, muzika - bez toho jsi jen pozér. Obyčejný hňup, co se oblékl do černého a s kelímkem piva se potácí na nějaké akci.“
Svou roli v této široce rozkročené kulturní platformě bych nazval komunikátor, po našem třeba ten trubadúr. Píši texty písní, které mají obsah, nějaké poselství, v rámci Magických nocí pořádám i besedy se spisovateli. Kdo někdy festival navštívil, byl většinou překvapen tou specifickou atmosférou, která zde panuje. I když samozřejmě primární náplní akce je rocková hudba, kapely erudovaně uvádí renomovaný hudební publicista Petr Korál, což má také něco do sebe.

Jaký je celkový záměr této akce?
Spojit lidi na umělecké bázi a nabídnout jim i jiné vrstvy odstínů kultury, než je ten bezduchý vykastrovaný „mainstream“. Mám mnoho zpětných vazeb od lidí, kteří přišli do světa Trubadúrů se zvědavosti, s úvodní nedůvěrou nebo dokonce obavami. Nakonec byli překvapeni atmosférou, kvalitou předvedených výkonů všech účinkujících, a hlavně tou speciální atmosférou, která vdechuje život podtitulu festivalu: MUSICA, THEATRUM, MAGIA!