„Víno pro hvězdu mělnického vinobraní,“ stálo na cedulkách na lahvích výtečných vín od českých vinařů, kteří své dárky předávali při letošních slavnostech přímo na hlavní scéně muzikantům. Byli totiž jejich patrony.
„Akce Minuty slávy pro česká vína a jejich tvůrce je odměnou pro místní vinaře,“ říká Jaromír Tůma, který je spolu s mělnickým místostarostou Zdeňkem Koudelkou dramaturgem hudební části letošního vinobraní.
Dobré víno má rád. A dobrou muziku asi ještě raději. Až do začátku devadesátých let ji pouštěl návštěvníkům diskoték, teď ji spolu s Honzou Hamerníkem posílá po vlnách radia Beat posluchačům pátečního rockového pořadu Větrník.
A proto také mohl Mělník návštěvníkům letošního vinobraní tentokrát nabídnout Beatovou síň slávy. Se skupinami Blue Effect, Michal Prokop & Framus Five, Michal Pavlíček se skupinou, Aleš Brichta & ABBand nebo punk–rockovou stálici Visací zámek.
To je skvělá nabídka, ale přece jen tu některé kapely posluchačům scházejí. Třeba Money Bussines, kteří hrají za týden na vinobraní v Litoměřicích.
Ano, už jsem zaslechl, proč jsme je nepozvali. Zkrátka to nešlo. Když jsem totiž na jaře Romana Holého zval, řekl mi, že má zrovna v termínu vinobraní svatbu. Manželka by zřejmě neměla radost, když by ze svatby odjel rovnou na Mělník.
Bylo těžké splnit představy muzikantů o honorářích?
Jednou můj slavný kamarád vyhodil nějakou částku za vystoupení na vinobraní a pro svou kapelu ji jednoduše dostal. Říkal jsem si tehdy, že by se s interprety dalo jednat v tom smyslu, že jejich vystoupení na takové prestižní akci se spoustou návštěvníků, jakou je vinobraní, je vlastně také odměna pro ně. S tím jsem do toho také šel.
A měl jste s vaší myšlenkou u muzikantů úspěch?
Za těch pár let se přeci jen trochu změnily poměry. Dříve interpreti žili především z prodeje desek a koncerty dělali proto, aby je propagovali. Ale dnes, když se zhroutil trh s nosiči, žijí z koncertů a musí za ně dostat také náležitě zaplaceno. Myslím ale, že jsem i tak Mělníku nějaké peníze ušetřil.
Chtěl jste na mělnické vinobraní dostat i mladé muzikanty. Povedlo se vám to?
Ne pokaždé to šlo, ale povedlo se mi například získat hradecké heavymetalové trio K2, což jsou tři mladé slečny ve věku sedmnáct, osmnáct a devatenáct let. Hrají skvělý heavy metal ze své první desky. Byl jsem na jejím křtu v jednom pražském klubu, kde vystupovali jako hosté Petr Bende, Petr Nagy a Petr Kolář. A všichni by na vinobraní přijeli zahrát.
A proč tedy nakonec dorazil jen Petr Kolář?
Program už byl plný, takže jsme vzali jen jeho.
Zmínil jste se, že v triu K2 je i jedna členka sedmnáctiletá. To také dostala jako dárek víno?
Ne, děvčata nedostala víno od vinaře, ale květiny od zahradníka z Chramostku Jaroslava Hobíka.
Když se vrátím k tomu vínu, kdo je autorem těch visaček na vína pro hvězdy mělnického vinobraní?
Akademický malíř Pavel Filip. Nevytvořil ale jen tyto visačky, udělal také etikety, které dostali všichni vinaři, kteří měli v Mělníku stánek.
A k čemu jim byly?
Chtěli jsme, aby bylo vidět, že jsou to vína z vinobraní a ne z marketu. Proto je na etiketách nápis Víno z Mělníka. Sám jsem domů vždycky nosil srdce z pouti, ale myslím, že bych manželku více potěšíl, kdybych ji přivezl Rulandské šedé od českého vinaře.
Narodil se před čtyřiašedesáti lety v Mělníku, kde vystudoval gymnázium. Od poloviny šedesátých let působil v časopisech Melodie a Mladý svět. Jako dramaturg spolupracoval na pražských beatových festivalech, uváděl pořady v rozhlase i televizi, působil v Supraphonu a do devadesátých let jako diskžokej. Nyní píše pro několik hudebních časopisů a moderuje Větrník na rádiu Beat. Je ženatý, má dvě dospělé dcery.