Jedna štípaná vyléčí všechny neduhy a zažene manželské hádky. Alespoň u Aleny a Ludvíka Čížkových z Libiše. A platí to už rovných šedesát let.
Od poloviny minulého století, kdy si řekli své ano a vykročili na společnou cestu životem, mají ten nejúčinnější recept na šťastný vztah. Sami jsou toho jasným důkazem.

„Udělali jsme s manželkou takovou dohodu, že když se na sebe budeme někdy zlobit a třeba na sebe i budeme mít vztek, dáme si pusu a zase bude dobře,“ říká stále aktivní a veselý čtyřiaosmdesátník Ludvík Čížek, který s manželkou Alenou v polovině letošního září oslavil významné jubileum, diamantovou svatbu.

Dvaadvacetiletý Ludvík se s šestnáctiletou Alenou seznámil na tancovačce v klubu neratovického kulturního domu. „V osmačtyřicátém jsem šel s kamarádem na Čaje o páté. Už se blížil konec, a tak jsem mu říkal, ať mi ukáže nějaké děvče, které umí dobře tancovat,“ vzpomíná šťastný senior na osudový večer, kdy poznal půvabnou tmavovlásku.

Právě ta mu padla do oka a zakotvila hluboko v jeho srdci. „Šel jsem pro ni a už ji mám šedesát let,“ vzpomíná s úsměvem na první okamžiky s budoucí manželkou. A to ho jeho životní láska po seznámení nejdříve ani nechtěla.

Když čaje skončily, šel ji vyprovodit domů „Stále ji ode mě odrazovali,“ vypráví Ludvík Čížek, který se okaté černovlásky nevzdal. „Opravdu jsem ho tenkrát nechtěla,“ přikyvuje Alena Čížková.

Z obyčejného požádání o tanec se nakonec vyklubalo obdivuhodně pevné manželství.

Oba rádi vzpomínají na svatební den. „Manžel byl v tu dobu zrovna na vojně, takže přišel na svatbu v plné polní i s flintou,“ vypráví Alena Čížková.
Na jaře přišel na svět malý Čížek. První ze tří synů dostal jméno po svém otci. Den před pátým výročním svatby se Čížkovým narodil druhý syn Miloš. A další syn do rodiny přibyl v sedmašedesátém roce. Ten dostal jméno Petr.

Manželé pracovali v blízké Spolaně, každý ale na jiném pracovišti. Ludvík působil jako elektrotechnik na odboru výstavby a jeho žena Alena byla dělnicí v provozu čistých chemikálií.

Přestože už jsou oba léta v penzi, mají se pořád stejně rádi a stále spolu vycházejí bez problémů. „Nestalo se nikdy, že bychom spolu nemluvili, vždycky jsme to vyřešili tou pusou. I když to možná vypadá směšně, tak to pokaždé fungovalo,“ říká Ludvík Čížek a na otázku, čeho si na manželce nejvíce váží, vtipně povídá: „Je hodná a nebije mě.“

Oslavu šedesátého výročí svatby pro Čížkovy připravili jejich synové Petr, Miloš a Ludvík s manželkami. Skálopevné manželství rodičů je pro ně příkladem. „Když už spolu vydrželi šedesát let, tak je to opravdu příklad pro všechny. Je obdivuhodné vydržet spolu takovou dobu,“ říká nejmladší syn Petr.

Diamantovou svatbu v Libiši starosta vesnice Zdeněk Mráz nepamatuje. Manželům Čížkovým o víkendu popřál v obecní knihovně hodně zdraví, radosti a spokojenosti do dalších společných let.

Manželé Čížkovi
Ludvík Čížek pochází z Červené Lhoty a jeho žena Alena z Libiše, kde oba celý život žijí. Mají tři syny, šest vnoučat a jedno pravnouče. Oba celý život pracovali ve Spolaně, Ludvík jako elektrotechnik na odboru výstavby, Alena jako dělnice v provozu čistých chemikálií. Od jejich svatby letos uplynulo šedesát šťastných let. Oslavili diamantovou svatbu.