Tatínkovi věnoval model autobusu, s nímž jezdil

„Je to taková droga. Sednete k tomu a nemůžete se od toho kolikrát vůbec odtrhnout," říká o své zálibě Zdeněk Smaženka z Havlíčkova Brodu.

Ve svém volném čase se už léta věnuje lepení papírových modelů. A nejčastěji se pod jeho rukama rodí modely formulí, které také přivezl ukázat návštěvníkům výstavy Neratovický papír.

S modelařinou začal, když mu bylo asi dvanáct let. „Stavěl jsem modely, jejichž předlohy vycházely v časopisu ABC, lepil jsem tenkrát všechno možné. Pár modelů z mého dětství zůstalo u rodičů v lisovně na víno ve vitríně," vzpomíná na své začátky letecký technik, který pracuje na pardubickém letišti.

Modelařinu odložil, když se oženil. Patnáct let se papíru ani lepidla nedotkl. S životním koníčkem se ovšem nakonec opět shledal. „O prázdninách v roce 2006 jsem viděl u příbuzného slepený model formule a zase mě to chytlo. Řekl jsem si, že mu ukážu, jak to má vypadat," říká s úsměvem modelář z Vysočiny.
Právě formule, která ho po letech vrátila k pracovnímu stolu, už jeho ruce neopustila. Od té doby Zdeněk Smaženka slepil na sto padesát závodních strojů. „Převážně lepím formulky, ale čas od času si odskočím třeba k domečkům, abych se na chvíli odreagoval," pokračuje modelář a dodává, že formule jsou vděčné modely, u nichž je výsledek práce velmi rychle vidět. Na slepení formule prý stačí pouze týden nebo dva.

„Dnešní děti by modelovaly nejraději tak, že by začaly v sobotu odpoledne a večer by chtěly mít hotovo. Já ale také nemám dost trpělivosti na dlouhodobé projekty, jako je například model Tatry 815, který zabere zhruba měsíc práce. Měl bych co dělat, abych u toho vydržel sedět," přiznává se havlíčkobrodský nadšenec do papíru.

Zdeněk Smaženka mezi svými modely nemá žádné oblíbence, srdeční vztah si ale vybudoval k modelu starého kulatého autobusu, s nímž jeho otec křižoval československé silnice. „Model Škody RTO LUX jsem pro tatínka lepil, když slavil sedmdesátiny. Autor předlohy mi tam dal i espézetku, kterou měl na autobusu. Pak se model dostal i mezi ostatní modeláře, takže tatínkův autobus má doma vystavený spousta lidí," vypráví Zdeněk Smaženka.

Během roku objede se svými modely zhruba deset výstav. Dříve s nimi i soutěžil, ale dnes je jen vystavuje, aby se prý měli návštěvníci na co dívat. „Je to hlavně o tom, že si popovídám se stejnými nadšenci, kteří se věnují tvarovanému papíru," doplňuje 
modelář.