Podíl nezaměstnaných osob ve Středočeském kraji dosáhl podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí výše 3,28 procenta. Celostátní průměr představuje o 0,45 procentního bodu více: 3,73 procenta. V rámci srovnání krajů se střední Čechy aktuálně nacházejí uprostřed: na sedmé příčce (a před osmou Prahou s hodnotou dosahující 3,44 procenta). Pomyslné první místo patří Pardubickému kraji (2,37 procenta), naopak 14. pozice náleží Ústecku (5,58 procenta).

Zimní nárůst se zmírňuje

Ve srovnání s loňským červnem je letošní středočeská nezaměstnanost vyšší o 0,10 procentního bodu. Půlroční srovnání, tedy porovnání s letošním lednem, ukazuje pokles o 0,45 procentního bodu. Zdá se tedy, že obavy z dopadů koronavirové krize se zatím ve středních Čechách nenaplňují a povánoční nárůst počtu nezaměstnaných nebyl signálem nastupujícího trendu. Mimochodem: uprostřed zimy úřady v kraji evidovaly o 3767 lidí bez práce více než nyní v létě.

Rozdíly mezi okresy

Nepřekvapí, že nejméně uchazečů o zaměstnání je hlášeno na nejméně lidnatém Rakovnicku (1119). Naopak nejvíce (5169) jich v kraji zaznamenává Kladensko (5169), což však není v kraji okres s úplně nejvyšším počtem obyvatel. Tím je Praha-východ, vykazující jen 2293 nezaměstnané. Právě Praha-východ má však v kraji tradičně nejnižší podíl nezaměstnaných osob – nyní se po sedmi měsících vrátil k hodnotě začínající jedničkou: 1,90 procenta. Téměř srovnatelně pak jsou na tom okresy Benešov (1,96 procenta) a Mladá Boleslav (1,97). Pod krajský průměr se ještě vešly okresy Praha-západ (2,49), Kutná Hora (3,00) a Rakovník (3,20).

Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazuje v kraji Kladensko (4,87 procenta), v závěsu s okresy Mělník (4,62) a Nymburk (4,26). Až pak následuje Příbramsko, kde se na počátku roku nezaměstnanost přehoupla přes pět procent. Nyní je o devět desetin procentního bodu nižší: 4,18. Takto výrazný rozdíl (v příbramském okrese za půl roku „ubylo“ 653 nezaměstnaných) nasvědčuje jak nástupu sezonních prací – které nabízejí nejen zemědělství a lesnictví či stavebnictví, avšak třeba i pohostinství a další služby – a zlepšování ekonomické situace, tak také vypovídá o nedostatku pracovních sil ze zahraničí.

Tyto trendy by podle analytiků měly být setrvalejší – a v případě, že ekonomiku nezasáhne nové zpřísňování opatření majících omezit šíření koronaviru, by se nezaměstnanost mohla nadále mírně snižovat i v příštích měsících (například v souvislosti s poskytováním služeb v oblasti cestovního ruchu). Rozdíly však nemusí být nijak zásadní. Třeba na Mladoboleslavsku, majícím nicméně nízkou míru nezaměstnanosti, se už nyní pokles proti květnu projevil jen na úrovni pěti setin procentního bodu.

Stále platí, že mezi nezaměstnanými mají významnější zastoupení lidé s nižší úrovní vzdělání – a to i přes zájem zaměstnavatelů o dělnické profese. V červnu úřady práce evidovaly ve středních Čechách 65 tisíc volných míst (s jednoznačnou převahou Prahy-východ, mající přes 18,5 tisíce neobsazených pozic). Čistě početně tak v kraji na jednoho nezaměstnaného vycházelo dvě a čtvrt pracovní příležitosti. Na Rakovnicku to však nedělá ani jedno celé místo (0,9).

Vývoj nezaměstnanosti v roce 2021

Region Červen Květen Duben Březen Únor Leden
Benešovsko 2,0 2,2 2,5 2,6 2,7 2,7
Berounsko 3,4 3,6 3,6 3,7 3,8 3,8
Kladensko 4,9 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0
Kolínsko 4,1 4,2 4,4 4,5 4,6 4,6
Kutnohorsko 3,0 3,2 3,5 3,8 4,0 4,0
Mělnicko 4,6 4,8 5,0 5,0 5,0 4,9
Mladoboleslavsko 2,0 2,0 2,1 2,1 2,2 2,3
Nymbursko 4,3 4,4 4,6 4,8 4,8 4,9
Praha-východ 1,9 2,0 2,1 2,2 2,2 2,1
Praha-západ 2,5 2,7 2,9 3,0 3,0 3,0
Příbramsko 4,2 4,4 4,7 5,0 5,1 5,1
Rakovnicko 3,2 3,3 3,6 3,7 3,8 3,7
Středočeský kraj 3,3 3,4 3,6 3,7 3,8 3,7
Hlavní město Praha 3,4 3,6 3,6 3,7 3,7 3,6
Česká republika 3,7 3,9 4,1 4,2 4,3 4,3

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR; údaje jsou v procentech

Uchazeči o zaměstnání a volná místa

Okres Evidovaní nezaměstnaní Nahlášená volná místa
Benešov  1 214  2 605
Beroun  2 103  4 488
Kladno  5 169  3 958
Kolín  2 675  3 935
Kutná Hora  1 441  2 509
Mělník  3 249  5 588
Mladá Boleslav  1 677  9 774
Nymburk  2 751  3 673
Praha-východ  2 293 18 677
Praha-západ  2 402  4 286
Příbram  3 036  4 466
Rakovník  1 119  1 058
Středočeský kraj 29 129 65 017

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR; údaje za červen 2021