Na zeleň ve městech jsou obecně dva názory: jedni tvrdí, že by jí mělo být více, druzí mají názor, že by měla ustoupit parkovacím místům pro auta. Na jaké straně barikády stojíte vy?
Zeleň ve městech je velice důležitým prvkem. Můžeme ji vnímat z různých možných pohledů. Např. z hlediska ekologie, klimatu, atd., ale myslím, že zcela legitimní a podstatný je také pohled z hlediska obyčejné krásy. Změnu, kterou zaznamenala naše města především v 19. století, kdy byly osázeny různé městské třídy a parkové promenády alejemi stromů, kdy byla ozeleněna mnohá náměstí. Tehdejší „okrašlovací“ spolky věděly, proč je vzrostlá zeleň pro život ve městě a jeho atmosféru důležitá.

Často se hovoří o tom, že by zeleň měla být určitým způsobem funkční; nemělo by se jednat jen o nahodile vysázené dřeviny, keře a trávníky. Jak na to nahlížíte vy?
Zeleň může být podstatným kompozičním prvkem městského prostoru. Může některá místa charakterově a rozměrově definovat. Proto je důležité pracovat s ní s rozmyslem a znalostí. Důležitým článkem uvažovaní o zeleni je i chápání její proměny v ročních dobách a během vegetačního života. Někdy je potřebné starší prvky nahrazovat a obměňovat.

Může být zeleň ve městě i užitková, nejen okrasná? Jsou někde příklady např. komunitních zahrad ve městě, či na jeho okraji?
Příklady podobného využití bychom jistě našli. Nicméně si nemyslím, že by šlo o masový jev. Jedná se spíše o edukativně výchovné aktivity, které mají veřejnost a děti, jako mladou generaci, seznamovat s významem přírody a zeleně ve městě. Vypěstovat v nich aktivní, nikoli jen konzumační vztah.

Jsou nějaká města, třeba i ve světě, kterými by se mohla ta středočeská inspirovat?
Nenapadá mne zrovna nyní konkrétní město. Nicméně např. takové Holandsko – když se tam projíždíte, máte pocit, že jste v podstatě v kontinuální zahradě. Je patrný aktivní přístup obyvatel k okolí bydliště, jehož je zeleň plnou součástí. Absence oplocení v některých místech povyšuje na veřejnou zeleň i zeleň soukromých zahrad. Podobný jev je možné pozorovat nejblíže k nám např. na bavorském venkově nebo malých příhraničních městech. Soukromá zeleň určuje veřejný prostor stejně tak jako ta veřejná. Města a vesnice se pyšní tituly květinová ves či zelené místo a podobně.