Náměstek hejtmanky Gabriel Kovács (ANO) propočítal, že pokud by se braly v potaz nárůst počtu obyvatel kraje během uplynulých let a délka sítě silnic II. a III. třídy, které kraj spravuje, mělo by do středních Čech přijít z daní zhruba o dvě miliardy korun více. Což by bylo hodně poznat: aktuální rozpočet kraje dosahuje výše téměř 32 miliard, nicméně z podstatné části se jedná o finance, které jím sice procházejí, ale už mají předem stanovený účel.

To by se peněz získaných navíc netýkalo; bylo by je možno použít třeba na opravy silnic, ekologické projekty, na větší podporu záměrů obcí, ale i jinak – prostě na akce, pro něž by při hlasování zvedli ruce členové krajského zastupitelstva.

Novela zákona o rozpočtovém určení daní? 

Právě středočeské hejtmanství také ve středu hostilo první schůzku pracovní skupiny asociace krajů. Jejím úkolem je podle tiskové zprávy „projednat a připravit realistickou podobu novely zákona o rozpočtovém určení daní“. Prostě: cílem je nachystat legislativní návrh, který bude přijatelný pro všechny strany a bude mít šanci získat podporu jak v Poslanecké sněmovně, tak i v Senátu, shrnula záměr hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO).

Ilustrační foto.
Projektování větších obecních projektů má kraj podpořit dvěma miliony

„Původní zákon je dvacet let starý; je z doby, kdy kraje vznikaly,“ zopakovala argument, o němž již opakovaně hovořila: zákon platí již od 9. srpna 2000. S tím, že ani několik novel neodráží změny, které nastaly od té doby. „Například ve Středočeském kraji vzrostl počet obyvatel téměř o čtvrtinu, jinde jejich počet naopak poklesl. Kraje by měly dostávat peníze podle toho, pro kolik občanů poskytují služby. To, ale i další okolnosti by se měly promítnout do připravované novely,“ konstatovala hejtmanka nejenom z pozice hostitelky, ale také jako vedoucí pracovního týmu.

Nezačíná se přitom od nuly. Své návrhy už připravil Kovács za střední Čechy, ale podněty ke změnám přišly i z dalších krajů: šlo o iniciativy krajů Moravskoslezského a Libereckého. „Každý ze zástupců řekl svůj názor. Nehlasovali jsme o tom, ale vnímám to tak, že liberecký návrh nevidí kraje jako průchozí Parlamentem České republiky,“ poznamenala Jermanová ke středečnímu setkání.

Sociální služby, školství…

V čem může shodu jednoznačně potvrdit, je dojednání termínu dalšího setkání pracovní skupiny: bude to v pátek 14. února. A už je také domluveno, že debata se neomezí pouze na RUD: bude o penězích v širším pojetí; včetně dotací, které kraje dostávají. A o financování dalších záležitostí.

„Budeme se bavit o sociálních službách, o školství a tak dále. Dohodli jsme se, že si pošleme náměty – a na příštím setkání bychom se měli dohodnout, která z těch variant bude doporučena asociací krajů jako ta hlavní. A pak, pokud bude na asociaci politická shoda na tom řešení, předpokládáme, že do dalšího jednání Rady Asociace krajů ČR dne 26. března by bylo dobré vytvořit už první draft změny zákona o rozpočtovém určení daní. Tak, abych s tím návrhem mohla jít za paní ministryní financí a na vládu, aby tento návrh podpořili a mohl být předložen sněmovně,“ předestřela plány středočeská hejtmanka.

Zateplení budovy školy. Ilustrační foto.
Na zateplení objektů dvou středních škol chystá kraj 152 milionů

Zákon o rozpočtovém určení daní

- Zjednodušeně jde o klíč, podle kterého se rozdělují vybrané daně mezi stát, kraje a obce. Podoba RUD tak předurčuje významnoučást příjmů, které obce a kraje získávají do svých rozpočtů.

- Tento klíč definuje, jakou část z vybraných prostředků získávají obce a kraje jako celek (v ČR je více než šest tisíc obcí a 13 krajů).

- Zatímco u krajů je příslušný podíl stanoven přímo v zákoně, obcím se peníze rozdělují podle jiných pravidel: je určen postup, jak se podíl vypočítává.

- Na rozdíl od obcí se v případě krajů RUD dlouhodobě nijak nepřizpůsobuje aktuálním okolnostem a změněným podmínkám; poměr dělení daňových výnosů je pevně daný.

Zdroj: Krajský úřad Středočeského kraje

Změna RUD jako předmět politických půtek

Třebaže na tom, že více miliard z daní chtějí pro kraj všichni, se středočeští politici shodnou, návrh novely zákona o RUD přinesl před dvěma týdny roztržku mezi zástupci STAN a ANO ve středních Čechách. Polemiky se týkají toho, kdo pro to, aby se podařilo prosadit nový model rozdělování peněz, co dělá, či nedělá – i jak by nový model vlastně měl vypadat.

V pátek 10. ledna předseda klubu krajských zastupitelů STAN Věslav Michalik představil návrh novely, jež by prý kraji mohla přinést navíc až dvě a půl miliardy. Souhlasí s tím, že je třeba změnit současný model, který považuje za diskriminační jak pro kraje, jež zažívají příliv nových obyvatel, jako je právě Středočeský kraj, tak pro regiony sociálně slabší. Současně se vymezil proti hejtmance Jaroslavě Pokorné Jermanové (ANO). „Loni v červnu přislíbila legislativní změnu, ale nakonec nic nepředložila,“ konstatoval.

Byť s politickými rivaly z ANO se STAN shoduje, že jako základní kritéria pro spravedlivé rozdělování peněz mají posloužit počet obyvatel a počet kilometrů silnic II. a III. třídy, rozdílné jsou názory jak na navrhovaný model včetně zavedení takzvaného solidárního příspěvku pro sociálně slabší regiony, tak na další postup.

Návrh předkládaný STAN, jehož spoluautorem je i liberecký hejtman a někdejší předseda tohoto hnutí Martin Půta (nyní SLK), měli podle Michalikových představ posoudit středočeští radní – a následně předložit k projednání i krajskému zastupitelstvu na zasedání, které se chystá na pondělí. Rada kraje však oznámila, že to neudělá; podporuje návrh změny pravidel, který dlouhodobě připravuje náměstek hejtmanky Gabriel Kovács (ANO).

Představitelé ANO na středočeském hejtmanství návrhy STAN odmítli s tím, že přijetí změny nepomáhají; spíše naopak, jestliže lze pochybovat o tom, že by mohly získat většinovou podporu v Poslanecké sněmovně. Tu se snaží předjednat pro Kovácsův návrh, a to na půdě Asociace krajů ČR (kde tohle téma prosadit nebylo jednoduché, jestliže se představitelé některých regionů netajili obavami z toho, že se změnou pravidel mohou přijít o část peněz, které dostávají v současnosti).

Proč se radní rozhodli návrh předkládaný STAN do programu jednání zastupitelů nezařadit, vysvětlila hejtmanka Jermanová (ANO): zatímco představitelé kraje dlouhodobě usilují o změnu, jíž přislíbili podporu premiér i vláda, toto považuje za „předvolební výkop“ STAN, u něhož „není možné, aby prošel sněmovnou“. Iniciativou Libereckého kraje, konkrétně kolegy hejtmana Půty, prý byla překvapena: „Na Asociaci krajů ČR o ní nevěděli.“

Ilustrační foto.
Koho nachytala kamera na cizí zahradě? Policie potřebuje radu

Za správný postup, na němž se shodla i s některými z kolegů při setkání v rámci zahájení veletrhu Regiontour v Brně, považuje dát na stůl všechny návrhy, které jsou k dispozici, a společně o nich vést debatu právě v rámci asociace. Ten „liberecký“ obsahuje prvky, s nimiž středočeští radní nesouhlasí – a je třeba znát i stanoviska ostatních krajů.

Kovács připomněl, že téma změny pravidel RUD otevřeli právě představitelé Středočeského kraje, a to při návštěvě členů vlády v kraji v roce 2018. Už tehdy byla řeč o vazbě rozdělování peněz krajům na počet obyvatel (jenž se od roku 2004 ve středních Čechách zvýšil o 25 procent) a délku silniční sítě. Ve vztahu k „libereckému“ návrhu má výhrady zvláště k takzvanému solidárnímu příspěvku: jak ke způsobu jeho určování, tak k financování.

I podle Kovácsových slov by bylo správnou cestou vše si vyříkat na půdě Asociace krajů ČR – a ne vést nyní debatu nad něčím, co už je „puštěno do oběhu“. S tím, že o klíčích k rozdělování peněz podle počtu obyvatel se má také uvažovat v souvislosti s dotacemi ministerstva práce a sociálních věcí na podporu poskytovatelům sociálních služeb a příspěvkem státu na regionální dopravní obslužnost.

Postoj krajských radních se však Michalikovi nezamlouvá. „Hnutí ANO odmítlo miliardy pro kraj navíc, nemyslí na lidi,“ durdí se. Zařadit návrh STAN do programu pondělního zasedání středočeských zastupitelů se tedy bude snažit sám. Zkušenost nicméně ukazuje, že nové body programu jednání, jež navrhuje opozice, zpravidla při hlasování nenacházejí podporu.

Za „liberecký“ návrh se staví i předseda STAN Vít Rakušan, jenž je rovněž členem středočeského zastupitelstva. S tím, že návrh bude předložen nejen středočeským zastupitelům, ale mají o něm jednat i další kraje. „Nevidím důvod, proč by tento náš návrh neměla projednat sněmovna. Jednoznačně je ve prospěch občanů všech krajů a není důvod jej odmítnout. Jsme samozřejmě připraveni diskutovat o jednotlivých parametrech,“ poznamenal Rakušan. Podobně hovoří i liberecký hejtman Půta. „Jsem připraven jednat – a osobně se těším na případná vylepšení,“ konstatoval.

Argument, že jím prosazovaný „liberecký“ návrh je politický, šéf klubu STAN Michalik odmítá – s tím, že je přece jasné, že takové návrhy formulují politici. Rozhodnutí středočeských radních nezařadit tento návrh do navrhovaného programu jednání krajských zastupitelů označil za „neschopnost politiků ANO překročit vlastní stín“. „Mrzí mě, že nejsou schopni připustit projednání opozičních návrhů,“ prohlásil Michalik. Lze tak očekávat, že na jednání krajských zastupitelů může panovat rušná atmosféra.

Jaroslav Kubera, předseda Senátu. Zemřel 19. ledna 2020.
Pro Kuberu z Teplic smutní i středočeské hejtmanství