Až sto splněných přání za hodinu: budou padat hvězdy ve velkém

Na to, že jejich maximum letos nastane v ranních hodinách v úterý 14. prosince, společně upozorňují zástupci Astronomického ústavu Akademie věd ČR a České astronomické společnosti s tím, že právě Geminidy patří mezi pravidelnými meteorickými roji k nejaktivnějším a nejspolehlivějším. „Měsíc jen několik dnů před úplňkem bude ovšem pozorování po větší část noci rušit – a je třeba počkat opravdu až na ranní hodiny,“ vysvětluje Pavel Suchan z astronomického ústavu, proč experti doporučují raději si přivstat než ponocovat.

Po část noci pokazí pozorování blízkost úplňku

Noc z pondělí na úterý bude pro pozorování meteorů nejvhodnější – a maximum astronomové očekávají 14. prosince za svítání. Což však neznamená, že pokud někdo zahlédl „padající hvězdu“ dejme tomu před týdnem, něco se mu zdálo. „Geminidy jsou aktivní zhruba od začátku prosince, jejich počty ale zpočátku rostou pomalu. Nejvíce jich je obvykle možno spatřit kolem 13. a 14. prosince. V dalších nocích po maximu aktivita velmi rychle klesá,“ upřesnil Suchan. Pozorovatelné nicméně bývají ještě do 17. prosince.

OBRAZEM: Letečtí záchranáři cvičili v korunách stromů vojenského prostoru

Pavel Koten z oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR připomněl, že radiant meteorického roje (místo na obloze, odkud meteory zdánlivě vylétají) se nachází u hvězdy Castor v souhvězdí Blíženců, které je v prosinci viditelné po většinu noci. Zpočátku je však velmi nízko a vhodné podmínky pro pozorování přicházejí později během noci. Nejvýše nad obzorem je kolem druhé hodiny, což také bývá nejvhodnější doba pro pozorování. Letos je však radno počkat ještě o něco déle – a může za to Měsíc. Takzvaně dorůstá, z večera 13. prosince bude svítit jako 77 procent úplňku – a zapadá až před třetí hodinou. Teprve poté začne být obloha dostatečně tmavá na to, aby bylo možno zaznamenat významnější počty meteorů.

Do svítání by pak v případě příznivých meteorologických podmínek mělo být možné pozorovat zhruba sto meteorů za hodinu. To však platí jen pro lidi, kteří se budou nacházet v temných oblastech. Z osvětlených měst bude ohnivých čar na obloze vidět podstatně méně. Naopak není úplně rozhodující, kterým směrem bude pozorovatel hledět: meteory se totiž objevují po celé obloze. Nasměrovat pohled k místu, odkud zdánlivě vylétají, přitom nemusí být pro sledování tou nejideálnější taktikou. „Při pohledu směrem k radiantu jsou meteory krátké a pomalé. Naopak nejdelší a nejrychlejší se jeví, když se díváme 90 stupňů od radiantu,“ poznamenal Suchan.

Zážitek přinesou tři T: temno, teplo, trpělivost

Zimní počasí si od vážných zájemců o sledování úkazu vyžádá trochu příprav. Je třeba se teple obléci – opravdu teple, ne jako běžně, kdy býváme v pohybu – a zaujmout vhodnou polohu. Zkušení pozorovatelé nedají dopustit na rozkládací křesílko nebo lehátko. Kdo mávne rukou a řekne si, že chvilku postojí, může být zklamán. Pocit chladu a bolest za krkem při zakloněné hlavě mohou vést k tomu, že se pozorovatel bude vracet do tepla domova podstatně dřív, než původně plánoval. Kvaltování přitom zážitek ze sledování meteorů může jen pokazit. Vyhradit si dostatek času je radno už proto, že lidský zrak potřebuje alespoň čtvrthodinu a spíš až 20 minut na to, aby se adaptoval na tmu. Teprve pak lze zachytit i slaběji zářící meteory.