Rakouský arcivévoda a princ toskánský zesnulý v roce 1915, který byl na sklonku éry rakousko-uherské monarchie oprávněně považován za nejvzdělanějšího příslušníka vládnoucího rakouského domu, měl hlavní sídlo na Mallorce – mládí však strávil právě v Brandýse. Muž proslulý mimo jiné tím, že hovořil 14 jazyky, což i ve vzdělaných kruzích mnohonárodnostní monarchie bylo ojedinělým jevem, také studoval na univerzitě v Praze přírodní vědy a práva; vzdělával se ovšem také ve Vídni a na svatoštěpánské vojenské akademii v Maďarsku.

Na sklonku života opět pobýval v Brandýse nad Labem, kam se po začátku první světové války musel uchýlit podle rozkazu vládce habsburského domu, císaře Františka Josefa I. Mezitím stačil nejen napsat půl stovky knih o krajích, které procestoval, ale v Přerově nad Labem na Nymbursku také založil jedno z prvních národopisných muzeí v Evropě.

Jeho osudy jako člověka i vědce věnujícího se zejména etnografii a geografii přiblíží mezinárodní vědecká konference, na niž v Brandýse mají zájemci volný vstup. „Konference bude tlumočena do češtiny,“ připomněl za organizátory Petr Buček. V rámci akce, na jejímž uspořádání se podílejí Národní archiv a jeho pobočka České informační společnosti, Státní oblastní archiv v Praze, Město Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Společnost Ludvíka Salvátora, Rakouské kulturní fórum v Praze, Italský kulturní institut v Praze a Česká archivní společnost, vystoupí nejen domácí odborníci, ale i hosté se zahraničí.

Obzvlášť očekávány jsou referáty Helgy Schwendinger, která je autorkou biografie Ludvíka Salvátora, a historičky Renate Zedinger; obě přijedou z Vídně. První jmenovaná se bude věnovat cestovatelským aktivitám Ludvíka Salvátora, druhá o něm pohovoří v souvislostech příslušnosti k habsburskému rodu. Dalšími tématy, jimž bude věnována obsáhlá pozornost, jsou profil, rodinné zázemí, vzdělání, vědecká činnost i dědictví této jedinečné osobnosti, dodnes velmi populární zejména v Rakousku a na Baleárských ostrovech.