V kontaktu jsou i jejich krizové štáby, jež se shodují v tom, že je třeba reagovat – a to společně – na čtvrteční rozhodnutí Poslanecké sněmovny, z něhož plyne, že nouzový stav, který na území celé republiky platí od loňského 5. října, v neděli skončí. Středočeský krizový štáb a bezpečnostní rada kraje hejtmance doporučily, aby v případě, že vláda nejpozději do nedělní 18. hodiny nevyhlásí nouzový stav i pro následující období, sama vyhlásila na měsíc pro území Středočeského kraje takzvaný stav nebezpečí. Už v pátek hejtmanka zdůraznila, že je připravena to udělat – stejně jako je kraj přichystán na tu alternativu, že bude vyhlášen nový nouzový stav s plošnou působností.

Horečná jednání stále běží

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek oznámil, že nouzový stav vláda nemůže vyhlásit o své vůli, protože nemůže jít proti rozhodnutí poslanců; potřebuje prý k tomu žádost hejtmanů. Mezi těmi však kolem dalšího postupu nepanovala shoda. V sobotu Babiš upřesnil, že nouzový stav by mohl platit jen na území krajů, které požádají; ostatní by se měly starat samy. Někteří ústavní právníci však namítají, že i v případě žádostí krajů by pro vládu bylo problematické vyhovět, aby byl její postup právně v pořádku. Některé výklady naznačují, že nejprve by se muselo prokázat, že selhává stav nebezpečí na úrovni krajů a situace se zhoršuje.

Další postup je předmětem horečného vyjednávání. Hejtmani se radí se svými krizovými štáby i s politickými partnery v rámci regionálních koalic, mají společné videokonference i videokonferenční jednání s ministrem zdravotnictví Janem Blatným (za ANO). Asociace krajů také vybídla k rozhovorům mezi vládou a představiteli opozice z řad opozičních stran, o čemž už v pátek v Lánech hovořil také prezident republiky Miloš Zeman. Opozice projevila zájem o účast na jednání s hejtmany chystaném na sobotní večer, což však předseda vlády Babiš odmítá. S tím, že teď je nezbytná okamžitá dohoda na úrovni exekutivy – a čas debat politiků přijde v příštím týdnu.

Co by se mělo a mohlo změnit?

Klíčový se má stát sobotní večer, kdy si hejtmani s vládou vymění stanoviska. Rozhodnutí o případném novém vyhlášení nouzového stavu by pak podle Babišových slov mělo padnout nejpozději v neděli dopoledne. Předmětem sobotních debat jsou mimo jiné diskuse o tom, zda by nebylo rozumné za kraje skutečně požadovat nový nouzový stav – avšak s tím, že by kraje současně trvaly na zmírnění některých vládou vyhlášených omezujících opatření (jež však s vlastním nouzovým stavem přímo nesouvisí; není to tedy tak, že by stály a padaly právě s jeho existencí). Prostě: v nouzovém stavu pokračovat, ale současně zrevidovat nejkritizovanější opatření zasahující do života lidí, devastující ekonomiku a současně představující citelné zásahy do práv a svobod občanů v míře větší než nezbytné.

Nejčastěji se v té souvislosti hovoří o možnosti zmírnit vládní opatření v podobě zrušení zákazu nočního vycházení po 21. hodině, otevřít kadeřnictví a služby podobného charakteru a malé prodejny i obchody se sportovním zbožím či zpřístupnit příležitosti k venkovním pohybovým aktivitám včetně lyžařských vleků. Naopak aktuálně se nezdá být velký tlak třeba na opětovné otevření restaurací a hotelů, jakkoli to jejich provozovatelé vnímají jinak.

Za pandemie jako při povodni

Tohle vše však nejsou pravidla, o nichž by rozhodovaly kraje, a to za nouzového stavu i bez něj. Konkrétní opatření vyhlašují stání orgány, ať už prostřednictvím ministerstva zdravotnictví, nebo krajských hygienických stanic. Kraj v rámci „svého“ stavu nebezpečí může především otevřít školy a školky pro děti rodičů potřebných profesí, určit oblasti se zákazem vstupu a také nařídit pracovní povinnost. Bylo by tak možno zajistit pomoc přetíženým nemocnicím a zařízením sociálních služeb – byť v tomto případě by to bylo třeba i na základě stejného předpisu jako povolávání bagristů při odstraňování následků povodní (ostatně právě pro povodňovou situaci je stav nebezpečí konstruován především).

Právě tímto směrem by byly zacíleny případné aktivity v režii kraje. Středočeská hejtmanka potvrdila, že je například připravena určit školy, které budou pečovat o děti a mládež, pokud se o ně nemohou starat jejich rodiče podílející se na boji s pandemií (tedy lékaři, zdravotníci, zaměstnanci složek integrovaného záchranného systému). Stejně tak může regulovat pohyb či pobyt osob na vymezeném území. Pokračovala by také úzká spolupráce s krajskou hygienickou stanicí.

„Ráda bych apelovala na uvážlivost a osobní zodpovědnost nás všech,“ zdůraznila Pecková. „Pokud všichni přijmeme svůj díl odpovědnosti za zdraví své i svých blízkých, jsem přesvědčena, že to společně můžeme zvládnout,“ konstatovala.